Hlavní navigace

Dohoda o provedení práce jako alternativa pracovní smlouvy. Využijí ji studenti i důchodci

17. 10. 2022
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Potřebovali byste si při studiu, k důchodu nebo ke stávajícímu zaměstnání vydělat nějakou tu korunu navíc? V dnešní době není problém sehnat brigádu prakticky v jakémkoliv odvětví, je však potřeba mít jasno v tom, jaké zákonné povinnosti se vás a vašeho zaměstnavatele s ohledem na daný pracovní vztah týkají. Jednou z alternativ, jak si přivydělat, je smlouva na dohodu o provedení práce.

Co je dohoda o provedení práce

Dohoda o provedení práce, zkráceně DPP, je druh pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem založený na písemné smlouvě, která nese stejný název. Práva a povinnosti spojené s tímto typem pracovního poměru jsou stanoveny zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práceV říjnu roku 2023 však vešla v platnost novela zákoníku práce č. 281/2023 Sb., která nově upravuje podmínky DPP jak z pohledu zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance. Od ledna 2024 pak budou platit ještě další nové změny stanovené touto novelou.

Podmínky smlouvy na DPP

Nejčastěji se s dohodou tohoto typu můžete setkat u sezónních prací nebo příležitostných brigád. Výhodou DPP je, že můžete mít podepsané klidně dvě dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, avšak pod podmínkou, že každá smlouva bude sjednaná na jiný druh vykonávané činnosti. To jednoduše znamená, že není možné pracovat u jednoho zaměstnavatele například jako zedník v rámci dvou DPP.

Nic vám také nebrání v tom mít podepsaných více dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů. Důležité ale je, aby byla dodržena všechna pravidla ohledně povinných odvodů, daní či odpracovaných hodin. Uchazeče o brigádu pak nejvíce zajímají podmínky týkající se pracovní doby a vyplácené odměny.

  • Pracovní doba – běžně bývá zaměstnavatelem nabízena dohoda o provedení práce na dobu neurčitou. Jelikož je dle § 75 zákoníku práce stanovený limit v rámci DPP na 300 odpracovaných hodin za kalendářní rok, nemá většina zaměstnavatelů důvod nabízet brigádníkům dohodu na dobu určitou. Takto nastavený limit je poměrně snadné vyčerpat, z toho důvodu už není potřeba nastavovat další hranici v podobě určené doby.
  • Odměna za vykonanou práci – výši mzdy, která náleží pracovníkovi za vykonanou práci v rámci DPP, stanovuje zaměstnavatel a daný zaměstnanec s ní podpisem dohody souhlasí. V roce 2024 si bude však potřeba ohlídat, zda odměna nepřekročí 25 % průměrné mzdy v případě, že brigádník vykonává činnost pro jednoho zaměstnavatele, nebo jeho celková výše příjmů není vyšší než 40 % průměrné mzdy, pokud pracuje u více zaměstnavatelů. V takovém případě je totiž nutné uhradit povinné odvody.

Pro koho je smlouva na DPP vhodná

Obecně platí, že pracovní poměr založený na DPP nebo DPČ si sjednávají zejména osoby, které hledají pouze přivýdělek. Často tedy využívají dohodu o provedení práce studenti, důchodci nebo lidé, u nichž odměna za vykonanou práci není hlavním zdrojem jejich příjmu. Výdělek z DPP by neměl primárně sloužit pro pokrytí nákladů na základní životní potřeby, i to se však mnohdy děje. Pokud by se mělo jednat o hlavní zdroj příjmu, musel by být takový pracovní poměr opravdu nadstandardně ohodnocen.

Jelikož je dohoda o provedení práce značně omezena, co se počtu odpracovaných hodin za kalendářní rok týká, je vhodná především pro jednorázové nebo příležitostné brigády. Jedná se tedy spíše o řešení pro osoby, které jsou již zaměstnány na pracovní smlouvu, ale potřebovaly by si někde vydělat něco k dobru.

Zápočtový list slouží jako potvrzení o předchozím zaměstnání. Jeho vystavení by mělo být automatické Přečtěte si také:

Zápočtový list slouží jako potvrzení o předchozím zaměstnání. Jeho vystavení by mělo být automatické

Jaké jsou náležitosti dohody o provedení práce

Stejně jako pracovní smlouva musí obsahovat také dohoda o provedení práce náležitosti, které jasně vymezují práva a povinnosti obou smluvních stran. Dokument je vytvořen vždy v písemné podobě, a aby byl platný, musí být podepsán jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem. Při podpisu je potřeba dbát na to, aby v dohodě byly uvedeny následující informace:

  • název dokumentu,
  • identifikace zaměstnavatele (jméno a příjmení nebo název společnosti, IČO, adresa sídla, případně jméno zastupující osoby),
  • identifikace zaměstnance (jméno a příjmení, datum narození nebo rodné číslo, adresa trvalého bydliště),
  • druh vykonávané práce,
  • místo a doba výkonu práce,
  • rozsah práce a výše odměny,
  • závěrečná ujednání (např. informace o nakládání s osobními údaji).

