Ať už jste podnikatel, anebo zaměstnanec, který měl v jednom roce vícero zaměstnání, pravděpodobně vás nemine povinnost podat daňové přiznání. Pokud si s tímto krokem nevíte rady, anebo si chcete práci s počítáním výše daně usnadnit, můžete využít naši daňovou kalkulačku, která vám výslednou částku spočítá snadno a rychle.
Daň z příjmů představuje procentuální podíl příjmů fyzických i právnických osob, který je za určitých podmínek odváděn do státního rozpočtu, a to nedobrovolně, opakovaně a nevratně. Daňový poplatník přitom nemá právo ovlivnit, na co budou peníze následně použity. Procentuální podíl příjmů, který je poplatník povinen odvést, závisí na tom, zda se jedná o fyzickou či právnickou osobu. U první ze zmíněných činí daň z příjmů 15 %, v druhém případě je daň vyšší, konkrétně 19 % ( v následujícím roce však dojde u právnických osob k navýšení sazby na 21 %).
Pokud má fyzická osoba roční příjem překračující 1 935 552 Kč, je sazba daňe z příjmů 23 %.
Potřebujete spočítat, jak vysokou budete platit daň z příjmů? Pomoci by vám mohla naše daňová kalkulačka.
Co se týče fyzických osob, daňovým poplatníkem jsou na našem území podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, všechny fyzické osoby, které mají v České republice bydliště anebo se zde obvykle zdržují anebo tu jako cizinci mají hlášenou adresu místa pobytu. Předmětem daně z příjmů jsou podle zákona:
Za zdanitelné příjmy jsou rovněž považovány peněžní i nepeněžní příjmy získané prostřednictvím směny, výhry a ceny z některých her a soutěží či příjmy z příležitostných činností. Některé příjmy, jako je většina úvěrů a půjček, dani naopak nepodléhají. Existují také příjmy osvobozené od daně, kam patří třeba sociální dávky, přijaté náhrady škody či různá stipendia.
Daňoví rezidenti ČR mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy ze zdrojů na území našeho státu, tak i na ty, jež plynou ze zdrojů zahraničních. Oba tyto příjmy podléhají zdanění v domovské zemi. Naopak daňoví nerezidenti daní pouze příjmy z tuzemských zdrojů, zároveň však mohou uplatnit jen základní slevu na dani na poplatníka a slevu na studium. Na ostatní slevy mají nárok v případě, že prokáží, že se jedná o rezidenty členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Současně je nutné, aby 90 % všech příjmů pocházelo ze zdrojů na území ČR.
Nerezidentem se jako fyzická osoba stáváte v momentě, kdy:
Za zaměstnance řeší roční zúčtování obvykle zaměstnavatel. V některých případech si však daňové přiznání musí podat i zaměstnanec sám, konkrétně:
Týká se povinnost podat daňové přiznání i vás? Pokud chcete mít přehled o tom, jak vysokou daň z příjmů zaplatíte, anebo si s celým procesem neumíte poradit, mohla by vám pomoci naše daňová kalkulačka 2024, která je platná pro zdaňovací období 2023.
Aby bylo možné daň z příjmů vypočítat, je nejprve nutné zjistit základ daně. Tak se označují příjmy daňového poplatníka, které ve zdaňovacím období přesáhly výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. V případě zaměstnanců bude tedy potřeba zjistit úhrn příjmů ze závislé činnosti, pojištění zaplacené zaměstnavatelem, úhrn sražených záloh na daň a případně také vyplacené bonusy.
Veškeré informace pak stačí vyplnit do daňové kalkulačky, která za vás provede celý výpočet. Nezapomeňte uvést opravdu veškeré příjmy, a to nejen ty ze zaměstnání, ale také případné výnosy z podnikání, DPP, DPČ či autorských honorářů. Důležitou roli při výpočtu hrají také nezdanitelné části základu daně. Sem podle ustanovení § 15 zákona o daních z příjmů patří:
U každé této položky je však zákonem stanovena maximální částka či největší procentuální podíl, který můžete uplatnit. Musíte také doložit potvrzení nebo darovací smlouvu.
Osoby samostatně výdělečně činné si na rozdíl od zaměstnanců musejí daňové přiznání podávat zcela samy. I v jejich případě je nutné nejprve spočítat základ daně, který představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji. Daň z příjmů se tedy počítá z částky, o kterou příjmy za konkrétní kalendářní rok přesahují výdaje prokazatelně použité k dosažení, zajištění a udržení příjmů. V opačném případě mluvíme o ztrátě, kterou lze v následujících pěti zdaňovacích obdobích odečíst od úhrnu dílčích základů daně.
Základu daně se lze v případě OSVČ dopočítat dvěma základními způsoby. Buď odečtením reálných výdajů, kdy je nutné pečlivě uchovávat faktury a účtenky, kterými lze tyto výdaje v případě potřeby později dokázat, anebo formou procentuálních výdajů, kdy se výpočet základu daně provádí odečtením pevně daných procentuálních hodnot. Ty jsou celkem čtyři a liší se v závislosti na vykonávané činnosti:
V roce 2020 odhlasovala vláda daňové pásmo ve výši 23 %, které nahradilo solidární přirážku. Aplikuje se na roční příjmy, které jsou vyšší než 48násobek průměrné mzdy. Touto sazbou tedy daní lidé, kteří si za kalendářní rok vydělají více než 1 935 552 Kč.
