Hlavní navigace

Daň z příjmů fyzických osob

Ať už jste podnikatel, zaměstnanec anebo máte výnosy z nájmu, nevyhne se vám povinnost v podobě daně z příjmů. Tu jsou totiž povinni platit jak všechny ekonomicky aktivní fyzické osoby s trvalým bydlištěm v České republice, tak i někteří cizinci. Kolik daň z příjmů činí, jak se vypočítá a v jakých případech od ní budete osvobozeni?

Daň z příjmů představuje 15% část příjmů, které jsou za určitých podmínek ekonomicky aktivní osoby povinny pravidelně odvádět státu. Konkrétně jsou podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů za poplatníky považovány všechny fyzické osoby s trvalým bydlištěm v České republice.

Tato povinnost se ale týká i některých cizinců, konkrétně pak těch, kteří se na našem území obvykle zdržují nebo zde mají hlášenou adresu místa pobytu. Povinnost daňových rezidentů ČR se pak vztahuje jak na příjmy, které plynou ze zdrojů na území našeho států, tak na ty, které mají ze zahraničí.

Jako daňový nerezident máte naopak omezenou daňovou povinnost. Dani z příjmů totiž podléhají jen příjmy z tuzemských zdrojů. Nerezidentem se jako fyzická osoba stáváte v momentě, kdy:

  • na území České republiky nemáte bydliště,
  • zdržujete se zde méně než 183 dní v kalendářním roce,
  • v České republice se obvykle nezdržujete,
  • v tuzemsku se zdržujete pouze za účelem studia či léčení.

Z čeho se daň z příjmů odvádí?

Jak už název napovídá, dani v tomto případě podléhají příjmy fyzických osob, a to jak ze zaměstnání, tak z podnikání či jiných příjmů. Daní se i:

  • příjmy z nájmu,
  • příjmy z kapitálového majetku,
  • výhry a ceny z některých her a soutěží,
  • příjmy z příležitostných činností.

Dani z příjmů dále podléhají také peněžní i nepeněžní příjmy získané prostřednictvím směny.  Úvěry a půjčky dani naopak zpravidla nepodléhají. Protipól pak tvoří příjmy, které jsou od daně z příjmů osvobozené. Tam se řadí třeba:

  • sociální dávky,
  • náhrady škody,
  • stipendia.

Výše daně z příjmů

Sazba daně z příjmů u fyzických osob činí 15 % (u právnických osob 19 %), přičemž jako základ daně se označují příjmy poplatníka, které ve zdaňovacím období přesáhly výdaje, jež byly prokazatelně vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů. A jak je to v případě, kdy jste v kalendářním roce měli více příjmů? Pak se celkový základ daně bude rovnat součtu jednotlivých základů.

Daň z příjmů: zaměstnanci

Na rozdíl od OSVČ mají zaměstnanci tu výhodu, že za ně daň z příjmů zpravidla řeší jejich zaměstnavatel. Ten jim příslušnou částku každý měsíc strhává ze mzdy. Existují však i případy, kdy si daňové přiznání musíte podat sami i jako zaměstnanec. Děje se tak v případě, kdy:

  • máte více než jedno zaměstnání (přivyděláváte si na DPP, DPČ nebo jako OSVČ),
  • máte na podnikatelských účtech úroky,
  • vám plynou příjmy z pronájmu,
  • vám plynou příjmy z kapitálového majetku,
  • jste obdrželi dary, které od daně nejsou osvobozené,
  • jste prodali nemovitost a příjem z jejího prodeje není od daně osvobozen.

Pokud se vás některá z výše popsaných výjimek týká, podání daňového přiznání v roce 2021 se nevyhnete. Vyplnění daňového formuláře si ale můžete ulehčit díky naší daňové kalkulačce, která za vás výpočet daně z příjmů (výpočet daně ze mzdy) provede snadno a rychle. Rovněž vám může posloužit jako vzor pro vyplnění daňového přiznání.

Výpočet daně z příjmů: zaměstnanci

Abyste zjistili, jak vysokou částku odvedete státu, je nejprve třeba znát několik základních údajů, konkrétně:

  • úhrn příjmů ze závislé činnosti,
  • pojištění zaplacené zaměstnavatelem,
  • úhrn sražených záloh na daň,
  • vyplacené daňové bonusy (pokud jsou).

Všechny tyto informace je třeba vyplnit do naší daňové kalkulačky a samozřejmě i do daňového přiznání. Nezapomeňte uvést i případné další příjmy plynoucí nejen ze zaměstnání, ale třeba ze samostatně výdělečné činnosti, DPČ, DPP či autorských honorářů.

