Daň z příjmů fyzických osob

Ať už jste podnikatel, zaměstnanec anebo máte výnosy z nájmu, nevyhne se vám povinnost v podobě daně z příjmů. Tu jsou totiž povinni platit jak všechny ekonomicky aktivní fyzické osoby s trvalým bydlištěm v České republice, tak i někteří cizinci. Kolik daň z příjmů činí, jak se vypočítá a v jakých případech od ní budete osvobozeni?

Daň z příjmů představuje 15% část příjmů, které jsou za určitých podmínek ekonomicky aktivní osoby povinny pravidelně odvádět státu. Konkrétně jsou podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů za poplatníky považovány všechny fyzické osoby s trvalým bydlištěm v České republice.

Tato povinnost se ale týká i některých cizinců, konkrétně pak těch, kteří se na našem území obvykle zdržují nebo zde mají hlášenou adresu místa pobytu. Povinnost daňových rezidentů ČR se pak vztahuje jak na příjmy, které plynou ze zdrojů na území našeho států, tak na ty, které mají ze zahraničí.

Jako daňový nerezident máte naopak omezenou daňovou povinnost. Dani z příjmů totiž podléhají jen příjmy z tuzemských zdrojů. Nerezidentem se jako fyzická osoba stáváte v momentě, kdy:

• na území České republiky nemáte bydliště,
• zdržujete se zde méně než 183 dní v kalendářním roce,
• v České republice se obvykle nezdržujete,
• v tuzemsku se zdržujete pouze za účelem studia či léčení.

Z čeho se daň z příjmů odvádí?

Jak už název napovídá, dani v tomto případě podléhají příjmy fyzických osob, a to jak ze zaměstnání, tak z podnikání či jiných příjmů. Daní se i:

• příjmy z nájmu,
• příjmy z kapitálového majetku,
• výhry a ceny z některých her a soutěží,
• příjmy z příležitostných činností.

Dani z příjmů dále podléhají také peněžní i nepeněžní příjmy získané prostřednictvím směny.  Úvěry a půjčky dani naopak zpravidla nepodléhají. Protipól pak tvoří příjmy, které jsou od daně z příjmů osvobozené. Tam se řadí třeba:

• sociální dávky,
• náhrady škody,
• stipendia.

Výše daně z příjmů

Sazba daně z příjmů u fyzických osob činí 15 % nebo 23 %, přičemž jako základ daně se označují příjmy poplatníka, které ve zdaňovacím období přesáhly výdaje, jež byly prokazatelně vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů. A jak je to v případě, kdy jste v kalendářním roce měli více příjmů? Pak se celkový základ daně bude rovnat součtu jednotlivých základů.

Daň z příjmů: zaměstnanci

Na rozdíl od OSVČ mají zaměstnanci tu výhodu, že za ně daň z příjmů zpravidla řeší jejich zaměstnavatel. Ten jim příslušnou částku každý měsíc strhává ze mzdy. Existují však i případy, kdy si daňové přiznání musíte podat sami i jako zaměstnanec. Děje se tak v případě, kdy:

• máte více než jedno zaměstnání (přivyděláváte si na DPP, DPČ nebo jako OSVČ),
• máte na podnikatelských účtech úroky,
• vám plynou příjmy z pronájmu,
• vám plynou příjmy z kapitálového majetku,
• jste obdrželi dary, které od daně nejsou osvobozené,
• jste prodali nemovitost a příjem z jejího prodeje není od daně osvobozen.

Pokud se vás některá z výše popsaných výjimek týká, podání daňového přiznání se nevyhnete. Vyplnění daňového formuláře si ale můžete ulehčit díky naší daňové kalkulačce, která za vás výpočet daně z příjmů (výpočet daně ze mzdy) provede snadno a rychle. Rovněž vám může posloužit jako vzor pro vyplnění daňového přiznání.

Výpočet daně z příjmů: zaměstnanci

Abyste zjistili, jak vysokou částku odvedete státu, je nejprve třeba znát několik základních údajů, konkrétně:

• úhrn příjmů ze závislé činnosti,
• pojištění zaplacené zaměstnavatelem,
• úhrn sražených záloh na daň,
• vyplacené daňové bonusy (pokud jsou).

Všechny tyto informace je třeba vyplnit do naší daňové kalkulačky a samozřejmě i do daňového přiznání. Nezapomeňte uvést i případné další příjmy plynoucí nejen ze zaměstnání, ale třeba ze samostatně výdělečné činnosti, DPČ, DPP či autorských honorářů.

Pokud se chcete dopočítat základu daně, je do výpočtu nutné započítat rovněž takzvané nezdanitelné části základu daně, které upravuje § 15 zákona o daních z příjmů. Patří sem:

• zaplacené úroky z úvěrů na financování bytových potřeb (hypotéky, spoření),
• zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění,
• příspěvek na penzijní připojištění, pojištění a doplňkové penzijní spoření,
• bezúplatná plnění (dary, a to včetně darování krve, orgánů či kostní dřeně),
• úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání,
• členské příspěvky pro odborové organizace,
• uplatňovaná ztráta minulých let.

Myslete ale na to, že u každé z těchto položek existuje limit, tedy maximální procentuální podíl, který můžete uplatnit. Připravte se rovněž na to, že bude třeba veškeré nezdanitelné položky doložit potvrzením či darovací smlouvou.

