Hlavní navigace

Kalkulačka nemocenské a náhrady mzdy 2021

Nemoc ani úraz nejsou nikdy příjemnou záležitostí, a už vůbec, pokud je jejich důsledkem delší pracovní neschopnost. Ta je totiž zpravidla spojena s dočasným úpadkem příjmů. Jako zaměstnanci a OSVČ, kteří si platí nemocenské pojištění, máte v takovém případě nárok alespoň na náhradu mzdy a následné nemocenské dávky. Jejich výši snadno spočítáte pomocí nemocenské kalkulačky.

Onemocněli jste anebo se vám stal úraz, jehož následkem bude dlouhá pracovní neschopnost? Pak zřejmě přemýšlíte nad tím, jak moc se tato skutečnost dotkne vašich stálých příjmů. Pokud jste zaměstnanec, budete po dobu 14 dní pobírat náhradu mzdy od svého zaměstnavatele a následně nemocenské dávky od státu. Finální podoba částky, která vám nakonec přistane na bankovním účtu, ale závisí na několika faktorech. Dopočítejte se výsledku snadno a rychle pomocí nemocenské kalkulačky, kterou pro vás připravil Měšec.cz.

nápověda
Kolik pracovních hodin jste zameškali během prvních 14 dní? Uvádějte jen hodiny zameškané v pracovních dnech a placených svátcích.
nápověda
Průměrná hodinová hrubá mzda.
nápověda
Kolik kalendářních dní trvá vaše pracovní neschopnost po prvních 14ti dnech.
nápověda
Průměrný měsíční výdělek za posledních 12 měsíců

Jak vypočítat nemocenské na kalkulačce?

Jak se počítá nemocenské pomocí kalkulačky? Její použití je velice snadné. Stačí do příslušných políček poctivě vyplnit potřebné údaje. Aby mohla být výše dávek řádně spočítána, je třeba uvést počet hodin pracovní neschopnosti během prvních 14 dní, průměrný hodinový výdělek, počet dní pracovní neschopnosti od 15. dne a vaši průměrnou hrubou měsíční mzdu v korunách. Teď už stačí pouze kliknout na tlačítko „Spočítat“.  

Pod kalkulačkou se vám objeví konečná částka, kterou za dobu pracovní neschopnosti obdržíte. Pro lepší orientaci je připojen také graf a podrobnosti o výpočtu, díky kterým snadno odlišíte, kolik vám během nemoci vyplatil zaměstnavatel a kolik stát. 

Co je to nemocenské?

Nemocenské představuje dávku, která je vám státem po určité období vyplácena v případě, že jste ekonomicky aktivní občan, který nejčastěji vlivem nemoci ztratil příjem ze zaměstnání či nezávislé činnosti. Účelem je vaše finanční zabezpečení, a to po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti. Kromě nemocenské vyplácí stát také:

  • ošetřovné,
  • dlouhodobé ošetřovné,
  • peněžitou pomoc v mateřství,
  • otcovské,
  • vyrovnávací příspěvky v těhotenství a mateřství.

Kdo má na nemocenské dávky nárok?

Aby vám vznikl nárok na vyplácení nemocenského, musíte se nejprve účastnit na nemocenském pojištění. Tato povinnost vzniká zpravidla dnem, kdy se člověk stává ekonomicky aktivním, tedy v momentě, kdy začne vykonávat práci, a končí dnem skončení doby zaměstnání. Pokud jste zaměstnanec, pojištění za vás každý měsíc odvádí zaměstnavatel jako součást zdravotního pojištění.

Pro případ, že byste se ocitli bez zaměstnání a tedy i bez pojištění, platí zákonem daná ochranná lhůta sedmi dní, která běží ode dne zániku a platí po dobu sedmi dní. Během této doby nárok na nemocenské dávky zůstává. Pokud byste však byli pojištění (zaměstnaní) po kratší dobu, ochranná lhůta se bude rovnat období, po které vaše zaměstnání trvalo.

Nárok na nemocenské pak nemají:

  • lidé pracující na dohody (DPČ, DPP),
  • nezaměstnaní,
  • podnikatelé, kteří si neplatí nemocenské pojištění.

Nemocenské pojištění OSVČ

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) si nemocenské pojištění mohou platit dobrovolně. V takovém případě vám vzniká nárok na nemocenské dnem, který jste uvedli v přihlášce k účasti na pojištění, datum však nesmí být starší než den podání žádosti. Sazba pojistného na nemocenské pojištění činí pro OSVČ 2,10 % a vypočítává se z takzvaného měsíčního základu, jehož minimální výše je stanovena na 7000 Kč, minimální platba pak na 147 Kč měsíčně.

Jako samostatně výdělečné osoby si měsíční základ určujete výší své platby, přičemž maximální měsíční základ se pak odvíjí od přehledu o příjmech a výdajích. Nelze-li maximální měsíční základ vypočítat, například proto, že jste v posledních třech letech nevykonávali nezávislou činnost, rovná se polovině průměrné mzdy, která je platná pro daný kalendářní rok. V roce 2021 by se tedy jednalo o částku 17 720,50 Kč. Platba pojistného by pak činila 372 Kč měsíčně.

