Hlavní navigace

Dohoda o pracovní činnosti je vhodná pro pravidelné i nárazové brigády. V čem se liší od DPP?

28. 11. 2022
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Našli jste si brigádu, ale nejste si jisti smlouvou, kterou vám zaměstnavatel nabídl? Existuje několik typů pracovněprávních vztahů, které jsou vhodné pro příležitostné nebo pravidelné přivýdělky. Jednou takovou možností je dohoda o pracovní činnosti. Co by měla obsahovat a jaké povinnosti z ní zaměstnavateli plynou? To vše se dozvíte v následujícím článku.

Co je dohoda o pracovní činnosti

Dohoda o pracovní činnosti, zkráceně DPČ, představuje specifický smluvní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, který podléhá podmínkám, jež upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. V něm jsou uvedena nejen pravidla pro zřízení a fungování tohoto pracovněprávního vztahu, ale také práva a povinnosti obou zúčastněných stran.

Nejčastěji se DPČ využívá v rámci pravidelných, příležitostných nebo sezónních brigád. Nejedná se tedy o hlavní pracovní poměr, který se sjednává na základě pracovní smlouvy, ale o přivýdělek ke studiu, k důchodu nebo k jinému zaměstnání. Stejně jako pracovní smlouva může být však sepsána i dohoda o pracovní činnosti na dobu neurčitou či určitou podle toho, co upřednostňuje zaměstnavatel nebo zaměstnanec.

Pracovník, který má takto sjednanou brigádu, pak může v rámci jedné DPČ odpracovat maximálně 20 hodin za týden. U jednoho zaměstnavatele je však možné mít více než jednu dohodu o pracovní činnosti. Stejně tak ničemu nevadí, pracuje-li na DPČ současně také u dalších zaměstnavatelů. Pro všechny ale platí stejné podmínky ohledně pracovní doby a povinných odvodů, jež stanovuje česká legislativa.

Dohoda o provedení práce vs. dohoda o pracovní činnosti

Práce na dohodu o pracovní činnosti se často zaměňuje s dohodou o provedení práce. Ačkoliv mají oba dokumenty podobný název, jedná se o dvě odlišné záležitosti. Dohoda o provedení práce neboli DPP má stanovené maximum na 300 odpracovaných hodin ročně. Navíc jsou v jejím případě nastaveny jiné podmínky pro povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění a také rozdílná pravidla pro její zdanění.

V rámci DPP hraje důležitou roli rozhodná částka za měsíční výdělek, která činí 10 000 korun. Na základě toho, zda měsíční odměna nedosahuje, nebo naopak přesahuje tuto sumu, se pak stanoví, zda má zaměstnavatel povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění a také zda zaměstnanec může uplatňovat slevy na dani. Druhé zmíněné však závisí mimo jiné i na tom, jestli pracovník u daného zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani. V případě DPČ jsou uvedené podmínky a limity trochu jiné.

Dohoda o pracovní činnosti: odvody

Stejně jako je nastavena rozhodná částka pro odvádění záloh na pojištění u DPP, existuje podobná hranice také v případě dohody o pracovní činnosti. V roce 2022 je limit pro tyto odvody u DPČ stanoven pro měsíční odměnu ve výši 3500 korun (do roku 2018 to byla částka 2500 korun, do roku 2021 pak 3000 korun). Jiné povinnosti zaměstnavateli plynou ve chvíli, kdy je výdělek brigádníka nižší něž uvedená částka, a jiné naopak, když měsíční odměna tuto hranici přesáhne.

Trošku jiná pravidla však platí pro zdravotní pojištění a jiná pro sociální pojištění. V případě prvního zmíněného se totiž zálohy odvádí na základě částky, kterou zaměstnanec skutečně (reálně) vydělá. U sociálního pojištění se ale vždy kalkuluje s částkou, jež je uvedena v dané dohodě o pracovní činnosti. Takže pokud má pracovník v dohodě sjednanou odměnu za vykonanou práci na částku 3500 korun měsíčně a více, sociální pojištění bude vždy odváděno. Pakliže si ale z nějakého důvodu reálně za daný měsíc vydělá méně než 3500 korun, zálohy na zdravotní pojištění se za uvedený kalendářní měsíc neodvádí.

Nemocenská a DPČ

Pokud byla sjednána dohoda o pracovní činnosti, nemocenská zaměstnanci náleží pouze v momentě, kdy se účastní nemocenského pojištění. To znamená za předpokladu, že jeho měsíční výdělek je 3500 korun a více. Pokud tuto podmínku splňuje, má nárok na nemocenské dávky stejně jako pracovník zaměstnaný na pracovní smlouvu. V opačném případě, tedy pokud vydělá měsíčně méně než 3500 korun, nárok na tyto dávky zaměstnanci nevzniká.

