Maximální vyměřovací základ

Zaměstnanci i osoby samostatně výdělečně činné mají povinnost odvádět zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Nemocenské pojištění, které je součástí pojištění sociálního, si pak OSVČ mohou hradit dobrovolně. Jak u sociálního, tak i v případě nemocenského pojištění je stanoven horní limit pro výpočet záloh, který se nazývá maximální vyměřovací základ.

Co je vyměřovací základ

Vyměřovacím základem se rozumí částka, která se používá pro výpočet záloh na sociální a zdravotní pojištění. V případě zaměstnanců je jeho hodnota stanovena jako úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Většinou se jedná o stejnou částku, jakou představuje zaměstnancova hrubá mzda. Všechny příjmy se však do tohoto základu nepočítají. Jedním z nich je například odstupné.

U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se pak vyměřovací základ stanovuje trochu jinak. Zálohy na zdravotní a sociální pojištění si OSVČ hradí samy a pro jejich výpočet je potřeba nejprve určit daňový základ. Ten se počítá jako rozdíl příjmů a výdajů neboli jinými slovy hrubý zisk. Vyměřovací základ pak v tomto případě představuje 50 % daňového základu.

Kdy se vyměřovací základ používá

Vyměřovací základ se využívá nejen pro výpočet záloh na sociální a zdravotní pojištění, ale také například pro stanovení nemocenských dávek, peněžité pomoci v mateřství nebo ošetřovného. Pokud si tedy budete chtít spočítat třeba výši dávek při dlouhodobé pracovní neschopnosti, pak musíte nejprve zjistit hodnotu svého denního vyměřovacího základu.

Částku tohoto parametru zjistíte tak, že sečtete příjmy za posledních 12 po sobě následujících kalendářních měsíců a výsledek vydělíte počtem dní v kalendářním roce (s výjimkou vyloučených dní dle § 18 (7) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). Takto získaný denní vyměřovací základ je pak pro výpočet nemocenských dávek ještě potřeba zredukovat podle zákonem stanovených redukčních hranic, které v roce 2024 dosahují následujících hodnot:

• 1. redukční hranice: do 1466 Kč (počítá se 90 %),
• 2. redukční hranice: do 2199 Kč (počítá se 60 %),
• 3. redukční hranice: do 4397 Kč (počítá se 30 %),
• vše nad částku 4397 Kč se již nezohledňuje.

Maximální vyměřovací základ OSVČ

Zákon navíc stanovuje pro výpočet odvodů na sociální pojištění hodnotu takzvaného maximálního vyměřovacího základu, který se týká osob samostatně výdělečně činných, jež mají vysoké příjmy. Jeho výše je určena jako 48násobek průměrné hrubé měsíční mzdy. V roce 2024 tak tato částka vychází na 2 110 416 korun. Jestliže příjmy OSVČ přesáhnou za kalendářní rok tuto hranici, počítají se zálohy na sociální pojištění právě z tohoto maxima. Zdravotního pojištění se však tento parametr netýká.

Maximální vyměřovací základ pro nemocenské pojištění

Dále existuje ještě také maximální vyměřovací základ, který představuje horní hranici pro výši pojistného odváděného na nemocenské pojištění. Zaměstnancům toto pojištění automaticky hradí zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné si však tyto zálohy platí a stanovují samy. Pomocí maximálního vyměřovacího základu se tak určuje částka, kterou na pojistném OSVČ nemohou překročit.

Hodnota tohoto parametru pak představuje částku, která se rovná průměru, jenž z vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti. Pokud však OSVČ podniká jen krátce nebo z jiného důvodu pro ni není možné tento parametr stanovit, představuje hodnota maximálního vyměřovacího základu polovinu průměrné hrubé měsíční mzdy.

Průměrná měsíční mzda v roce 2024 dosahuje částky 43 967 korun. Sazba pojistného pro nemocenské pojištění přitom činí 2,7 %. To znamená, že maximální výše zálohy bude činit 2,7 % z poloviny částky průměrné hrubé měsíční mzdy. Výsledek pak vychází na 593,5 koruny, respektive 594 korun po zaokrouhlení na celá čísla.

Minimální vyměřovací základ

Vedle maximálního vyměřovacího základu pak stojí také minimální vyměřovací základ. Ten se využívá v případě, když je vyměřovací základ OSVČ příliš nízký nebo když tato OSVČ podniká teprve prvním rokem. Tento limit je pro všechny OSVČ stanoven stejně a vychází z průměrné hrubé měsíční mzdy, která, jak bylo již výše uvedeno, v roce 2024 činí 43 967 korun.

Pro výpočet záloh na zdravotní pojištění OSVČ se minimální vyměřovací základ stanoví jako 50 % průměrné hrubé měsíční mzdy. To znamená, že od ledna 2024 činí sazba minimálního měsíčního vyměřovacího základu 21 983,50 koruny a minimální měsíční záloha na pojistné u zdravotního pojištění tak představuje částku 2968 korun (tj. 13,5 % z 21 983,50 koruny).

U záloh na sociální pojištění OSVČ se v roce2024 minimální vyměřovací základ počítá jako 30 % z průměrné hrubé měsíční mzdy (pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost) a 25 % z průměrné hrubé měsíční mzdy (u nových OSVČ). Jeho hodnota tedy v roce 2024 představuje částku 13 191 korun, nebo případně 10 992 korun u nových OSVČ. 

Minimální záloha na sociální pojištění pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost (28 % důchodové pojištění + 1,2 % pojistné na státní politiku zaměstnanosti) pak činí 29,2 % z minimálního vyměřovacího základu. Jde tedy o částku 3852 korun (29,2 % z 13 191), zatímco u nových OSVČ se jedná o sumu 3210 korun (29,2 % z 10 992).