Hlavní navigace

Daňová kalkulačka

Ať už jste podnikatel, anebo zaměstnanec, který měl v jednom roce vícero zaměstnání, pravděpodobně vás nemine povinnost podat daňové přiznání. Pokud si s tímto krokem nevíte rady, anebo si chcete práci s počítáním výše daně usnadnit, můžete využít naši daňovou kalkulačku, která vám výslednou částku spočítá snadno a rychle. 

Co je to daň z příjmů?

Daň z příjmů představuje procentuální podíl příjmů fyzických i právnických osob, který je za určitých podmínek odváděn do státního rozpočtu, a to nedobrovolně, opakovaně a nevratně. Daňový poplatník přitom nemá právo ovlivnit, na co budou peníze následně použity. Procentuální podíl příjmů, který je poplatník povinen odvést, závisí na tom, zda se jedná o fyzickou či právnickou osobu. U první ze zmíněných činí daň z příjmů 15 %, v druhém případě je daň vyšší, konkrétně 19 % ( v následujícím roce však dojde u právnických osob k navýšení sazby na 21 %).

Pokud má fyzická osoba roční příjem překračující 1 935 552 Kč, je sazba daňe z příjmů 23 %.

Potřebujete spočítat, jak vysokou budete platit daň z příjmů? Pomoci by vám mohla naše daňová kalkulačka

Co se týče fyzických osob, daňovým poplatníkem jsou na našem území podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, všechny fyzické osoby, které mají v České republice bydliště anebo se zde obvykle zdržují anebo tu jako cizinci mají hlášenou adresu místa pobytu. Předmětem daně z příjmů jsou podle zákona:

  • příjmy ze závislé činnosti,
  • příjmy ze samostatné činnosti,
  • příjmy z kapitálového majetku,
  • příjmy z nájmu,
  • ostatní příjmy.

Za zdanitelné příjmy jsou rovněž považovány peněžní i nepeněžní příjmy získané prostřednictvím směny, výhry a ceny z některých her a soutěží či příjmy z příležitostných činností. Některé příjmy, jako je většina úvěrů a půjček, dani naopak nepodléhají. Existují také příjmy osvobozené od daně, kam patří třeba sociální dávky, přijaté náhrady škody či různá stipendia.

Rezident versus nerezident

Daňoví rezidenti ČR mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy ze zdrojů na území našeho státu, tak i na ty, jež plynou ze zdrojů zahraničních. Oba tyto příjmy podléhají zdanění v domovské zemi. Naopak daňoví nerezidenti daní pouze příjmy z tuzemských zdrojů, zároveň však mohou uplatnit jen základní slevu na dani na poplatníka a slevu na studium. Na ostatní slevy mají nárok v případě, že prokáží, že se jedná o rezidenty členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Současně je nutné, aby 90 % všech příjmů pocházelo ze zdrojů na území ČR.

Nerezidentem se jako fyzická osoba stáváte v momentě, kdy:

  • na území České republiky nemáte bydliště,
  • zdržujete se zde méně než 183 dní v kalendářním roce,
  • v České republice se obvykle nezdržujete,
  • v tuzemsku se zdržujete pouze za účelem studia či léčení.

Daň z příjmů: zaměstnanec

Za zaměstnance řeší roční zúčtování obvykle zaměstnavatel. V některých případech si však daňové přiznání musí podat i zaměstnanec sám, konkrétně:

  • pokud má více než jedno zaměstnání (přivyděláváte si na DPP, DPČ nebo jako OSVČ),
  • pokud má na podnikatelských účtech úroky,
  • pokud mu plynou příjmy z pronájmu,
  • pokud mu plynou příjmy z kapitálového majetku,
  • pokud obdržel dary, které od daně nejsou osvobozené,
  • pokud prodal nemovitost a příjem z jejího prodeje není od daně osvobozen.

Týká se povinnost podat daňové přiznání i vás? Pokud chcete mít přehled o tom, jak vysokou daň z příjmů zaplatíte, anebo si s celým procesem neumíte poradit, mohla by vám pomoci naše daňová kalkulačka 2024, která je platná pro zdaňovací období 2023.

Výpočet daně z příjmů: zaměstnanci

Aby bylo možné daň z příjmů vypočítat, je nejprve nutné zjistit základ daně. Tak se označují příjmy daňového poplatníka, které ve zdaňovacím období přesáhly výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.  V případě zaměstnanců bude tedy potřeba zjistit úhrn příjmů ze závislé činnosti, pojištění zaplacené zaměstnavatelem, úhrn sražených záloh na daň a případně také vyplacené bonusy.

