Sociální a zdravotní pojištění

Každý zaměstnanec i osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) musí ze zákona platit sociální a zdravotní pojištění. Jedná se o povinnou daň, která se zaměstnancům automaticky strhává z platu, přičemž část těchto odvodů za ně platí jejich zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné si pak platí zdravotní a sociální pojištění v rámci povinných odvodů.

Zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění je daň, která slouží pro případ nemoci, kdy je pojištěnci potřeba uhradit zdravotní péči, a to v rozsahu stanoveném zákonem. V rámci všeobecného zdravotního pojištění pak poplatníci odvádí takové částky, které odpovídají výši jejich příjmů a nesouvisí s jejich zdravotním stavem ani rizikovostí pro pojišťovnu.

Zdravotní pojištění je povinné pro všechny občany České republiky, a to bez ohledu na to, zda se jedná o zaměstnance, nebo jde o osoby samostatně výdělečně činné. Rozdíl je zde pouze v tom, kdo přesně zdravotní pojištění hradí, jelikož za vybrané skupiny lidí to dělá přímo stát. Tento systém si následně pojištěnci mohou doplnit komerčním zdravotním pojištěním, které je však nepovinné.

V České republice jsou povinně zdravotně pojištěni všichni lidé, kteří mají trvalý pobyt na území tohoto státu, ale také osoby, které trvalý pobyt v České republice nemají. Podmínkou však je, aby takové osoby měly zaměstnavatele, jenž provádí podnikání a má sídlo na území ČR. Zdravotní pojištění je jim zároveň hrazeno pouze po dobu trvání daného pracovního poměru.

Zaměstnanci

Pokud jde o zaměstnance, zdravotní pojištění představuje celkem 13,5 % jejich vyměřovacího základu, přičemž jednu třetinu hradí sami zaměstnanci (4,5 %) a zbytek pak jejich zaměstnavatelé (9 %). Minimální vyměřovací základ se u zaměstnanců rovná minimální mzdě, která pro rok 2024 činí 18 900 Kč. Minimální pojistné, které představuje 13,5 % této částky, je tak stanoveno na 2552 Kč.

OSVČ a OBZP

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), ale také osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) si musí zdravotní pojištění hradit samy. Pojistné se zde počítá jako 13,5 % vyměřovacího základu. V případě OSVČ se přitom za vyměřovací základ považuje 50 % z částky rozdílu mezi příjmy a výdaji potřebnými k dosažení, zajištění a udržení příjmů ze samostatné výdělečné činnosti. Minimálním měsíčním vyměřovacím základem je pak polovina aktuální průměrné mzdy.

OSVČ platí pojistné formou měsíčních záloh na pojistné a doplatku pojistného po podání přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok. V roce 2024 činí minimální výše zálohy 2968 Kč.

U OBZP je pak za vyměřovací základ považována částka, která odpovídá výši minimální mzdy (v roce 2024 tedy 18 900 Kč).

Osoby, za které hradí zdravotní pojištění stát:

• lidé v invalidním důchodu,
• lidé ve starobním důchodu či v důchodovém věku,
• lidé, kteří pobírají vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod,
• příjemci doživotní penze a starobní penze na určenou dobu,
• nezaopatřené děti,
• doktorandi (lidé starší 26 let, kteří studují doktorské studium v prezenční formě), pokud nepatří mezi zaměstnance ani OSVČ,
• mladiství ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy,
• osoby bezmocné a osoby o ně pečující,
• osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované (v konkrétních případech),
• lidé ve výkonu trestu, vazby, ústavního ochranného léčení a zabezpečovací detence,
• lidé na rodičovské dovolené, matky na mateřské dovolené,
• osoby, které pobírají rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství,
• lidé v evidenci Úřadu práce,
• a další.

