Výpočet povinných záloh na zdravotní pojištění se odvíjí především od toho, zda je pojištěncem zaměstnanec, osoba samostatně výdělečně činná nebo osoba bez zdanitelných příjmů. Na základě toho, jakým způsobem si dotyčný vydělává, se pomocí takzvaného vyměřovacího základu stanoví výše pojistného. Za některé osoby navíc tyto platby odvádí stát.
Mezi zákonem uložené povinné odvody ze mzdy zaměstnance patří daň z příjmů a sociální a zdravotní pojištění. Zdravotní pojištění mají však povinnost odvádět nejen zaměstnavatelé za své zaměstnance, ale také osoby samostatně výdělečně činné i osoby bez zdanitelných příjmů. Neplacení zdravotního pojištění může mít za následek poměrně vysoké pokuty.
Zjednodušeně řečeno, účastníkem tohoto pojištění musí být každá osoba, která má na území České republiky trvalý pobyt, přičemž povinnost platby zdravotního pojištění není nijak vázána na české občanství. Pokud zde dotyčný trvalý pobyt nemá, stává se účastníkem pojištění pouze ve chvíli, kdy je zaměstnaný u zaměstnavatele se sídlem na území ČR.
V případě nezaměstnaných osob, které jsou registrované v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce ČR, je plátcem pojistných záloh stát. Na základě zdravotního pojištění je pak pojištěnci hrazena lékařská péče přímo zdravotní pojišťovnou, u níž je registrován. Problematiku tohoto typu pojištění upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.
Kromě osob, které jsou vedeny v evidenci Úřadu práce ČR, pak existují ještě další situace, kdy je možné, aby zálohy na zdravotní pojištění hradil za pojištěnce stát. Mezi osoby, jež mají na zdravotní pojištění hrazené státem nárok, patří následující:
Výpočet pro odvod zdravotního pojištění za zaměstnance je velice jednoduchý. Pro všechny zaměstnance platí zákonem stanovená procentuální sazba, kterou je potřeba dodržet. Zaměstnavatel tak za svého pracovníka odvádí na zdravotním pojištění celkem 13,5 % z vyměřovacího základu, přičemž 4,5 % se strhává zaměstnanci každý měsíc ze mzdy a zbylých 9 % hradí zaměstnavatel.
Vyměřovacím základem pro účely výpočtu záloh na zdravotní pojištění se v případě zaměstnanců rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny. Tento úhrn obvykle odpovídá hrubé mzdě zaměstnance. Vyměřovací základ se pak stanovuje pro rozhodné období, kterým je v tomto případě kalendářní měsíc, za které je pojistné odváděno.
V případě osob samostatně výdělečně činných představuje vyměřovací základ pro výpočet zdravotního pojištění polovinu rozdílu mezi příjmy a výdaji. Platby na zdravotní pojištění pak činí, stejně jako u zaměstnanců, 13,5 % z tohoto vyměřovacího základu, přičemž minimální měsíční vyměřovací základ byl pro rok 2024 stanoven na částku 21 983,50 koruny, což odpovídá minimálním zálohám ve výši 2968 korun měsíčně.
OSVČ podnikající na hlavní činnost mají vždy povinnost odvádět zálohy na zdravotní pojištění. V případě, že se jedná o činnost vedlejší a zaměstnanec si pouze přivydělává na živnostenský list k práci, tyto zálohy platit nemusí, jelikož je za něj už odvádí zaměstnavatel.
Lidé, kteří nejsou zaměstnaní, nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost ani nespadají do žádné skupiny, za které hradí zdravotní pojištění stát, představují takzvané osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Tyto osoby mají stejně jako OSVČ povinnost odvádět za sebe měsíční zálohy na zdravotní pojištění samy.
Procentuální sazba, kterou musí OBZP na pojistném uhradit, je zákonem stanovena na 13,5 % z aktuální minimální mzdy. Ta v roce 2024 dosáhla částky 18 900 korun. To znamená, že pro letošní rok platí pro OBZP minimální měsíční pojistné ve výši 2552 korun. Pokud by se OBZP rozhodla i přes zákonnou povinnost pojištění neplatit, hrozily by jí vysoké pokuty a v krajních případech i exekuce.
Zálohy na zdravotní pojištění jsou zasílány pravidelně každý měsíc na účet zdravotní pojišťovny, u které je dotyčný pojištěnec registrován. V případě zaměstnanců zasílá tyto platby zaměstnavatel, OSVČ a OBZP si tuto povinnost musí hlídat samy.
Zároveň má každý pojištěnec vůči dané zdravotní pojišťovně také oznamovací povinnost. To znamená, že ji musí bez odkladu informovat buď on, nebo jeho zaměstnavatel o každé změně, která v souvislosti s placením záloh nastala. Mezi takové situace, kdy je nezbytné pojišťovně ohlásit nastalé změny, patří například: