Hlavní navigace

Kdo platí zdravotní pojištění

Každý ekonomicky aktivní člověk v České republice má povinnost odvádět v pravidelných měsíčních intervalech platby za veřejné zdravotní pojištění. Díky těmto odvodům je pojištěncům zajištěna lékařská péče a další služby s ní spojené. Některým osobám však povinnost úhrady pojistného nevzniká, neboť jej za ně ze zákona hradí stát.

K čemu slouží zdravotní pojištění

Povinné zdravotní pojištění má za úkol pokrýt náklady spojené s lékařskou péčí a zdravotnickými službami. Pojištěnci je v rámci těchto odvodům zajištěno ošetření a následná péče v případě, že onemocní nebo se mu stane nějaký úraz a bude muset vyhledat lékařskou pomoc. Případná přímá spoluúčast pojištěnce na hrazení uvedených nákladů přitom nepřesahuje 15 %.

Podmínky zdravotního pojištění upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který mimo jiné stanovuje, kdo je povinen odvádět pojišťovně, u které je registrován, pravidelné měsíční platby. Stejně tak jsou v tomto zákoně uvedeny skupiny osob, za něž odvádí platby pojistného stát.

Kdo je plátce zdravotního pojištění

V první řadě jsou plátci zdravotního pojištění všichni zaměstnanci. Způsob úhrady pojistného je v případě zaměstnanců specifický v tom, že jej za ně odvádí zaměstnavatel, tudíž oni samotní se nemusí o nic starat. Každý měsíc jim tak je ze mzdy nebo z platu strhávána příslušná částka, která putuje na účet veřejné zdravotní pojišťovny, u níž je dotyčný zaměstnanec přihlášen.

Sazba pojistného činí 13,5 % z částky hrubé mzdy a je v tomto případě rozdělena. To znamená, že část pojištění hradí zaměstnanec formou srážek z výplaty a část zaměstnavatel za svého pracovníka. Zaměstnanec tak ze svého hrubého výdělku zaplatí pojišťovně 4,5 %, kdežto zaměstnavatel za něj odvede 9 %. O částku, kterou odvádí zaměstnavatel, se však mzda zaměstnance nesnižuje.

Další skupinou, která musí hradit zdravotní pojištění, jsou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Ty si musí samy hlídat, že jsou pravidelné platby za pojištění včas každý měsíc uhrazeny. V prvním roce podnikání OSVČ hradí pouze minimální zálohy na zdravotní pojištění, jejichž výše v roce 2024 činí 2968 korun. V následujících letech se pak částka pojistného odvíjí od přehledu příjmů a výdajů za minulý rok.

Pokud částka z přehledu příjmů a výdajů vychází nižší, než je stanovená minimální výše záloh zdravotního pojištění, bude OSVČ i v dalších letech odvádět stále tuto minimální sazbu. V případě, že si dotyčná osoba přivydělává v rámci živnostenského oprávnění pouze na vedlejší činnost a do toho je zaměstnaná, tak zálohy první rok neplatí vůbec, ale budou jí vypočteny až na základě odevzdání přehledu pro zdravotní pojišťovnu.

Povinnost odvádět zálohy na zdravotní pojištění mají dále také osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Jedná se o pojištěnce, kteří jsou nezaměstnaní a nejsou přihlášeni na úřadu práce, ani si nevydělávají jako živnostníci. Tyto osoby odvádí své zdravotní pojišťovně zálohy každý měsíc samy, a to v zákonem stanovené minimální výši. Minimální platba pojistného pro OBZP v roce 2024 činí 2552 korun.

Jak je to v případě pracovní neschopnosti

Pokud vás zajímá, kdo platí zdravotní pojištění při nemocenské, pak se jedná o specifickou situaci, kdy záleží především na délce trvání doby pracovní neschopnosti. Pakliže nemoc trvá celý kalendářní měsíc, je vyměřovací základ pro odvody pojistného roven nule, což znamená, že se zdravotní pojištění za toto období neplatí. Je však nezbytné tuto skutečnost své pojišťovně nahlásit.

Kdo platí zdravotní pojištění při dohodě o pracovní činnosti

Zdravotní pojištění se v případě dohody o pracovní činnosti odvádí jen ve chvíli, kdy odměna za vykonanou práci přesáhne určitou zákonem stanovenou částku. Za zaměstnance pracujícího na DPČ jsou tak zálohy na pojistném odváděny pouze za předpokladu, že jejich hrubý měsíční příjem přesahuje částku 4000 korun.

