Ze mzdy každého zaměstnance odvádí zaměstnavatel daň z příjmů. Ne všechny příjmy, které pracovník v rámci své činnosti obdrží, ale podléhají dani. Co vše se počítá do příjmů ze závislé činnosti a jaké povinnosti v souvislosti s nimi vznikají zaměstnanci i zaměstnavateli, se dočtete o pár řádků níže.
Z pohledu daní se závislou činností rozumí taková činnost, kterou dotyčná osoba nevykonává vlastním jménem ani na vlastní odpovědnost. Její výkon tak závisí vždy na pokynech osoby, jež za odvedenou práci vyplácí dotyčnému odměnu (tzv. plátce příjmu). Příjmy ze závislé činnosti pak představují jednu z pěti skupin příjmů, které tvoří dílčí základ daně. Z jednotlivých dílčích základů se následně skládá celkový základ daně z příjmů fyzických osob. Zdanitelné příjmy ze závislé činnosti jsou upraveny v § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Příjmy ze závislé činnosti jsou všechny příjmy, které zaměstnavatel poskytuje svým pracovníkům, tedy kromě těch, které se nezahrnují do základu daně nebo jsou vyňaty ze zdanění, a příjmů osvobozených od daně. Počítají se sem tedy i prémie, příplatky, odměny, 13. a 14. plat zaměstnance a podobně.
Za příjmy ze závislé činnosti se dále považují příjmy členů družstva za práci pro družstvo, příjmy společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností za práci pro tyto společnosti, příjmy za práci likvidátorů nebo odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob.
Kromě výše uvedeného se do příjmů ze závislé činnosti počítají také takzvané naturální požitky. Ty představují výrobky, výkony nebo služby poskytované zaměstnanci zaměstnavatelem jako součást odměny za vykonanou práci. Typickým příkladem je poskytnutí služebního bytu k bezúplatnému užívání.
Výše zmíněný zákon mimo jiné stanovuje, které příjmy zaměstnance se nepovažují za příjmy ze závislé činnosti a nejsou tedy ani předmětem daně:
Některé příjmy zaměstnanců mohou být navíc od daně osvobozeny. Jejich kompletní výčet opět uvádí zákon o daních z příjmů, a to konkrétně v § 6 odst. 9. Patří mezi ně například následující:
Zálohu na daň z příjmů, která činí buď 15 %, nebo 23 %, strhává svým zaměstnancům zaměstnavatel ze mzdy. Jakým způsobem bude tato záloha odváděna, pak záleží na tom, zda zaměstnanec podepsal, nebo nepodepsal u svého zaměstnavatele růžový formulář Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Každý poplatník přitom může mít tento tiskopis pro příslušné zdaňovací období podepsaný pouze u jednoho zaměstnavatele.
Na základě tohoto Prohlášení lze pak uplatňovat slevy na dani definované v zákoně o daních z příjmů a daňová zvýhodnění na děti. Je-li však zaměstnanec daňovým nerezidentem ČR, může uplatňovat jen základní slevu na poplatníka a slevu na studenta. Prohlášení poplatníka přitom mohou podepsat všechny osoby, které jsou v zaměstnaneckém poměru, tedy i brigádníci.
Každý zaměstnavatel má povinnost vést evidenci mzdových listů zaměstnanců, kde je uvedena hrubá a čistá měsíční mzda, odvedené pojištění, srážky a slevy na dani. Na základě těchto údajů poté zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně za příslušné zdaňovací období, které musí odevzdat v tištěné podobě nejpozději do 1. března nebo v elektronické formě nejpozději do 20. března aktuálního kalendářního roku. Toto roční vyúčtování přitom provádí zaměstnavatel na základě žádosti zaměstnance, kterému nevznikla povinnost podat daňové přiznání.
Pokud má zaměstnanec pouze jedno zaměstnání, odevzdává za něj tedy zaměstnavatel roční zúčtování daně za příslušné zdaňovací období. Jestliže ale pracuje pro více zaměstnavatelů nebo si k zaměstnání přivydělává jako OSVČ na vedlejší činnost, je jeho povinností odevzdat každý rok daňové přiznání. V souvislosti s tím je potřeba si vyžádat od zaměstnavatele (nebo zaměstnavatelů) vystavení potvrzení o zdanitelných příjmech.
Jak bylo uvedeno výše, platí zároveň, že pokud chce poplatník uplatňovat slevy na dani, musí do 30 dnů od nástupu do zaměstnání vyplnit a podepsat Prohlášení poplatníka k dani z příjmů. Následně je potřeba podepsat tento tiskopis vždy jednou za rok, a to nejpozději do 15. 2. následujícího zdaňovacího období. Má-li dotyčný zaměstnanec více zaměstnavatelů, podepisuje dokument pouze u jednoho z nich.