Jak u zaměstnanců, tak u OSVČ lze daňový základ samozřejmě ponížit o různé slevy. Pro zdaňovací období 2023 platí tyto:
Sleva na poplatníka | 30 840 Kč |
Sleva na dítě: | |
1. dítě | 15 204 Kč |
2. dítě | 22 320 Kč |
3. a každé další dítě | 27 840 Kč |
Sleva na dítě – držitele průkazu ZTP: | |
1. dítě | 30 408 Kč |
2. dítě | 44 640 Kč |
3. a každé další dítě | 55 680 Kč |
Sleva na studenta | 4020 Kč |
Sleva na invaliditu: | |
Invalidita I. a II. stupně | 2520 Kč |
Invalidita III. stupně | 5040 Kč |
Držitel průkazu ZTP/P | 16 140 Kč |
Sleva na umístění dítěte (školkovné) | max. 17 300 Kč za dítě (v roce 2024 již bude tato sleva zrušena) |
Sleva na manžela/manželku | 24 840 Kč |
Sleva na manžela/manželku – držitele průkazu ZTP/P | 49 680 Kč |
Poplatník daně může rovněž uplatnit takzvaný daňový bonus. Jeho příjmy za zdaňovací období však musí být alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tedy 103 800 Kč.
Daňové přiznání je běžně nutné podat nejpozději do 2. dubna. V opačném případě se vám budou počítat úroky z prodlení. Od roku 2021 lze daňové přiznání odevzdat také elektronicky, což je nutné stihnout do 2. května. V případě, že máte povinný audit anebo vám daně zpracovává daňový poradce, máte posunutý termín až do 1. července.
V některých případech, typicky díky uplatněným daňovým slevám, může vzniknout daňový přeplatek, na jehož vrácení má nárok každý daňový poplatník. Jinými slovy, takovému jedinci náleží takzvaná vratka daně. A zatímco OSVČ si o ni musejí zažádat u finanční správy, zaměstnancům automaticky přistane v březnové výplatě.
Aby vám mohl být přeplatek navrácen, je třeba, aby se jednalo o částku vyšší než 200 Kč (dříve 100 Kč), menší finanční obnos finanční úřad nevrací. Dobrou zprávou ale je, že se přeplatky postupně sčítají a lze o ně zažádat až 6 let zpětně. Nově je také možné, aby místo bezhotovostního převodu vrátil správce daně přeplatek v hotovosti, a to do maximální výše 1000 Kč.
Od roku 2021 mohou OSVČ s příjmem do jednoho milionu korun nově uplatňovat takzvanou paušální daň. Jedná se o jednu měsíční platbu, ve které je zahrnuto zdravotní a sociální pojistné i daň z příjmů. Podnikatelům, kteří tuto formu využijí, odpadne povinnost podat daňové přiznání, ale i tak by své příjmy měli pečlivě evidovat. Finanční úřad by je totiž mohl chtít zpětně doložit. OSVČ, které se k daňovému paušálu přihlásí, přijdou navíc o možnost čerpat daňový bonus, daňové odpočty a slevy.
V současné době se k platbě paušální daně mohou přihlásit OSVČ s příjmem až do dvou milionů korun. Platit ji pak budou ve třech různých pásmech, a to v závislosti na předchozích příjmech a na výdajovém paušálu.
V roce 2024 podnikatelé, kteří se k paušální dani přihlásili a spadají do prvního pásma, platí 7498 Kč měsíčně, přičemž součástí této částky je:
Ve druhém pásmu pak OSVČ budou platit 16 745 Kč měsíčně a ve třetím pásmu se bude jednat o částku 27 139 Kč měsíčně. Je navíc třeba počítat s tím, že podobně jako výše minimálních záloh na sociální a zdravotní, i výše paušální daně se bude každý rok obměňovat.
Základní podmínkou pro přihlášení k paušální dani je momentálně roční příjem nižší než dva miliony korun. OSVČ, které se chtějí k dani přihlásit, navíc nesmějí být plátci DPH nebo k ní mít registrační povinnost. Dále nemohou vykonávat funkci společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti a nesmí být vůči nim vedeno insolvenční řízení. V poslední řadě nesmějí mít příjmy ze závislé činnosti, vyjma DPP.
K dani se mohou přihlašovat každý rok do 10. ledna, a to na finančním úřadu. Tam mohou OSVČ přihlášku přinést buď osobně, anebo ji poslat poštou či pomocí datové schránky. Žádost však musí být vyplněna vždy na předepsaném formuláři, který je ke stažení na stránkách finanční správy.
OSVČ, které se k paušální dani nepřihlásí, budou automaticky pokračovat v uplatňování výdajů standardním způsobem. Pokud své stanovisko v průběhu roku změní, další možnost přihlásit se k paušální dani budou mít do 10. ledna příštího roku. Stejný termín platí i pro případ, že se budou chtít navrátit ke starému způsobu.