Dohoda o provedení práce: odvody

Zatímco v roce 2023 činila hraniční částka určující povinnost odvádět zálohy na zdravotní a sociální pojištění u DPP 10 000 Kč, od roku 2024 je tento limit nastaven trochu jinak. Novela zákoníku práce počítá se dvěma situacemi, na základě kterých se stanoví povinnost odvodů, a to následovně:

  1. Brigádník má DPP pouze u jednoho zaměstnavatele: pokud si zaměstnanec vydělá za měsíc více než 25 % průměrné měsíční mzdy, která byla pro rok 2024 stanovena na částku 43 967 korun, musí za něj zaměstnavatel odvést sociální pojištění. V případě zdravotního pojištění zaměstnavatel uhradí 9 % a pracovník 4,5 % ze mzdy, zatímco u sociálního pojištění hradí zaměstnavatel 24,8 % a pracovníkovi je strženo 7,1 % ze mzdy.
  2. Brigádník má DPP u více zaměstnavatelů: pokud pracovník vykonává činnost na DPP u více zaměstnavatelů a celková výše jeho příjmů překročí hranici 40 % průměrné měsíční mzdy, vzniká mu opět povinnost odvést sociální a zdravotní pojištění, a to ve stejných procentuálních sazbách, jako byly uvedeny výše.

Máte zkušenosti s prací na DPP?

Dohoda o provedení práce a nemocenská

Účast na nemocenském pojištění vzniká osobě zaměstnané na dohodu o provedení práce jen za předpokladu, že její měsíční výdělek přesahuje výše uvedené limity. V takovém momentě je totiž zaměstnavatel povinen odvádět zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Pakliže je zaměstnanci uznána lékařem pracovní neschopnost, vzniká mu za prvních 14 dnů nemoci nárok na náhradu mzdy za podmínek stanovených v § 192 a 193 zákoníku práce a od 15. dne má pak právo na nemocenské dávky.

Trvalý pracovní poměr, nebo práce na dohodu? Základní porovnání 

Jaké jsou rozdíly mezi pracovním poměrem, dohodou o provedení práce či dohodou o pracovní činnosti? Jaké jsou výhody a nevýhody? Porovnání podmínek základních pracovněprávních vztahů.

Jak ukončit dohodu o provedení práce

Ukončit dohodu o provedení práce lze jednoduše odpracováním zákonem stanoveného limitu 300 hodin za kalendářní rok. Ve chvíli, kdy chce zaměstnanec práci opustit ještě před splněním této hranice, může tak učinit buď klasickou výpovědí, nebo dohodou. V obou případech je nezbytné, aby toto ukončení bylo zaznamenáno písemně.

  • Výpověď dohody o provedení práce – v den doručení výpovědi zaměstnavateli běží pracovníkovi 15denní výpovědní lhůta, kterou je povinen dodržet. Během těchto 15 dnů musí zaměstnanec vykonávat pracovní činnost v rozsahu, jaký byl v rámci DPP ujednán.
  • Dohoda o ukončení dohody o provedení práce – druhou možností, jak skončit pracovní poměr, je dohoda se zaměstnavatelem, kdy se stanoví konkrétní termín, ke kterému tento vztah zanikne, stejně jako všechna práva a povinnosti obou smluvních stran.
Co musí obsahovat dohoda o provedení práce?
Každá dohoda o provedení práce musí obsahovat údaje, které stanovuje česká legislativa. Mezi tyto informace patří identifikace smluvních stran, tedy jak zaměstnavatele, tak zaměstnance, druh vykonávané práce, informace o místě výkonu práce a o pracovní době, stanovení rozsahu práce a výše odměny, závěrečná ujednání, datum a místo podpisu dohody a podpis zaměstnavatele i zaměstnance.
Odvádí se z DPP zálohy na pojištění?
Z příjmů plynoucích z dohody o provedení práce se hradí zdravotní a sociální pojištění jen v momentě, pokud měsíční odměna zaměstnance přesahuje 25 % průměrné měsíční mzdy, pokud pracovník vykonává činnost na DPP jen u jednoho zaměstnavatele, nebo 40 % průměrné mzdy v případě, že současně pracuje na DPP pro více zaměstnavatelů.
Má zaměstnanec na DPP nárok na nemocenské dávky?
Ano, ale pouze za předpokladu, že za něj zaměstnavatel v rámci DPP platí nemocenské pojištění. To se děje, pokud příjmy zaměstnance překročí zákonem stanovené limity. V případě, že pracovník takového výdělku dosahuje a lékař mu uzná pracovní neschopnost, ze zákona mu vzniká nárok na náhradu mzdy během prvních 14 dnů nemoci a od 15. dne pak také na nemocenské dávky.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).