Mzda a plat

Na trhu práce se lze setkat se dvěma pojmy, které představují odměnu zaměstnance za vykonanou práci. Jedná se o termíny plat nebo mzda. Byť je jejich význam prakticky totožný, panují mezi nimi určité rozdíly a mnoho lidí tyto výrazy používá nesprávně. Pro správné použití těchto slov musíte vědět, v jaké sféře zaměstnanec pobírající příslušnou odměnu pracuje.

Jaký je rozdíl mezi platem a mzdou

Rozdíl mezi mzdou a platem spočívá v prvé řadě v typu sektoru, kde zaměstnanec pracuje. Pakliže je zaměstnavatelem daného pracovníka soukromý podnikatelský subjekt, jedná se o soukromý sektor a zaměstnanec v takovém případě pobírá mzdu. Pokud je ale zaměstnavatelem stát, územní samosprávný celek a jimi zřízené organizace uvedené v zákoníku práce, hovoříme o sektoru veřejném, kde se finanční odměna za vykonanou práci zaměstnance nazývá plat.

Kromě toho se od sebe plat a mzda rozlišují také na základě způsobu, jakým se daná odměna stanovuje. V případě mzdy, tedy u zaměstnanců pracujících v soukromém sektoru, je výše odměny sjednána v pracovní smlouvě podle možností zaměstnavatele. Je však potřeba dodržet zákonem stanovenou hranici pro nejnižší přípustnou odměnu, kterou je minimální nebo zaručená mzda.

Oproti tomu ve veřejném sektoru se výše platu stanovuje na základě takzvaných platových tabulek, které jsou rozdílné pro konkrétní odvětví. Například hasič nebo policista bude pobírat jinou odměnu než učitel či administrativní pracovník. Ve veřejném sektoru pracuje v České republice zhruba jeden milion zaměstnanců, kdežto v soukromé sféře je počet zaměstnanců daleko větší.

Co je mzda

Mzda zaměstnance představuje peněžitou odměnu za vykonanou práci včetně nepeněžitého plnění (tzv. naturální mzda), jejíž výše se sjednává v rámci pracovní smlouvy. Zahrnuje všechny složky odměny, která zaměstnanci náleží za výkon práce, tedy jak základní mzdu, tak její variabilní část. Do mzdy se nepočítají ostatní příjmy zaměstnance, které nejsou poskytnuté za výkon práce (například dárky při životních jubileích), ani náhrady mzdy.

Jaké jsou složky mzdy

Mzda se skládá ze dvou hlavních částí, a to z takzvané pevné a pohyblivé složky. Pevná složka mzdy, někdy též označovaná jako základní složka mzdy, je dána pracovní smlouvou. Jedná se o fixní odměnu, jejíž výše se nemění a zaměstnanec ji obdrží za vykonanou práci každý kalendářní měsíc. Ze zákona je pak nařízeno, že její výše nesmí být nižší než minimální mzda.

Variabilní neboli pohyblivá složka mzdy pak představuje tu část odměny zaměstnance, která není pevně stanovena. Její výše se tak může každý měsíc měnit v závislosti na rozhodnutí zaměstnavatele nebo na tom, zda byly, či nebyly splněny určité podmínky sjednané v pracovní smlouvě nebo ve vnitřních směrnicích podniku. Podle toho se pak rozlišují následující dva typy pohyblivých složek:

1. nároková složka mzdy – náleží zaměstnanci při splnění podmínek uvedených ve smlouvě či vnitřních předpisech,
2. nenároková složka mzdy – o jejím vyplacení a její výši rozhodne zaměstnavatel obvykle na základě pracovních výsledků zaměstnance.

Někdy se zaměstnanec může setkat také s pojmem pobídková složka mzdy. Jedná se v podstatě o synonymum pro složku pohyblivou. Uvedený název vyplývá z motivačního neboli pobídkového charakteru této části odměny. Do variabilní složky mzdy tak patří například osobní ohodnocení, prémie či příplatky.