Nemocenské a náhrada mzdy

Jaký je rozdíl mezi nemocenským a náhradou mzdy? Poměrně zásadní. Náhrada mzdy je totiž finanční kompenzace, kterou vám během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti platí zaměstnavatel. Od 15. dne vaši podporu přebírá stát, který vám následně vyplácí nemocenské, a to po celý zbytek pracovní neschopnosti. Ta však nesmí trvat déle než 380 dní. 

Výše náhrady mzdy

Konečná částka, kterou vám bude zaměstnavatel přispívat během prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti, se odvíjí od dosaženého rozhodného příjmu. Aby vám nemocenská mohla být vypočítaná, je tedy nejprve nutné spočítat průměrný hodinový výdělek, kterého jste dosáhli v předchozím čtvrtletí. Ten zjistíte tak, že vydělíte celkovou hrubou mzdu za rozhodné období počtem odpracovaných hodin. Získanou hodinovou sazbu je pak potřeba zredukovat zákonem danými redukčními hranicemi:

  1. redukční hranice – do 206,85 Kč (počítá se z 90 %),
  2. redukční hranice – do 310,28 Kč (počítá se z 60 %),
  3. redukční hranice – do 620,38 Kč (počítá se z 30 %) – k průměrnému hodinovému výdělku, který překročí 620,38 Kč se už nepřihlíží.

Hodinová náhrada mzdy pak představuje 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku.

Výpočet náhrady mzdy

Příklad z praxe: Pan Karel Šťastný si ve svém zaměstnání vydělá průměrně 250 Kč za hodinu. Momentálně je ale nachlazený, proto se rozhodl zůstat doma. Pracovní neschopnost bude podle lékaře trvat 5 pracovních dní, během kterých bude od svého zaměstnavatele pobírat náhradu mzdy. Jeho pracovní doba je 8hodinová.

Redukce hodinového výdělku:

  1. redukční hranice: 206,85 x 90 % = 186,17 Kč
  2. redukční hranice: (250 - 206,85) x 60 % = 25,89 Kč

Redukovaný průměrný výdělek bude tedy odpovídat částce 212,06 Kč (186,17 + 25,89) a náhrada mzdy za 40 pracovních hodin pak 5089 Kč (212,06 x 60 % x 40 hodin).

Výše nemocenské

Výše nemocenské se v případě zaměstnanců odvíjí od denního vyměřovacího základu, tedy od průměrného hrubého denního příjmu, který jste pobírali po určité období – typicky 12 měsíců před měsícem, ve kterém k rozhodující události došlo. Vyměřovací základy se následně sečtou, vydělí se počtem kalendářních dní a výsledkem bude částka, která tvoří denní vyměřovací základ. Ten se následně zredukuje pomocí tří zákonem daných redukčních hranic. Ty v roce 2021 vypadají takto:

  1. redukční hranice – do 1182 Kč (počítá se 90 %),
  2. redukční hranice – do 1773 Kč (počítá se 60 %),
  3. redukční hranice – do 3545 Kč (počítá se 30 %).

K dennímu vyměřovacímu základu nad 3545 Kč se už nepřihlíží.

Výše nemocenské za jeden kalendářní den se pak odvíjí ještě od doby, po kterou pracovní neschopnost trvá.

  • Do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény činí 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu,
  • od 31. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény se zvyšuje na 66 % z redukovaného denního vyměřovacího základu,
  • od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény představuje 72 % z redukovaného denního vyměřovacího základu.

Výše denní dávky nemocenské se navíc může ještě snížit o dalších 50 % v případě, kdy si jako pojištěnec dočasnou pracovní neschopnost přivodíte:

  • účastí ve rvačce,
  • následkem opilosti nebo požití omamných prostředků,
  • při páchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

Výpočet nemocenské

Příklad z praxe: Pan Jiří Novák pracuje jako řidič a má průměrnou hrubou měsíční mzdu 50 tisíc kč. Způsobil si ale poranění nohy, kvůli kterému nemůže svou práci dočasně vykonávat. V pracovní neschopnosti bude 65 dní, přičemž prvních 14 dní mu zaměstnavatel vyplatí náhradu mzdy za 10 pracovních dní. Během zbylých 51 kalendářních dní pracovní neschopnosti bude pobírat nemocenské dávky.

Vzhledem k hrubé mzdě činí redukční základ pana Nováka 600 000 Kč (12 x 50 000) a denní vyměřovací základ 1643, 84 Kč (600 000 / 365). Bude se ho tedy týkat pouze první a druhá redukční hranice.

Redukce denního vyměřovacího základu:

  1. redukční hranice: 1182 x 90 % = 1064
  2. redukční hranice: (1643,84 – 1182) x 60 % = 277,10

Po sečtení obou výsledků dojdeme k číslu 1341,10. Tuto sumu je ale potřeba následně zredukovat ještě na základě doby trvání neschopenky. Prvních 14 dní zaplatí panu Novákovi zaměstnavatel, od 15. do 65. dne mu pak bude přispívat stát.