Veškeré informace pak stačí vyplnit do daňové kalkulačky, která za vás provede celý výpočet. Nezapomeňte uvést opravdu veškeré příjmy, a to nejen ty ze zaměstnání, ale také případné výnosy z podnikání, DPP, DPČ či autorských honorářů. Důležitou roli při výpočtu hrají také nezdanitelné části základu daně. Sem podle ustanovení § 15 zákona o daních z příjmů patří:

  • zaplacené úroky z úvěrů na financování bytových potřeb (hypotéky, spoření),
  • zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění,
  • příspěvek na penzijní připojištění, pojištění a doplňkové penzijní spoření,
  • bezúplatná plnění (dary, a to včetně darování krve, orgánů či kostní dřeně),
  • úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání,
  • členské příspěvky pro odborové organizace,
  • uplatňovaná ztráta minulých let.

U každé této položky je však zákonem stanovena maximální částka či největší procentuální podíl, který můžete uplatnit. Musíte také doložit potvrzení nebo darovací smlouvu.

Daň z příjmů: OSVČ

Osoby samostatně výdělečně činné si na rozdíl od zaměstnanců musejí daňové přiznání podávat zcela samy. I v jejich případě je nutné nejprve spočítat základ daně, který představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji. Daň z příjmů se tedy počítá z částky, o kterou příjmy za konkrétní kalendářní rok přesahují výdaje prokazatelně použité k dosažení, zajištění a udržení příjmů. V opačném případě mluvíme o ztrátě, kterou lze v následujících pěti zdaňovacích obdobích odečíst od úhrnu dílčích základů daně.

Výpočet daně z příjmů: OSVČ

Základu daně se lze v případě OSVČ dopočítat dvěma základními způsoby. Buď odečtením reálných výdajů, kdy je nutné pečlivě uchovávat faktury a účtenky, kterými lze tyto výdaje v případě potřeby později dokázat, anebo formou procentuálních výdajů, kdy se výpočet základu daně provádí odečtením pevně daných procentuálních hodnot. Ty jsou celkem čtyři a liší se v závislosti na vykonávané činnosti:

  • 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,
  • 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
  • 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,
  • 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.

V roce 2020 odhlasovala vláda daňové pásmo ve výši 23 %, které nahradilo solidární přirážku. Aplikuje se na roční příjmy, které jsou vyšší než 48násobek průměrné mzdy. Touto sazbou tedy daní lidé, kteří si za kalendářní rok vydělají více než 1 935 552 Kč.

Slevy na dani

Jak u zaměstnanců, tak u OSVČ lze daňový základ samozřejmě ponížit o různé slevy. Pro zdaňovací období 2023 platí tyto:

Slevy na dani za rok 2023
Sleva na poplatníka 30 840 Kč
Sleva na dítě:
1. dítě 15 204 Kč
2. dítě 22 320 Kč
3. a každé další dítě 27 840 Kč
Sleva na dítě – držitele průkazu ZTP:
1. dítě 30 408 Kč
2. dítě 44 640 Kč
3. a každé další dítě 55 680 Kč
Sleva na studenta 4020 Kč
Sleva na invaliditu:
Invalidita I. a II. stupně 2520 Kč
Invalidita III. stupně 5040 Kč
Držitel průkazu ZTP/P 16 140 Kč
Sleva na umístění dítěte (školkovné) max. 17 300 Kč za dítě (v roce 2024 již bude tato sleva zrušena)
Sleva na manžela/manželku 24 840 Kč
Sleva na manžela/manželku – držitele průkazu ZTP/P 49 680 Kč

Poplatník daně může rovněž uplatnit takzvaný daňový bonus. Jeho příjmy za zdaňovací období však musí být alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tedy 103 800 Kč.

Termín podání daňového přiznání a vrácení daní

Daňové přiznání je běžně nutné podat nejpozději do 2. dubna. V opačném případě se vám budou počítat úroky z prodlení. Od roku 2021 lze daňové přiznání odevzdat také elektronicky, což je nutné stihnout do 2. května. V případě, že máte povinný audit anebo vám daně zpracovává daňový poradce, máte posunutý termín až do 1. července.

V některých případech, typicky díky uplatněným daňovým slevám, může vzniknout daňový přeplatek, na jehož vrácení má nárok každý daňový poplatník. Jinými slovy, takovému jedinci náleží takzvaná vratka daně. A zatímco OSVČ si o ni musejí zažádat u finanční správy, zaměstnancům automaticky přistane v březnové výplatě.

Aby vám mohl být přeplatek navrácen, je třeba, aby se jednalo o částku vyšší než 200 Kč (dříve 100 Kč), menší finanční obnos finanční úřad nevrací. Dobrou zprávou ale je, že se přeplatky postupně sčítají a lze o ně zažádat až 6 let zpětně. Nově je také možné, aby místo bezhotovostního převodu vrátil správce daně přeplatek v hotovosti, a to do maximální výše 1000 Kč.