Pokud se chcete dopočítat základu daně, z kterého se následně odvádí zmíněných 15 %, je do výpočtu nutné započítat rovněž takzvané nezdanitelné části základu daně, které upravuje § 15 zákona o daních z příjmů. Patří sem:

  • zaplacené úroky z úvěrů na financování bytových potřeb (hypotéky, spoření),
  • zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění,
  • příspěvek na penzijní připojištění, pojištění a doplňkové penzijní spoření,
  • bezúplatná plnění (dary, a to včetně darování krve, orgánů či kostní dřeně),
  • úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání,
  • členské příspěvky pro odborové organizace,
  • uplatňovaná ztráta minulých let.

Myslete ale na to, že u každé z těchto položek existuje limit, tedy maximální procentuální podíl, který můžete uplatnit. Připravte se rovněž na to, že bude třeba veškeré nezdanitelné položky doložit potvrzením či darovací smlouvou.

Daň z příjmů: OSVČ

Daňová povinnost se týká i osob samostatně výdělečně činných, tedy OSVČ, které stejně jako zaměstnanci odvádí vždy 15 % svých příjmů, a to zpravidla jednou ročně, kdy podávají přiznání k dani z příjmů. Ti jedinci, jejichž daňová povinnost přesáhla 30 tisíc korun, jsou daň z příjmů povinni hradit pravidelně formou záloh, jejichž výše se odvíjí od výše poslední daňové povinnosti. Existují hned dvě možnosti:

  • pokud jste na daních zaplatili více než 30 tisíc, ale zároveň jste nepřesáhli částku 150 tisíc, měli byste na zálohách odvést 40 % z poslední známé daňové povinnosti, tedy z částky, kterou jste v minulém zdaňovacím období dopláceli na dani z příjmů. První záloha je splatná vždy do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, druhá pak do 15. dne měsíce dvanáctého,
  • pokud vaše daňová povinnost přesáhla i částku 150 tisíc, zaplatíte zálohu za zdaňovací období hned čtyřikrát, a to vždy do 15. dne každého čtvrtletí, tedy března, června, září a prosince. Výše zálohy by měla odpovídat jedné čtvrtině vaší poslední známé daňové povinnosti.

Výpočet daně z příjmů: OSVČ

Na rozdíl od zaměstnanců, jejichž daň z příjmů má na starost zaměstnavatel, OSVČ si podíl, který odvedou státu, musejí vypočítat sami (či za pomoci účetního). Důležitou informaci představuje opět základ daně, jenž představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji. Daň z příjmů se totiž počítá z částky, o kterou příjmy za zdaňovací období přesahují výdaje, které byly prokazatelně použity pro dosažení, zajištění a udržení zmíněných příjmů. V opačném případě mluvíme o ztrátě, kterou lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně v pěti následujících zdaňovacích obdobích.

Daňového základu se OSVČ mohou dopočítat hned dvěma způsoby. Prvním z nich je reálné odečtení všech výdajů spojených s podnikáním. Tato forma výpočtu zní sice velmi jednoduše, vyžaduje ale pečlivou administrativu, která spočívá v úschově veškerých faktur a účtenek, kterými bude OSVČ schopná tyto výdaje dokázat.

Co se administrativy týče, je bezesporu jednodušší druhý způsob, kterým jsou procentuální výdaje (paušální výdaje). V takovém případě se k základu daně totiž dopočítáte pomocí zákonem daných procentuálních hodnot, jež odečtete od svých příjmů. Tyto hodnoty se samozřejmě liší v závislosti na jednotlivých činnostech. Odečítá se:

  • 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,
  • 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
  • 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,
  • 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.

Daň z příjmů budete jako OSVČ platit v momentě, pokud váš daňový základ bude po odečtení slev na dani vyšší než 165 690 Kč. OSVČ se ziskem nad 1 569 552 Kč pak odvádějí kromě 15% daně z příjmů ještě 7 % v podobě solidární daně.

Stejně jako v případě zaměstnanců, i OSVČ mohou od základu daně odečíst také nezdanitelné části, a tím výslednou částku ponížit.

Jednotná paušální daň

Od roku 2021 je novinkou takzvaná jednotná paušální daň. K té se mohou dobrovolně přihlásit OSVČ, které nejsou plátci DPH a jejichž roční příjmy z podnikání nepřesáhnou 1 milion korun. Paušální daň pro rok 2021 vychází na 5469 Kč měsíčně (za celý rok pak zaplatíte 65 628 Kč) a zahrnuje v sobě  minimální odvod na zdravotním pojištění ve výši 2393 Kč, daň z příjmů ve výši 100 Kč a navýšený minimální odvod na sociálním pojištění o 15 %, tedy 2976 Kč.

Přihlášením se k jednotné paušální dani zároveň přijdete o možnost uplatnit všechny daňové slevy. Tedy třeba slevu na poplatníka, na manžela či manželku, na děti či slevu na invaliditu. Nebudete si moci odečíst ani úroky z hypoték a příspěvky na penzijní a životní pojištění. To je ostatně jeden z důvodů, proč se tato daň vyplatí jen některým živnostníkům.