Denní dávka nemocenské:

  • od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti bude pan Novák dostávat 804,66 Kč za den,
  • od 31. do 60. dne pracovní neschopnosti bude pan Novák dostávat 885,13 Kč za den,
  • od 61. dne pracovní neschopnosti bude pan Novák dostávat 965,59 Kč za den.

Za celou dobu neschopnosti dostane pan Novák od státu 44 256,41 Kč (16 x 804,66 + 30 x 885,13 + 5 x 965,59).

Výplata nemocenské

Přesný termín v měsíci, kdy chodí nemocenská, zákon přesně nestanovuje, a tak se stejně jako ostatní dávky vyplácí zpětně, vždy nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy byly okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) doručeny všechny potřebné doklady. Způsob výplaty si pak určujete sami. Nemocenská může být doručena jak na účet, tak v podobě hotovostní výplaty. V takovém případě ale náklady za doručení hradíte vy. Pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejste schopní výplatu dávky přijímat, smí být k tomuto účelu OSSZ stanovena jiná fyzická osoba.

Kontrola na neschopence

Zaměstnanci, kterých se týká dočasná pracovní neschopnost, jsou povinni řídit se pokyny svého ošetřujícího lékaře. Obecně byste se měli zdržovat na platné adrese, která je zaznamenaná přímo v neschopence. Pokud to váš zdravotní stav dovoluje, může vám lékař povolit vycházky při nemocenské, a to v celkovém rozsahu maximálně 6 hodin denně, konkrétně v rozmezí od 7 do 19 hodin.

Aby bylo dohlédnuto na to, že skutečně dodržujete lékařem stanovený režim, může k místu vašeho bydliště kdykoli dorazit kontrola. Při nemocenské musíte proto přehledně označit místo svého pobytu, a to ideálně jmenovkou, kterou umístíte na vstupní dveře a zvonek, aby vás úřad v případě návštěvy mohl snadno kontaktovat. Pokud porušíte stanovený režim dočasné pracovní neschopnosti, mohou vám být zkráceny či dokonce zcela odňaty nemocenské dávky anebo uložena finanční pokuta.

e-Neschopenka

Od 1. ledna 2020 se neschopenka zpracovává elektronicky. Díky propojenému systému, který usnadňuje tok informací mezi nemocnými, Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ), lékaři a zaměstnavateli, opadá vám mimo jiné povinnost předávat doklady svému zaměstnavateli. Od lékaře, který vás uznal pracovně neschopným, tak můžete jít rovnou domů. V papírové podobě zůstává pouze průkaz práce neschopného, náhrada mzdy i nemocenská vám navíc přijdou zcela automaticky, a to bez nutnosti podávat žádost. I nadále však platí povinnost pracovní neschopnost neprodleně oznámit svému zaměstnavateli.

Co je to nemocenské?
Jedná se o dávku, kterou vyplácí stát ekonomicky aktivním občanům, kteří nejčastěji vlivem nemoci nebo úrazu ztratili příjem ze zaměstnání či nezávislé činnosti. Děje se tak vždy od 15. dne pracovní neschopnosti, do té doby pobírají zaměstnanci náhradu mzdy od svého zaměstnavatele, OSVČ jsou prvních 14 dní zpravidla bez příjmů.
Kdo má na nemocenské dávky nárok?
Na vyplácení nemocenského má právo každý, kdo se účastní na nemocenském pojištění. Tato povinnost vzniká zpravidla ve stejný den, kdy se člověk stává ekonomicky aktivním (začne vykonávat zaměstnání) a končí se skončením doby zaměstnání. Nárok na nemocenskou naopak nemají lidé pracující na dohody, nezaměstnaní či podnikatelé, kteří si neplatí nemocenské pojištění.
Jak na výpočet nemocenského?
Výše nemocenského se odvíjí od denního vyměřovacího základu, což je jinými slovy průměrný hrubý denní příjem. Ten se obvykle počítá z posledních 12 měsíců před pracovní neschopností. Denní vyměřovací základ je nadále nutné zredukovat pomocí zákonem daných redukčních hranic. Výše nemocenského se dále odvíjí také od doby, po kterou pracovní neschopnost trvá. Obecně se dá říct, že čím je nemoc delší, tím je nemocenská vyšší. Maximálně ji však lze pobírat po dobu 380 dní.
Mají OSVČ nárok na nemocenské?
I osoby samostatně výdělečně činné mají nárok na nemocenské dávky, ale pouze v případě, že se dobrovolně účastnily na nemocenském pojištění. Na rozdíl od zaměstnanců si OSVČ měsíční základ určují výší své platby, přičemž horní hranice se odvíjí od přehledu o příjmech a výdajích, minimální výše je pak nastavena na 7000 Kč, což odpovídá měsíční platbě 147 kč.
Co je to náhrada mzdy?
Náhrada mzdy je finanční kompenzace, kterou během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti dostáváte od svého zaměstnavatele. Výše náhrady mzdy se pak odvíjí od průměrného hodinového výdělku, kterého jste dosáhli v předchozím čtvrtletí. Tuto sumu je pak nutné zredukovat pomocí zákonem daných redukčních hranic.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).