Dohoda o pracovní činnosti: zdanění

Česká legislativa stanovuje také specifická pravidla pro odvádění daní z dohod o pracovní činnosti. V závislosti na tom, zda pracovník má, nebo nemá u daného zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani, mu bude strhávána buď daň srážková, nebo zálohová. Vždy je však potřeba mít na paměti, že prohlášení k dani je možné podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele. Pokud tedy máte více přivýdělků nebo pracujete na hlavní pracovní poměr u jednoho zaměstnavatele a přivyděláváte si u jiného, není možné toto prohlášení podepsat v každé práci.

V případě, že má zaměstnanec u daného zaměstnavatele prohlášení k dani podepsané a pracuje u něj na DPČ, bude mu strhávána zálohová daň ve výši 15 % a zároveň zde bude moci uplatnit daňové slevy. Pokud toto prohlášení podepsané nemá, slevy uplatnit nemůže a bude mu z odměny stržena 15% daň srážková. Tu však zaměstnanec může získat za určitých okolností zpět v rámci daňového přiznání.

Dohoda o pracovní činnosti a dovolená

Pracovníci zaměstnaní na dohodu o pracovní činnosti zatím nemají dle zákoníku práce nárok na placenou dovolenou. Ve chvíli, kdy potřebují volno, se musí se svým zaměstnavatelem domluvit na jeho neplacené variantě, prohození směn a podobně. Tato situace by se však mohla změnit, vejde-li v platnost novela zákoníku práce, jež s nárokem na placenou dovolenou u pracovníků na DPČ a DPP již počítá.

Dohoda o pracovní činnosti – vzor ke stažení

Vzor dohody o pracovní činnosti je běžně dostupný na internetu. Můžete se jím nechat inspirovat nebo jej porovnat s vaší stávající dohodou a zkontrolovat, zda váš zaměstnavatel nezapomněl uvést nějaký důležitý údaj. Na prvním místě je vždy potřeba identifikovat smluvní strany, což znamená uvést jméno, příjmení, datum narození a bydliště zaměstnance a název, IČO a sídlo zaměstnavatele. Dále by každá dohoda o pracovní činnosti měla obsahovat tyto informace:

FIN23

  • druh a rozsah vykonávané práce,
  • místo výkonu práce,
  • dobu, na kterou se dohoda uzavírá,
  • výši odměny,
  • závěrečná ustanovení (např. GDPR),
  • datum a místo podpisu,
  • podpis zaměstnavatele a zaměstnance.

Výpověď dohody o pracovní činnosti

Zákoník práce stanovuje tři možné způsoby ukončení dohody o pracovní činnosti. Patří mezi ně výpověď, dohoda a okamžité zrušení. To, jakou z uvedených možností bude vztah ukončen, závisí na okolnostech, které k tomu vedou. Okamžité zrušení DPČ nastává ve chvíli, kdy zaměstnavatel pracovníkovi nevyplatí do 15 dnů od konce splatnosti odměnu, která mu náleží, nebo pokud vykonávaná práce vážně ohrožuje jeho zdraví a zaměstnavatel ho ani na základě lékařského posudku nepřevedl na jinou činnost.

O něco častější je pak výpověď z dohody o pracovní činnosti nebo dohoda o ukončení DPČ. V případě výpovědi běží zaměstnanci výpovědní lhůta, která trvá 15 dnů a během níž má pracovník stále povinnost vykonávat pracovní činnost, za kterou mu náleží sjednaná odměna. U dohody o ukončení DPČ se obě smluvní strany domluví na konkrétním termínu, k němuž pracovní vztah skončí a s ním i všechna práva a povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance. Všechny uvedené způsoby musí být písemně zdokumentovány.

Kdy se u DPČ platí zdravotní a sociální pojištění?
Odvody na sociální a zdravotní pojištění je v případě dohody o pracovní činnosti nezbytné odvádět ve chvíli, kdy výše měsíční odměny zaměstnance dosáhne částky 3500 korun a více. U zdravotního pojištění se vždy vychází z částky sjednané přímo v dohodě, zatímco u sociálního pojištění se počítá se skutečnou odměnou, tedy s reálně vydělanou částkou za daný kalendářní měsíc.
Jak se daní výdělek z dohody o pracovní činnosti?
Výdělek z dohody o pracovní činnosti se daní 15% srážkovou, nebo zálohovou daní. Pakliže má zaměstnanec u daného zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani, bude se jednat o daň zálohovou a je možné také uplatnit slevy na dani. Pokud prohlášení k dani podepsané nemá, bude odváděna daň srážková a nárok na uplatnění slev na dani zaměstnanci nevznikne.
Vzniká zaměstnanci na DPČ nárok na dovolenou?
Zaměstnanci, kteří pracují u daného zaměstnavatele na základě DPČ nebo DPP, nemají prozatím dle zákoníku práce nárok na placenou dovolenou. V případě, že potřebují volno, se musí se svým zaměstnavatelem dohodnout buď na neplaceném volnu, nebo například na prohození směn či jiném řešení, které negativně neovlivní pracovní provoz. Plánovaná novelizace zákoníku práce by však tuto záležitost mohla změnit.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).