Obecně na ní mohou ušetřit spíše živnostníci, jejichž roční příjmy přesahují 500 tisíc korun. Pokud patříte mezi ty, kterým se paušální daň nevyplatí, můžete zůstat u stávajícího systému. Pokud změnu naopak rádi uvítáte a zároveň splňujete podmínky, musíte se do režimu paušální daně přihlásit do 10. ledna 2021. V případě, že tento termín promeškáte, smíte se znovu přihlásit až v roce následujícím.

Slevy na dani z příjmů fyzických osob

Při výpočtu daně z příjmů je nutné zohlednit různé slevy na dani a daňová zvýhodnění, která vám mohou konečnou částku odváděnou státu značně ponížit. V některých případech může vzniknout také přeplatek. V takové situaci vám vzniká nárok na takzvanou vratku daně. Zaměstnanci, kterým roční zúčtování zajišťuje zaměstnavatel, tuto částku obdrží automaticky jako součást březnové výplaty, ostatní si o vrácení daní musejí zažádat u finanční správy.

O vrácení přeplatku je nutné zažádat do 30 dnů od posledního řádného termínu podání daňového přiznání. Je ale nutné, aby byla vratka vyšší než 100 Kč, v opačném případě nemáte na peníze nárok. Dobrou zprávou však je, že přeplatky se postupem času sčítají a lze o ně hromadně zažádat až 6 let zpětně.

Až bude platný nový zákon, zvýší se základní sleva na dani, a to ze stávajících 24 840 Kč na 27 840 Kč v roce 2021 a následně v roce rok 2022 na 30 840 Kč.

Slevy, které můžete v roce 2021 zohlednit (stav k 8. 1. 2021), tedy buď ihned ze mzdy, nebo až v roce 2022 při zúčtování):

Slevy na dani ve zdaňovacím období roku 2021
Slevy na dani Částka
Na poplatníka 24 840 Kč (po zvýšení bude 27 840 Kč)
Na poplatníka – starobního důchodce 24 840 Kč (po zvýšení bude 27 840 Kč)
Na dítě 1. dítě 15 204 Kč, 2. dítě 19 404 Kč, 3. a další 24 204 Kč
Na dítě – držitele průkazu ZTP/P 1. dítě 30 408 Kč, 2. dítě 38 808 Kč, 3. a další 48 408 Kč
Na vyživovanou manželku/manžela 24 840 Kč (po zvýšení bude 27 840 Kč)
Na vyživovanou manželku/manžela – držitele průkazu ZTP/P 49 680 Kč (po zvýšení bude 55 680 Kč)
Invalidita I. a II. stupně 2520 Kč
Invalidita III. stupně 5040 Kč
Držitel průkazu ZTP/P (i bez důchodu) 16 140 Kč
Student 4020 Kč
Za školku max. 15 200 Kč/dítě
Za EET 5000 Kč

Jako daňový poplatník můžete rovněž uplatnit takzvaný daňový bonus, učinit tak ale můžete jen v případě, že jste za zdaňovací období měli příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy.

Co je to daň z příjmů fyzických osob?
Jedná se o daň ve výši 15 %, kterou jsou povinny platit veškeré osoby, které mají na území České republiky trvalý pobyt nebo se zde obvykle zdržují. Daňová povinnost se týká jak příjmů plynoucích ze zaměstnání, tak těch, které dotyčný získává z podnikání, DPČ či DPP. To samé platí i pro příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy. Dani z příjmů podléhají i příjmy ze zahraničních zdrojů. 
Jak vypočítat základ daně?
Abyste mohli spočítat výši daně z příjmů fyzických osob, nejprve je nutné vyčíslit základ daně. Ten představuje veškeré příjmy konkrétního člověka, které ve zdaňovacím období přesáhly výdaje, jež byly prokazatelně vynaloženy na jejich dosažení, zajištění a udržení. Základ daně je pak možné ponížit o nezdanitelné části základu daně, jako je například zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění.
Kdo má nárok na vrácení daní?
Pokud jste při vyplňování daňového přiznání zjistili, že jste za zdaňovací období zaplatili více, než je nutné, máte nárok na vrácení daně. Patříte-li mezi zaměstnance, kterým daňové přiznání vyplňuje zaměstnavatel, peníze obdržíte automaticky, konkrétně ve výplatě za březen. Jestliže si však děláte daňově přiznání sami, o vratku daně musíte zažádat.
Kdo může uplatnit jednotnou paušální daň?
K jednotné paušální daní se mohou přihlásit OSVČ, které nejsou plátci DPH a jejichž roční příjmy z podnikání nepřesáhnou 1 milion korun. Paušální daň pro rok 2021 vychází na 5469 Kč měsíčně (za celý rok pak zaplatíte 65 628 Kč) a zahrnuje v sobě  minimální odvod na zdravotním pojištění ve výši 2393 Kč, daň z příjmů ve výši 100 Kč a navýšený minimální odvod na sociálním pojištění o 15 %, tedy 2976 Kč. Přihlášením k jednotné paušální dani však přijdete o možnost uplatnit všechny daňové slevy.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).