Daň z příjmů: OSVČ

Daňová povinnost se týká i osob samostatně výdělečně činných, tedy OSVČ, které stejně jako zaměstnanci odvádí vždy 15 % nebo 23 % svých příjmů, a to zpravidla jednou ročně, kdy podávají přiznání k dani z příjmů. Ti jedinci, jejichž daňová povinnost přesáhla 30 tisíc korun, jsou daň z příjmů povinni hradit pravidelně formou záloh, jejichž výše se odvíjí od výše poslední daňové povinnosti. Existují hned dvě možnosti:

• pokud jste na daních zaplatili více než 30 tisíc, ale zároveň jste nepřesáhli částku 150 tisíc, měli byste na zálohách odvést 40 % z poslední známé daňové povinnosti, tedy z částky, kterou jste v minulém zdaňovacím období dopláceli na dani z příjmů. První záloha je splatná vždy do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, druhá pak do 15. dne měsíce dvanáctého,
• pokud vaše daňová povinnost přesáhla i částku 150 tisíc, zaplatíte zálohu za zdaňovací období hned čtyřikrát, a to vždy do 15. dne každého čtvrtletí, tedy března, června, září a prosince. Výše zálohy by měla odpovídat jedné čtvrtině vaší poslední známé daňové povinnosti.

Výpočet daně z příjmů: OSVČ

Na rozdíl od zaměstnanců, jejichž daň z příjmů má na starost zaměstnavatel, OSVČ si podíl, který odvedou státu, musejí vypočítat sami (či za pomoci účetního). Důležitou informaci představuje opět základ daně, jenž představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji. Daň z příjmů se totiž počítá z částky, o kterou příjmy za zdaňovací období přesahují výdaje, které byly prokazatelně použity pro dosažení, zajištění a udržení zmíněných příjmů. V opačném případě mluvíme o ztrátě, kterou lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně v pěti následujících zdaňovacích obdobích.

Daňového základu se OSVČ mohou dopočítat hned dvěma způsoby. Prvním z nich je reálné odečtení všech výdajů spojených s podnikáním. Tato forma výpočtu zní sice velmi jednoduše, vyžaduje ale pečlivou administrativu, která spočívá v úschově veškerých faktur a účtenek, kterými bude OSVČ schopná tyto výdaje dokázat.

Co se administrativy týče, je bezesporu jednodušší druhý způsob, kterým jsou procentuální výdaje (paušální výdaje). V takovém případě se k základu daně totiž dopočítáte pomocí zákonem daných procentuálních hodnot, jež odečtete od svých příjmů. Tyto hodnoty se samozřejmě liší v závislosti na jednotlivých činnostech. Odečítá se:

• 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,
• 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
• 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.
• 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,

Stejně jako v případě zaměstnanců, i OSVČ mohou od základu daně odečíst také nezdanitelné části, a tím výslednou částku ponížit.

Jednotná paušální daň

Od roku 2021 je novinkou takzvaná jednotná paušální daň. K té se mohou dobrovolně přihlásit OSVČ, které nejsou plátci DPH. Výše daně přitom závisí na tom, jakých příjmů OSVČ dosahuje. Paušální daň v prvním pásmu pro rok 2025 vychází na 8716 Kč měsíčně (za celý rok pak zaplatíte 104 592 Kč) a zahrnuje v sobě  minimální odvod na zdravotním pojištění ve výši 3143 Kč, daň z příjmů ve výši 100 Kč a navýšený minimální odvod na sociálním pojištění o 15 %, tedy 5473 Kč.

Přihlášením se k jednotné paušální dani zároveň přijdete o možnost uplatnit všechny daňové slevy. Tedy třeba slevu na poplatníka, na manžela či manželku, na děti či slevu na invaliditu. Nebudete si moci odečíst ani úroky z hypoték a příspěvky na penzijní a životní pojištění. To je ostatně jeden z důvodů, proč se tato daň vyplatí jen některým živnostníkům.

Obecně na ní mohou ušetřit spíše živnostníci, jejichž roční příjmy přesahují 500 tisíc korun. Pokud patříte mezi ty, kterým se paušální daň nevyplatí, můžete zůstat u stávajícího systému. Pokud změnu naopak rádi uvítáte a zároveň splňujete podmínky, musíte se do režimu paušální daně přihlásit do 10. ledna daného roku. V případě, že tento termín promeškáte, smíte se znovu přihlásit až v roce následujícím.

Slevy na dani z příjmů fyzických osob

Při výpočtu daně z příjmů je nutné zohlednit různé slevy na dani a daňová zvýhodnění, která vám mohou konečnou částku odváděnou státu značně ponížit. V některých případech může vzniknout také přeplatek. V takové situaci vám vzniká nárok na takzvanou vratku daně. Zaměstnanci, kterým roční zúčtování zajišťuje zaměstnavatel, tuto částku obdrží automaticky jako součást březnové výplaty, ostatní si o vrácení daní musejí zažádat u finanční správy.

O vrácení přeplatku je nutné zažádat do 30 dnů od posledního řádného termínu podání daňového přiznání. Je ale nutné, aby byla vratka vyšší než 100 Kč, v opačném případě nemáte na peníze nárok. Dobrou zprávou však je, že přeplatky se postupem času sčítají a lze o ně hromadně zažádat až 6 let zpětně.

Jako daňový poplatník můžete rovněž uplatnit takzvaný daňový bonus, učinit tak ale můžete jen v případě, že jste za zdaňovací období měli příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy.