Podpora v nezaměstnanosti

Přišli jste o zaměstnání a ocitli jste se naprosto bez příjmů? Pokud jste současně zaregistrovaní na Úřadu práce, mohla by vám toto nepříjemné období pomoci překlenout podpora v nezaměstnanosti. Abyste na tuto dávku dosáhli, musíte nejprve splnit účast na důchodovém pojištění, a to minimálně v délce 12 měsíců za poslední 2 roky. Kolik peněz dostanete a kdo na finanční pomoc nárok nemá?

Co je podpora v nezaměstnanosti?

Podpora v nezaměstnanosti (někdy nesprávně označovaná jako příspěvek v nezaměstnanosti) je pravidelná sociální dávka, kterou stát vyplácí každý měsíc lidem, kteří vlivem ztráty zaměstnání přišli o své příjmy. Tímto způsobem jim má pomoci přečkat složité období, avšak pouze po nezbytně nutnou dobu.

Podpora v nezaměstnanosti: podmínky

Být bez stálých příjmů k získání podpory nestačí. Aby vám na podporu v nezaměstnanosti vznikl nárok, musíte být současně registrováni na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Do evidence uchazečů, která slouží k vyhledávání vhodného zaměstnání, se musíte přihlásit na základě podané Žádosti o zprostředkování zaměstnání. Jak už bylo naznačeno výše, podpora není určená lidem, kteří jsou nezaměstnaní dobrovolně, ale těm jedincům, kteří zaměstnání aktivně hledají a mají o jeho nalezení skutečný zájem.

Do evidence uchazečů je fyzická osoba zařazena podle místa svého bydliště, musí navíc splnit zákonem stanovené podmínky. Zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání na druhou stranu nebrání výkonu takzvaného nekolidujícího zaměstnání. Tím se rozumí:

• výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
• výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Aby vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, je třeba splnit i druhou podmínku, kterou je povinná doba důchodového pojištění. Tu musíte splnit zaměstnáním anebo jinou výdělečnou činností, a to v minimální délce 12 měsíců během posledních 2 let.

Podmínku předchozího zaměstnání lze ale splnit i započtením náhradní doby zaměstnání. Do té se započítává:

• příprava osoby se zdravotním postižením k práci,
• pobírání důchodu pro invaliditu třetího stupně,
• osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
• osobní péče o fyzickou osobu (stupeň závislosti II, III nebo IV),
• výkon dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, nebo výkon veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu,
• osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zákona o sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osob ve stupni I,
• trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na nemocenském pojištění, pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zákona o nemocenském pojištění.

Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Na podporu v nezaměstnanosti nemají nárok:

• starobní důchodci,
• osoby pobírající nemocenské dávky,
• lidé ve výkonu trestu,
• ti, jejichž výsluhový příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti.

Výše podpory v nezaměstnanosti

Jak na výpočet podpory v nezaměstnanosti? Výše dávky se odvíjí od měsíčního průměrného čistého výdělku, který jste pobírali v posledním zaměstnání. Důležitou roli zde hraje také doba, po kterou podporu pobíráte. Její výše totiž postupně klesá, až ji stát nakonec přestane vyplácet úplně.

Něco jiného však platí v případě, že jste pracovní poměr ukončili bez vážného důvodu sami nebo dohodou se zaměstnavatelem. V takovém případě je maximální výše podpory od začátku pouze 45 % z průměrného měsíčního čistého příjmu.

Výše podpory v nezaměstnanosti: OSVČ

Na podporu v nezaměstnanosti mají samozřejmě nárok také podnikatelé, tedy za předpokladu, že si platili důchodové pojištění, a to alespoň po dobu 12 měsíců během posledních 2 let. Výše podpory se u nich odvíjí od měsíčního vyměřovacího základu, přičemž procenta jsou v tomto případě stejná jako u bývalých zaměstnanců, tedy nejdříve 65 %, pak 50 % a nakonec 45 %.

Výše podpory v nezaměstnanosti: nedoložený příjem

Pokud jste splnili podmínku účasti na důchodovém pojištění, ale zároveň nebudete schopní doložit svůj předchozí příjem, například kvůli bankrotu zaměstnavatele, bude vaše podpora stejná jako při náhradní době zaměstnání. Výše dávky se tedy bude odvíjet od průměrné mzdy. Konkrétně bude podpora vypadat takto:

Při výpočtu výše příspěvku se počítá s průměrnou mzdou za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku, který předchází tomu, v němž byla žádost o tuto podporu podána. Abyste měli na příspěvek v nezaměstnanosti nárok, nesmí být neschopnost doložit předchozí příjem zapříčiněna vaší vinou.

Podpora v nezaměstnanosti: DPČ, DPP a studenti

O podporu v nezaměstnanosti mohou zažádat i lidé pracující na dohody, podmínkou však je, aby ze svého výdělku odváděli sociální pojištění. To se u dohody o pracovní činnosti (DPČ) platí v případě, že si jako brigádník přijdete na více než 4000 Kč měsíčně. 

Pokud si přivyděláváte na dohodu o provedení práce (DPP), je váš limit o něco vyšší. V roce 2025 činí hranice pro odvody sociálního pojištění u DPP 25 % průměrné mzdy. Pokud brigádník navíc pracuje na DPP u více zaměstnavatelů, bude odvody hradit v případě, že jeho celkové příjmy z těchto dohod přesáhnou 40 % částky průměrné mzdy.

Co se týče studentů, i ti mají nárok na podporu v nezaměstnanosti, podmínkou však je, aby při kombinovaném či dálkovém (nikoli prezenčním) studiu také pracovali. Na tom, jestli si vydělávají na HPP či dohody přitom vůbec nezáleží. Důležitá je opět podmínka, aby ze svých zisků odváděli sociální pojištění. Pokud se ale jedná o soustavně studujícího jedince do věku 26 let, nárok na podporu nemá, považuje se totiž za nezaopatřené dítě.

Délka podpůrčí doby

Délka podpůrčí doby, tedy období, během kterého stát vyplácí podporu v nezaměstnanosti, se liší v závislosti na věku, přičemž důležité je jeho stáří v den podání žádosti:

• uchazeči do věku 50 let – 5 měsíců,
• uchazeči nad 50 a do 55 let – 8 měsíců,
• uchazeči nad 55 let – 11 měsíců.

Kdy chodí podpora v nezaměstnanosti?

Pokud se o podporu v nezaměstnanosti chystáte zažádat, anebo jste tak již učinili, určitě vás bude zajímat datum vyplácení podpory v nezaměstnanosti. V případě, že vám byla podpora přiznána, bude vám chodit pravidelně každý měsíc zpětně, přičemž si můžete zvolit, zda preferujete platbu na účet či v hotovosti. Přesný termín výplaty stanoven není, tudíž záleží pouze na Úřadu práce.

Jak podat žádost o podporu v nezaměstnanosti?

Vyplněnou Žádost o podporu v nezaměstnanosti, kterou naleznete na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, můžete podat osobně na příslušném pracovišti Úřadu práce ČR podle místa vašeho bydliště. Formulář lze samozřejmě podat i elektronicky, a to buď prostřednictvím datové schránky anebo odesláním s elektronickým podpisem.