Zálohy na daň z příjmů

Řada zaměstnanců si možná ani neuvědomuje, že jim zaměstnavatel každý měsíc strhává ze mzdy zálohy na daň z příjmů. Živnostníci to mají trochu jinak, protože povinnost platit zálohy na daň z příjmů se týká jen hrstky z nich.

U zaměstnanců probíhá placení záloh na daň z příjmů v pravidelných měsíčních intervalech. Příjmy ze závislé činnosti je nutné zdaňovat vždy u zdroje. Pokud jste tedy zaměstnáni, nemusíte se s výpočtem záloh na daně z příjmů vůbec zabývat – zaměstnavatel je za vás vždy spočítá a odvede. Základ, ze kterého při výpočtech vychází, se nazývá úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti.

U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) záleží na poslední známé daňové povinnosti. Jde o výši daně, která byla vyměřena v posledním daňovém přiznání. Pokud tato povinnost nepřesáhla 30 tisíc korun ročně, žádné zálohy se neplatí. Jinak je tomu ale u podnikatelů s vysokými příjmy, kteří musí platit pololetní nebo i čtvrtletní zálohy.

Koho se týká záloha na daň z příjmů

Povinnost platit zálohy na daň z příjmů má dle § 38a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, každý daňový poplatník, jejichž poslední známá daňová povinnost byla:

• v rozmezí od 30 001 do 150 000 korun,
• vyšší než 150 000 korun.

V praxi jde většinou o zaměstnance pracující na hlavní pracovní poměr (HPP) pobírající vyšší mzdu nebo o podnikatele s vysokými výdělky.

Kdo neplatí zálohy na daň z příjmů

• Daňový poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 tisíc korun,
• daňový poplatník, který má kromě příjmů ze zaměstnání i jiné příjmy, ale tyto příjmy nepřesahují 50 procent celkových příjmů,
• daňový poplatník v prvním roce podnikání,
• obec nebo kraj,
• dědici zůstavitele ode dne jeho smrti.

Záloha na daň z příjmů fyzických osob

Zálohy na daň z příjmů fyzických osob se týkají:

• příjmů ze závislé činnosti (zaměstnání),
• funkčních požitků (odměny za výkon funkce),
• příjmů ze samostatně výdělečné činnosti (podnikání).

V porovnání s právnickými osobami se zde liší zdaňovací období. Zdaňovacím obdobím rozumíme u fyzických osob vždy kalendářní rok.

Zálohy na daň z příjmů právnických osob

U právnických osob může být zdaňovacím obdobím kromě kalendářního roku také:

• hospodářský rok,
• období od rozhodného dne fúze, rozdělení obchodní korporace nebo převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými,
• účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců.

Výpočet zálohy na daň z příjmů

Při určování výše zálohy na daň z příjmů se vychází z výše poslední známé daňové povinnosti. Je-li v rozmezí 30 001 až 150 000 korun, má poplatník povinnost uhradit dvě zálohy ve výši 40 procent poslední známé daňové povinnosti. Pokud jeho daňová povinnost přesáhne hranici 150 000 korun, musí zaplatit čtyři zálohy ve výši 25 procent poslední známé daňové povinnosti.

V § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, se píše, že má-li daňový poplatník tzv. ostatní příjmy, nijak tím nebude ovlivněna výše záloh na daň z příjmů. V praxi může jít například o příjmy z pobírání důchodu nebo prodeje majetku.

Harmonogram placení záloh na daň z příjmů

Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu tzv. zálohového období. Konkrétně je definováno jako „období od prvního dne následujícího po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období“. V praxi to znamená, že toto zálohové období nemusí nutně trvat 12 měsíců.

Termíny splatnosti jednotlivých záloh se pak liší podle toho, kolik splátek poplatník hradí. Pokud je povinen uhradit dvě splátky ve výši 40 procent z poslední známé daňové povinnosti, řídí se těmito termíny:

• první splátka je splatná 15. června,
• druhá splátka je splatná 15. prosince.

Čtvrtletní zálohy se týkají pouze poplatníků s nejvyššími příjmy, kteří zaplatili na dani z příjmů více než 150 tisíc korun ročně. Pro ně jsou stěžejní následující termíny:

• 15. března pro první splátku,
• 15. června pro druhou splátku,
• 15. září pro třetí splátku,
• 15. prosince pro čtvrtou splátku.