Paušální daň

Od roku 2021 mohou OSVČ s příjmem do jednoho milionu korun nově uplatňovat takzvanou paušální daň. Jedná se o jednu měsíční platbu, ve které je zahrnuto zdravotní a sociální pojistné i daň z příjmů. Podnikatelům, kteří tuto formu využijí, odpadne povinnost podat daňové přiznání, ale i tak by své příjmy měli pečlivě evidovat. Finanční úřad by je totiž mohl chtít zpětně doložit. OSVČ, které se k daňovému paušálu přihlásí, přijdou navíc o možnost čerpat daňový bonus, daňové odpočty a slevy.

V současné době se k platbě paušální daně mohou přihlásit OSVČ s příjmem až do dvou milionů korun. Platit ji pak budou ve třech různých pásmech, a to v závislosti na předchozích příjmech a na výdajovém paušálu.

V roce 2024 podnikatelé, kteří se k paušální dani přihlásili a spadají do prvního pásma, platí 7498 Kč měsíčně, přičemž součástí této částky je:

  • zdravotní pojistné ve výši 2968 Kč,
  • pojistné na sociální zabezpečení navýšené od minimální zálohy o 15 % na 4430 Kč,
  • daň z příjmů v symbolické částce 100 Kč, která kompenzuje vyšší odvod na sociálním pojištění.

Ve druhém pásmu pak OSVČ budou platit 16 745 Kč měsíčně a ve třetím pásmu se bude jednat o částku 27 139 Kč měsíčně. Je navíc třeba počítat s tím, že podobně jako výše minimálních záloh na sociální a zdravotní, i výše paušální daně se bude každý rok obměňovat.

Kdo může paušální daň uplatnit?

Základní podmínkou pro přihlášení k paušální dani je momentálně roční příjem nižší než dva miliony korun. OSVČ, které se chtějí k dani přihlásit, navíc nesmějí být plátci DPH nebo k ní mít registrační povinnost. Dále nemohou vykonávat funkci společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti a nesmí být vůči nim vedeno insolvenční řízení. V poslední řadě nesmějí mít příjmy ze závislé činnosti, vyjma DPP.

K dani se mohou přihlašovat každý rok do 10. ledna, a to na finančním úřadu. Tam mohou OSVČ přihlášku přinést buď osobně, anebo ji poslat poštou či pomocí datové schránky. Žádost však musí být vyplněna vždy na předepsaném formuláři, který je ke stažení na stránkách finanční správy.

OSVČ, které se k paušální dani nepřihlásí, budou automaticky pokračovat v uplatňování výdajů standardním způsobem. Pokud své stanovisko v průběhu roku změní, další možnost přihlásit se k paušální dani budou mít do 10. ledna příštího roku. Stejný termín platí i pro případ, že se budou chtít navrátit ke starému způsobu. 

Co je to daň z příjmů?
Daň z příjmů představuje procentuální podíl příjmů fyzických i právnických osob, který je za určitých podmínek odváděn do státního rozpočtu, a to nedobrovolně, opakovaně a nevratně. Daňový poplatník přitom nemá právo ovlivnit, na co budou peníze následně použity. Dani podléhají: příjmy ze závislé činnosti, příjmy ze samostatné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu, ale i ostatní příjmy.
Kolik činí daň z příjmů?
Procentuální podíl příjmů, který je poplatník povinen odvést, závisí na tom, zda se jedná o fyzickou, či právnickou osobu. U první ze zmíněných činí daň z příjmů 15 %, v druhém případě je daň vyšší, konkrétně 19 %. 
Kdy musejí zaměstnanci podávat daňové přiznání?
Za zaměstnance řeší roční zúčtování obvykle zaměstnavatel. V některých případech si však daňové přiznání musí podat i zaměstnanec sám. Děje se tak třeba v případě, kdy má více než jedno zaměstnání, plynou mu příjmy z pronájmu či kapitálového majetku anebo obdržel dary, které od daně nejsou osvobozené.
Jak se u OSVČ počítá základ daně? 
Rozdílem mezi výdaji a příjmy. Základu daně se konkrétně dopočítáte buď standardním způsobem, tedy tak, že od skutečných příjmů odečtete reálné výdaje, anebo formou pevně daných procentuálních hodnot. Ty jsou celkem čtyři (80 %, 60 %, 40 % a 30 %) a liší se v závislosti na vykonávané činnosti. Novinkou je pak paušální daň, která spočívá v platbě stejné měsíční částky, ve které je zahrnuto jak pojistné, tak daň z příjmů. 

Vypočtěte si daně pomocí našich nástrojů:

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).