Podobně je nastavený také limit pro dohodu o provedení práce. Zálohy na zdravotní pojištění odvádí zaměstnavatel pouze ve chvíli, kdy měsíční výdělek zaměstnance na DPP činí více než 25 % průměrné mzdy. Pakliže je brigádník na DPP zaměstnán u více zaměstnavatelů, odvádí pojištění v případě, že jeho celkové příjmy z dohod přesáhnou 40 % částky průměrné mzdy.

Kdo nemusí platit zdravotní pojištění

Od povinnosti hradit si zdravotní pojištění jsou osvobozeny některé specifické skupiny lidí, za něž tyto platby odvádí stát. Typickým příkladem jsou nezaměstnaní jedinci, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce ČR. Stejně tak hradí pojištění stát za matky na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené a za následující skupiny osob:

  • poživatelé důchodů,
  • příjemci doživotní penze a starobní penze na určenou dobu,
  • nezaopatřené děti,
  • osoby starší 26 let, které studují doktorské studium v prezenční formě, pokud nejsou zaměstnanci nebo OSVČ,
  • mladiství ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy,
  • osoby bezmocné a osoby o ně pečující,
  • osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované (v konkrétních případech),
  • osoby ve výkonu trestu, vazby, ústavního ochranného léčení a zabezpečovací detence,
  • osoby pobírající rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství,
  • a další.

Stát navíc hradí pojistné také za osoby, které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku. V tomto případě se jedná nejčastěji o situaci, kdy rodič čerpá neplacené pracovní volno po skončení rodičovské dovolené. Aby však za rodiče mohlo být pojištění v takovém případě hrazeno státem, musí dotyčná osoba splňovat několik podmínek:

  1. rodič celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku (podmínka není splněna, pakliže je dítě umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem),
  2. dítě nenavštěvuje předškolní zařízení déle než čtyři hodiny denně, a v případě dítěte plnícího povinnou školní docházku nepřesahuje doba ve škole dobu návštěvy školy, tedy dobu vyučování,
  3. rodič nemá příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.

Kdo platí zdravotní pojištění za dítě

Za každé dítě hradí zdravotní pojištění až do ukončení jeho povinné školní docházky stát. Dále jsou zálohy odváděny státem také v případě, že je dítě považováno za nezaopatřené až do věku 26 let. Tím je myšleno, že se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo se pro nemoc nemůže připravovat na budoucí povolání či vykonávat výdělečnou činnost, případně není schopno z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Za nezaopatřené dítě je přitom považována také osoba, která ukončila povinnou školní docházku, ještě nedosáhla 18 let věku a je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce ČR, přičemž nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti ani podporu při rekvalifikaci. Dále hradí od roku 2018 stát pojištění také za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v ČR ve standardní době v prezenční formě studia. Toto však platí pouze za předpokladu, že student není zároveň OSVČ nebo zaměstnancem.

Kdo neplatí zdravotní pojištění?
Skupiny osob, za které je zdravotní pojištění hrazeno v plné výši státem, jsou uvedeny v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. Jedná se například o matky na mateřské nebo rodiče na rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání vedené v evidenci Úřadu práce ČR, nezaopatřené děti, poživatele důchodů, osoby bezmocné a osoby o ně pečující a mnoho dalších.
Kolik platí na zdravotní pojištění zaměstnanec?
V případě zaměstnanců jsou platby na zdravotní pojištění odváděny formou srážek ze mzdy. Celková sazba pojistného činí 13,5 % z hrubé měsíční mzdy, avšak částka je rozdělena mezi zaměstnance a zaměstnavatele. Pracovník tak odvede ze své mzdy 4,5 % na pojistném a zaměstnavatel za něj zaplatí dalších 9 %, o které se však výplata neponižuje.
Kdo platí zdravotní pojištěni, když jsem na mateřské?
V případě mateřské dovolené i rodičovské dovolené je zdravotní pojištění hrazeno státem. Stejně tak odvádí stát pojistné také za osoby které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku. Zde však musí být splněna podmínka, že dítě nenavštěvuje předškolní zařízení déle než čtyři hodiny denně a v případě školáků nepřesahuje doba ve škole dobu návštěvy školy, tedy dobu vyučování. Navíc rodič nesmí disponovat příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).