Sociální pojištění

Sociální pojištění představuje druh daně, který se skládá ze tří různých druhů odvodů. Mezi příjmy sociálního pojištění, pomocí kterého se stát snaží zajistit sociální stabilitu, přiměřenou úroveň sociálního zabezpečení a sociální suverenitu, tedy patří pojistné na důchodové zabezpečení, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Systém sociálního zabezpečení se snaží pomoci lidem, kteří se ocitli v mimořádné životní situaci nebo čelí nepříznivým podmínkám a hrozbám. Mezi poplatníky pojistného v tomto případě patří zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a dobrovolní účastníci důchodového pojištění.

Podle výše jednotlivých odvodů se později odvozuje také výše konkrétních sociálních dávek. Na základě zaplaceného důchodového pojištění stát vyplácí starobní důchody, platba nemocenského pojištění poté ovlivňuje vyplácení nemocenské, mateřské či otcovské.

Zaměstnanci

Sociální pojištění zaměstnanců činí celkem 31,9 % vyměřovacího základu, přičemž 7,1 % si platí sami a 24,8 % za ně odvádí jejich zaměstnavatel. Zaměstnanec přitom nemá žádné povinnosti, jelikož sociální pojištění sráží z jeho mzdy (odměny) zaměstnavatel a následně je také odvádí na účet příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), a to za každý kalendářní měsíc.

Vyměřovacím základem zaměstnance pro tento druh pojistného je úhrn příjmů, které jsou nebo byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny. Jedná se o příjmy, které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

OSVČ a OBZP

Osoby samostatně výdělečně činné musí povinně odvádět pouze důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, účast na nemocenském pojištění je pro ně však dobrovolná. Jestliže se rozhodnou, že si nemocenské pojištění platit nebudou, nemají ovšem nárok na mateřskou ani na nemocenskou.

Při výpočtu minimálních záloh na sociální pojištění se vychází z průměrné mzdy, která pro rok 2024 činí 43 967 Kč. Minimální vyměřovací základ představuje 30 procent průměrné mzdy, tedy 13 191 Kč. Minimální zálohy na sociální pojištění poté vychází na 29,2 % minimálního vyměřovacího základu, což je 3852 Kč.

Jestliže živnostník nevykonává činnost po celý rok, je nutné vynásobit měsíční vyměřovací základ počtem měsíců, kdy jeho činnost opravdu trvala. Maximální vyměřovací základ pak činí 48násobek průměrné mzdy, tedy 2 110 416 Kč. Nad tuto částku už není možné další pojištění platit.

U vedlejší činnosti (například studenti či důchodci) je situace trochu jiná. Abyste se dopočítali minimální výše záloh, je nutné nejprve stanovit 11 procent průměrné mzdy. Výslednou částku následně (stejně jako u činnosti hlavní) vynásobíte 29,2 %. Minimální měsíční záloha tak momentálně činí 1413 Kč. OSVČ na vedlejší činnosti však nemusí vždy platit důchodové pojištění, v prvním roce to nemusí dělat vůbec, později záleží na tom, zda jejich celkové příjmy překonaly hranici 105 502 Kč.

Pokud jde o výši záloh pro OSVČ dobrovolně účastnou nemocenského pojištění (ale i pro zahraniční zaměstnance), to činí 2,7 % minimálního vyměřovacího základu, jenž se liší podle výše příjmů a výdejů konkrétní osoby. Pro rok 2024 je minimální měsíční vyměřovací základ stále nastaven na 8000 Kč, což tedy odpovídá platbě 216 Kč za kalendářní měsíc.

Osoby bez zdanitelných příjmů

Pokud patříte mezi nezaměstnané a nemáte žádné zdanitelné příjmy, důchodové pojištění není třeba platit. Tato doba se vám však nepočítá do důchodu.

Osoby účastné dobrovolného důchodového pojištění

Lidé, kteří se dobrovolně účastní důchodového pojištění, jsou během jejich dobrovolné účasti povinní platit pojistné na důchodové pojištění (ovšem bez příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). Jestliže toto pojistné nezaplatí, nikdo ho po nich nebude vymáhat a ani nebudou nijak penalizováni. K takovéto účasti na důchodovém pojištění se pak mohou přihlásit osoby starší 18 let.