Výpočet čisté mzdy

Při výpočtu čisté mzdy se kalkuluje s konkrétní výší hrubé mzdy, tedy se všemi položkami, které zaměstnanci za jeho odvedený výkon náleží v příslušném kalendářním měsíci. K částce je třeba připočíst zdravotní a sociální pojištění, které za pracovníka odvádí státu jeho zaměstnavatel. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti činí 15 %. Tato daň se tedy vypočítá jako 15 % z hrubé mzdy. Výsledná částka je zálohou na daň z příjmů, tedy daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, která je každý měsíc zaměstnavatelem za pracovníka odváděna státu.

Pro výpočet čisté mzdy je tak nutné hrubou mzdu ponížit o měsíční zálohu na daň z příjmů. Dále se od hrubé mzdy odečítají slevy na dani, čili jedna dvanáctina ročních slev na dani. Kromě toho se případně odečte také jedna dvanáctina roční výše daňového zvýhodnění (např. na vyživované dítě).

Dále se hrubá mzda sníží ještě o sociální (6,5 %) a zdravotní pojištění (4,5 %), které ze své odměny odvádí zaměstnanec. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Po odečtení zálohy na daň, slevy na dani, daňového zvýhodnění a sociálního a zdravotního pojištění získáme čistou mzdu. V případě srážek ze mzdy se čistá mzda před vyplacením zaměstnanci ještě ponižuje. Může se jednat například o soudně nařízenou exekuci platu.

Co je plat

Plat je na rozdíl od mzdy peněžitá odměna zaměstnance poskytovaná zaměstnavatelem z veřejných zdrojů. To znamená, že pro výplatu prostředků se využívají peníze ze státního rozpočtu, z ostatních veřejných rozpočtů nebo z veřejného zdravotního pojištění. Mezi zaměstnavatele, kteří vyplácí odměnu za vykonanou práci svým zaměstnancům ve formě platu, patří:

• stát,
• územní samosprávný celek,
• státní fond,
• příspěvková organizace, jejíž náklady na platy jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele,
• školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazem obcí.

Platové tabulky státních zaměstnanců

Plat zaměstnanců ve veřejném sektoru podléhá přísným regulačním opatřením, což znamená, že zaměstnavatel je povinen svým pracovníkům poskytovat výši odměny v přesně vymezeném rozsahu, který je stanoven platovými tabulkami. Tyto tabulky jsou zavedeny zvlášť pro konkrétní odvětví. Některé z nich jsou však společné pro více oborů. Například administrativní pracovníci zaměstnaní ve státní sféře jsou placeni podle stejných platových tabulek jako třeba knihovníci.

Platových tabulek je dohromady pět, přičemž součástí každé z nich jsou platové třídy a stupně. Podle toho, v jakém platovém stupni a třídě se dotyčný zaměstnanec nachází, mu bude stanovena příslušná výše odměny. Třídy přitom reflektují dosažené vzdělání daného pracovníka, náročnost práce a míru odpovědnosti, která je pro výkon činnosti potřeba. Platové stupně potom představují délku praxe zaměstnance na stejné či podobné pracovní pozici.

Odměna z dohody

Kromě mzdy a platu je možné setkat se na trhu práce také s pojmem odměna z dohody. V tomto případě se jedná o peněžité plnění poskytované pracovníkům na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Výše této odměny přitom závisí na částce, kterou si zaměstnavatel s dotyčným pracovníkem dojednal v jedné z uvedených dohod.

Aby nedocházelo k diskriminaci zaměstnanců, kteří nejsou zaměstnáni na pracovní smlouvu, nařizuje zákoník práce, že pracovníci zaměstnaní na DPČ nebo DPP mají nárok na stejnou odměnu za stejnou práci jako zaměstnanci s uzavřenou pracovní smlouvou. S ohledem na rovnost při odměňování není tedy možné, aby zaměstnavatel nabídl za totožnou, stejně obtížnou pracovní náplň se stejnou mírou odpovědnosti více peněz zaměstnanci, který pro něj pracuje na hlavní pracovní poměr, než zaměstnanci pracujícímu na dohodu.