Hlavní navigace

Minimální mzda

V roce 1991 bylo vládou zavedeno opatření, jehož účelem je chránit zaměstnance před chudobou a zamezit nadměrnému čerpání sociálních dávek. Toto opatření nese název minimální mzda, přičemž její hodnota postupně v průběhu let roste v závislosti na zvyšování spotřebitelských cen a celkovém vývoji mzdových podmínek v České republice.

Co je minimální mzda

Minimální mzda představuje zákonem stanovenou nejnižší přípustnou výši odměny zaměstnance. Sazba tohoto limitu není dána pevně, ale jedná se o proměnlivou hodnotu, jejíž výše závisí na mnoha faktorech, jako je například míra růstu inflace. Minimální mzda pak vstupuje do celé řady výpočtů různých ekonomických ukazatelů a odvíjí se od ní částky pro některé důležité platby, jako je například výše pojistného na zdravotním pojištění.

Minimální zaručená mzda

Hranici minimální mzdy musí respektovat a dodržovat všichni zaměstnavatelé, kteří uplatňují kolektivní vyjednávání o mzdách. Česká legislativa však definuje ještě takzvanou zaručenou mzdu, která funguje na podobném principu, ale jedná se o něco trochu jiného. Na rozdíl od minimální mzdy tato hranice platí v soukromých organizacích, kde není kolektivní smlouva uzavřena nebo mzdové podmínky nejsou jejím obsahem.

Zaručená minimální mzda tak představuje nejnižší přípustnou odměnu zaměstnance podle náročnosti a složitosti jeho práce. Výše zaručené mzdy je určena tabulkou profesí a mění se stejně jako minimální mzda na základě nařízení vlády s účinností obvykle na začátku kalendářního roku. Zmíněné skupiny prací jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení a je jich dohromady osm.

Jakou má minimální mzda funkci

Cílem minimální mzdy je stanovení hranice, která by chránila zaměstnance před příliš nízkými odměnami za vykonanou práci. Zároveň je její sazba nastavena tak, aby také nepředstavovala přehnaně vysoké náklady pro zaměstnavatele. Některé ekonomické analýzy přitom uvádějí hned dvě základní funkce minimální mzdy, které jsou popsány níže.

Sociálně-ochranná funkce:

  • chrání zaměstnance před chudobu,
  • zaměstnavateli zajišťuje základní rovné podmínky mzdové konkurence.

Ekonomicko-kriteriální funkce:

  • vytváří předpoklady pro příjmovou motivaci občanů k vyhledávání, přijetí a vykonávání pracovní činnosti,
  • pro zaměstnavatele představuje nejnižší úroveň nákladů na mzdy zaměstnanců.

Výše minimální mzdy

Minimální mzda byla zavedena v roce 1991, kdy její výše činila 2000 korun za měsíc, což odpovídalo částce 10,80 koruny za hodinu. V současné době dochází prakticky každý rok k navyšování této sazby, a to především z důvodu růstu spotřebitelských cen. Růst minimální mzdy projednává vždy vláda ČR na zasedání, které obvykle probíhá v zimních měsících.

Nově stanovená hodnota minimální mzdy pak nabývá účinnosti většinou k 1. lednu následujícího roku (v případě mimořádného navyšování to však mohou být i letní měsíce). V roce 2023 byla základní sazba hrubé minimální mzdy zvýšena o 1100 korun, tedy z původních 16 200 na 17 300 korun. V rámci hodinové sazby se nejnižší přípustná odměna zaměstnance navýšila o 7,40 koruny. Minimální mzda na hodinu tak letos činí 103,80 koruny.

Následující tabulka ilustruje vývoj minimální mzdy v České republice v průběhu let od jejího zavedení po současnost. Z dat uvedených v tabulce je patrné, že k navyšování minimální odměny dochází více či méně pravidelně každý rok a někdy dokonce dvakrát do roka. K mimořádnému druhému navýšení této sazby v rámci jednoho kalendářního roku došlo naposledy v roce 2006.

