Příspěvek na bydlení

Bydlení rozhodně není levná záležitost, o to víc, pokud patříte mezi rodiny s nízkými příjmy. Pomoci by vám v takovém případě mohl stát, konkrétně pak příspěvek na bydlení, který je určen pro jednotlivce a rodiny, pro něž výdaje za bydlení představují až příliš velkou finanční zátěž. Abyste na něj dosáhli, musíte ale splnit zákonem dané podmínky. Výše podpory pak bude záviset mimo jiné i na místě vašeho bydliště. 

Kdo má nárok na příspěvek na bydlení?

Příspěvek na bydlení je sociální dávka, která je určena jednotlivcům i rodinám s nižšími příjmy, jejichž výdaje za bydlení tvoří více než 30 % rozhodného příjmu (v Praze se počítá s 35 %). Za rodinu jsou v tomto případě považováni:

• rodiče a nezaopatřené děti,
• manželé,
• partneři,
• rodiče a zaopatřené děti,
• rodiče a zletilé děti, které s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami.

Za členy rodiny se pro tyto účely dále považují i jiné osoby, tedy například i přátelé či sourozenci, podmínkou však je, aby všichni společně užívali jeden byt. Ti, u kterých se prokáže, že v bytě trvale nežijí a neuhrazují společně náklady, se mezi posuzované členy rodiny nezapočítávají, a to nehledě na to, zda se jedná o pokrevní příbuzné. Pokud tedy budou rodiče zletilého dítěte, které již žije samostatně, žádat o příspěvek na bydlení, jejich potomek se do rozhodného příjmu domácnosti započítávat nebude.

Od července 2020 se do výpočtu příspěvku na bydlení totiž počítají pouze osoby, které v domácnosti skutečně bydlí. Rozdíl oproti předchozím letům je v tom, že dříve stačilo, aby měli tito lidé v bytě trvalé bydliště.

Každá osoba může být v daném měsíci posuzována pouze k jednomu bytu. V případě stěhování se ke změně bydliště pro účely příspěvku přihlíží až od následujícího kalendářního měsíce.

Náklady na bydlení

Náklady na bydlení hrají při určování nároku na příspěvek důležitou roli. V tomto ohledu navíc rozlišujeme skutečné náklady a takzvané normativní náklady, jejichž výše je dána zákonem.

Obecně se náklady na bydlení rozumí:

• nájemné u nájemních bytů,
• srovnatelné náklady u družstevních a vlastních bytů.

Srovnávací náklady jsou zákonem dány takto:

Do nákladů na bydlení se započítávají rovněž výdaje za plyn, elektřinu, dodávku tepla a vody. V případě bytů to pak samozřejmě jsou také náklady za provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, jejich úklid, odvoz komunálního odpadu či například vybavení bytu společnou televizí. Případně se do nákladů mohou počítat také náklady za pevná paliva, konkrétně tímto způsobem:

Při žádosti o příspěvek musejí být veškeré náklady na bydlení rozepsány na jednotlivé položky, které se prokazují podrobným rozpisem.

Náklady, které jsou placeny formou záloh, pak musejí být pravidelně zúčtovány, a to nejvýše jednou za 12 měsíců, přičemž částky záloh a doplatků lze započítat i v případě, že se týkají období delšího, než je jedno kalendářní čtvrtletí. Byl-li v tomto období naopak přeplatek, náklady na bydlení se o tuto částku automaticky snižují.

Při určování výše příspěvku se tyto výdaje stanoví jako průměr za poslední kalendářní čtvrtletí. Počítat lze: 

• s náklady, které byly uhrazeny a doloženy oprávněnou osobou nebo některou ze společně posuzovaných osob, ale pouze v případě, že rodina v bytě, na který je uplatňován nárok, v rozhodném období skutečně žíla,
• s 80 % příslušných normativních nákladů za každý měsíc v případě, že rodina v bytě, na který je uplatňován nárok, v rozhodném období nebo po jeho část nežila.

Výjimkou je pak situace, kdy se celá rodina přestěhovala z jednoho bytu do jiného a v obou případech splnila nárok na příspěvek na bydlení. V takové situaci se rodině započtou náklady na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytě.

Normativní náklady na bydlení 2021

Vypočtené reálné náklady za bydlení je následně třeba porovnat s normativními náklady. Ty představují průměrné celkové náklady na bydlení, které se odvíjejí od velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují nájemné, respektive srovnatelné náklady a ceny služeb i energií. Jsou propočítány na průměrnou spotřebu a odpovídají přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob, které v nich trvale bydlí.

Normativní náklady nájemních bytů od 1. ledna 2021 až do 31. prosince 2021:

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč

Normativní náklady u bytů v družstevních bytech a bytech vlastníků od 1. ledna 2021 až do 31. prosince 2021:

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč

Výpočet příspěvku na bydlení

Jak už z výše popsaného vyplývá, finální podoba příspěvku na bydlení se odvíjí od více faktorů. Vliv mají nejen příjmy rodiny a výdaje za bydlení (normativní či reálné), ale také počet posuzovaných osob a místo bydliště.

Konečná výše příspěvku na bydlení pak činí rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, nebo na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35, přičemž se počítá vždy s hodnotami za kalendářní měsíc. A ačkoli se zpravidla počítá s náklady normativními, v případě, že jsou skutečné náklady na bydlení nižší, použijí se pro účely výpočtu ony.

Jak zažádat o příspěvek na bydlení?

Žádost o příspěvek na bydlení se podává na předepsaném tiskopisu na příslušném pracovišti Úřadu práce ČR podle místa bydliště, a to vždy jednou ročně. Každé tři měsíce je však nutné dokládat náklady na bydlení a rodinné příjmy za předcházející kalendářní čtvrtletí. Nárok na výplatu dávky pak vzniká dnem podání žádosti, přičemž lze získat i příspěvek na bydlení zpětně, a to až v rozmezí tří měsíců.

Žádost lze podat jak osobně, tak elektronickou formou, konkrétně buď odesláním s elektronickým podpisem, či přes datovou schránku. V případě osobního podání nezapomeňte:

• občanský průkaz,
• u dítěte do 15 let jeho rodný list,
• doklad o výši čtvrtletního příjmu,
• doklad o výši nákladů na bydlení za předchozí kalendářní čtvrtletí,
• nájemní smlouvu (bydlíte-li v nájmu).

Výši příjmů a náklady na bydlení nezapomeňte doložit na příslušných formulářích. Ty jsou ke stažení na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.