Hlavní navigace

Příjmy ze závislé činnosti

Ze mzdy každého zaměstnance odvádí zaměstnavatel daň z příjmů. Ne všechny příjmy, které pracovník v rámci své činnosti obdrží, ale podléhají dani. Co vše se počítá do příjmů ze závislé činnosti a jaké povinnosti v souvislosti s nimi vznikají zaměstnanci i zaměstnavateli, se dočtete o pár řádků níže.

Co jsou příjmy ze závislé činnosti

Z pohledu daní se závislou činností rozumí taková činnost, kterou dotyčná osoba nevykonává vlastním jménem ani na vlastní odpovědnost. Její výkon tak závisí vždy na pokynech osoby, jež za odvedenou práci vyplácí dotyčnému odměnu (tzv. plátce příjmu). Příjmy ze závislé činnosti pak představují jednu z pěti skupin příjmů, které tvoří dílčí základ daně. Z jednotlivých dílčích základů se následně skládá celkový základ daně z příjmů fyzických osob. Zdanitelné příjmy ze závislé činnosti jsou upraveny v § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Přehled příjmů ze závislé činnosti

Příjmy ze závislé činnosti jsou všechny příjmy, které zaměstnavatel poskytuje svým pracovníkům, tedy kromě těch, které se nezahrnují do základu daně nebo jsou vyňaty ze zdanění, a příjmů osvobozených od daně. Počítají se sem tedy i prémie, příplatky, odměny, 13. a 14. plat zaměstnance a podobně.

Za příjmy ze závislé činnosti se dále považují příjmy členů družstva za práci pro družstvo, příjmy společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností za práci pro tyto společnosti, příjmy za práci likvidátorů nebo odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob.

Kromě výše uvedeného se do příjmů ze závislé činnosti počítají také takzvané naturální požitky. Ty představují výrobky, výkony nebo služby poskytované zaměstnanci zaměstnavatelem jako součást odměny za vykonanou práci. Typickým příkladem je poskytnutí služebního bytu k bezúplatnému užívání.

Které příjmy nejsou předmětem daně

Výše zmíněný zákon mimo jiné stanovuje, které příjmy zaměstnance se nepovažují za příjmy ze závislé činnosti a nejsou tedy ani předmětem daně:

  1. náhrady cestovních výdajů, které zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům v souvislosti s výkonem pracovní činnosti,
  2. hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na jejich udržování,
  3. částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal,
  4. částky, jimiž zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého,
  5. náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce,
  6. povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovené právním předpisem.

Které příjmy jsou od daně osvobozeny

Některé příjmy zaměstnanců mohou být navíc od daně osvobozeny. Jejich kompletní výčet opět uvádí zákon o daních z příjmů, a to konkrétně v § 6 odst. 9. Patří mezi ně například následující:

  • hodnota stravování poskytovaného formou nepeněžního plnění nebo stravenkového paušálu,
  • nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců,
  • příjmy do výše 500 000 korun poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav,
  • hodnota nealkoholických nápojů na pracovišti,
  • zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,
  • peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a naturální náležitosti poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů,
  • a další.

Zdanění příjmů ze závislé činnosti

Zálohu na daň z příjmů, která činí buď 15 %, nebo 23 %, strhává svým zaměstnancům zaměstnavatel ze mzdy. Jakým způsobem bude tato záloha odváděna, pak záleží na tom, zda zaměstnanec podepsal, nebo nepodepsal u svého zaměstnavatele růžový formulář Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Každý poplatník přitom může mít tento tiskopis pro příslušné zdaňovací období podepsaný pouze u jednoho zaměstnavatele.

Na základě tohoto Prohlášení lze pak uplatňovat slevy na dani definované v zákoně o daních z příjmů a daňová zvýhodnění na děti. Je-li však zaměstnanec daňovým nerezidentem ČR, může uplatňovat jen základní slevu na poplatníka a slevu na studenta. Prohlášení poplatníka přitom mohou podepsat všechny osoby, které jsou v zaměstnaneckém poměru, tedy i brigádníci.

Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele

Každý zaměstnavatel má povinnost vést evidenci mzdových listů zaměstnanců, kde je uvedena hrubá a čistá měsíční mzda, odvedené pojištění, srážky a slevy na dani. Na základě těchto údajů poté zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně za příslušné zdaňovací období, které musí odevzdat v tištěné podobě nejpozději do 1. března nebo v elektronické formě nejpozději do 20. března aktuálního kalendářního roku. Toto roční vyúčtování přitom provádí zaměstnavatel na základě žádosti zaměstnance, kterému nevznikla povinnost podat daňové přiznání.

Jaké jsou povinnosti poplatníka daně

Pokud má zaměstnanec pouze jedno zaměstnání, odevzdává za něj tedy zaměstnavatel roční zúčtování daně za příslušné zdaňovací období. Jestliže ale pracuje pro více zaměstnavatelů nebo si k zaměstnání přivydělává jako OSVČ na vedlejší činnost, je jeho povinností odevzdat každý rok daňové přiznání. V souvislosti s tím je potřeba si vyžádat od zaměstnavatele (nebo zaměstnavatelů) vystavení potvrzení o zdanitelných příjmech.

Jak bylo uvedeno výše, platí zároveň, že pokud chce poplatník uplatňovat slevy na dani, musí do 30 dnů od nástupu do zaměstnání vyplnit a podepsat Prohlášení poplatníka k dani z příjmů. Následně je potřeba podepsat tento tiskopis vždy jednou za rok, a to nejpozději do 15. 2. následujícího zdaňovacího období. Má-li dotyčný zaměstnanec více zaměstnavatelů, podepisuje dokument pouze u jednoho z nich.

Co se počítá do příjmů ze závislé činnosti?
Příjmy ze závislé činnosti představují ty příjmy, které zaměstnavatel poskytnul zaměstnanci jako odměnu za výkon práce. Nezahrnují se do nich ale příjmy, které jsou ze zákona od daně osvobozeny nebo z daně vyňaty. Kromě toho se do příjmů ze závislé činnosti počítají také příjmy členů družstva, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným, komanditistů komanditních společností a likvidátorů nebo odměny členů orgánu právnické osoby.
Kterých příjmů se daň netýká?
Zákon o daních z příjmů stanovuje v § 6 odst. 7 příjmy, které nejsou předmětem daně. Patří sem například náhrady cestovních výdajů spojených s výkonem práce nebo hodnota osobních ochranných pracovních prostředků včetně oblečení, obuvi, ochranných nápojů a čisticích prostředků. Dále předmětem daně nejsou ani částky, jež zaměstnanec přijal zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, jimiž zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého.
Kdy musí zaměstnanec podávat daňové přiznání?
Daňové přiznání zaměstnanec sám podává za předpokladu, že pracuje pro více zaměstnavatelů nebo si přivydělává k zaměstnání například jako OSVČ na vedlejší činnost. V případě, že pracuje pouze pro jednoho zaměstnavatele a k tomu nemá žádný další vedlejší zdanitelný příjem, odevzdá za něj zaměstnavatel roční zúčtování daně za příslušné zdaňovací období.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).