Období od Výše minimální hrubé mzdy v Kč za měsíc Výše minimální hrubé mzdy v Kč za hodinu
1. 2. 1991 2000 10,80
1. 1. 1992 2200 12
1. 1. 1996 2500 13,60
1. 1. 1998 2650 14,80
1. 1. 1999 3250 18
1. 7. 1999 3600 20
1. 1. 2000 4000 22,30
1. 7. 2000 4500 25
1. 1. 2001 5000 30
1. 1. 2002 5700 33,90
1. 1. 2003 6200 36,90
1. 1. 2004 6700 39,60
1. 1. 2005 7185 42,50
1. 1. 2006 7570 44,70
1. 7. 2006 7955 48,10
1. 1. 2007 8000 48,10
1. 8. 2013 8500 50,60
1. 1. 2015 9200 55
1. 1.  2016 9900 58,70
1. 1.  2017 11 000 66
1. 1.  2018 12 200 73,20
1. 1.  2019 13 500 79,80
1. 1. 2020 14 600 87,30
1. 1. 2021 15 200 90,50
1. 1. 2022 16 200 96,40
1. 1. 2023 17 300 103,80

Minimální mzda při jiné délce pracovní doby

Standardní minimální hodinová mzda je stanovena pro odpracovaných 40 hodin týdně. Jak je to ale v odvětvích, kde je pracovní doba s ohledem na druh vykonávané práce zkrácená, nebo ve směnném či nepřetržitém provozu? Zkrácenou pracovní dobu mají například zaměstnanci pracující ve ztížených pracovních podmínkách, jako jsou horníci.

České zákonodárství myslí i na takové případy. Aby byla minimální mzda stejná pro všechny zaměstnance, úměrně se její hodinová sazba zvyšuje s ohledem na zkrácenou pracovní dobu. Tím se zajistí, aby všichni zaměstnanci měli nárok na stejnou minimální měsíční odměnu. Na základě toho, v jakém režimu zaměstnanci pracují, vypadá sazba hodinové minimální mzdy následovně:

  1. 40 hodin týdně: 103,80 Kč/hod,
  2. 38,75 hodiny týdně: 107,20 Kč/hod,
  3. 37,5 hodiny týdně: 110,70 Kč.

Odvody z minimální mzdy

Stejně jako v případě každé jiné mzdy se také ze mzdy minimální musí odečíst odvody za zdravotní a sociální  pojištění. Sazba, kterou stanovuje zákon, tedy 17 300 korun pro rok 2023, tak představuje hrubou mzdu před odečtením těchto odvodů a daně z příjmů. V případě povinných plateb na zdravotním pojištění hradí zaměstnavatel za svého pracovníka 9 % a zaměstnanec 4,5 %. Sociální pojištění je pak o něco vyšší, a to 6,5 % pro zaměstnance a 24,8 % pro zaměstnavatele.

Sazba daně z příjmů pak činí 15 %. Dobrou zprávou je, že díky zrušení superhrubé mzdy v roce 2021 nemají na výslednou daň z příjmů vliv odvody zaměstnavatele, jako tomu bylo dříve. Po zaokrouhlení tak dosahují částky, o které se hrubá minimální mzda poníží, následujících hodnot:

  • zdravotní pojištění (4,5 %): 779 Kč,
  • sociální pojištění (6,5 %): 1125 Kč,
  • daň z příjmů (15 %): 2595 Kč.

Jak funguje doplatek do minimální mzdy

Zákonná hranice minimální mzdy platí nejen pro pracovníky zaměstnané na hlavní pracovní poměr ale také pro zaměstnance vykonávající svou činnost na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. V každém takovém případě musí být sazba minimální nebo zaručené odměny dodržena.

Pokud by mzda, plat nebo odměna zaměstnance kvůli nižší výkonnosti za daný kalendářní měsíc nedosáhla hodnoty nařízené měsíční minimální mzdy, má zaměstnavatel bez ohledu na zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost zaměstnance povinnost ji dorovnat. V takové situaci se hovoří o takzvaném doplatku do minimální mzdy.

Kolik je minimální mzda?
Sazba minimální mzdy se stanovuje prostřednictvím nařízení vlády s účinností obvykle k prvnímu lednu následujícího roku. V roce 2023 byla její výše stanovena na částku 17 300 korun za měsíc, což je 103,80 koruny za hodinu. Minimální odměna zaměstnance tak oproti loňskému roku vzrostla o 1100 korun za měsíc.
Kdo musí dodržovat hranici minimální mzdy?
Hranici minimální mzdy musí dodržovat všichni zaměstnavatelé, kteří v rámci své činnosti uplatňují kolektivní vyjednávání o mzdách. Pokud kolektivní smlouva vytvořena není nebo nezahrnuje mzdové nároky zaměstnanců, musí se zaměstnavatel řídit minimální zaručenou mzdou. Tento limit je nutné dodržet bez ohledu na to, zda pracovník vykonává činnost na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce.
Co se z minimální mzdy odvádí?
Částka minimální mzdy stanovená nařízením vlády (tedy 17 300 korun v roce 2023) představuje hrubou odměnu zaměstnance. To znamená, že se z ní musí odvést zálohy na sociální a zdravotní pojištění a také daň z příjmů, která činí 15 %.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).