Sociální pojištění 2022

Sociální pojištění slouží jako ochrana v případě nepříznivých sociálních událostí, do kterých se lidé mohou dostat například prostřednictvím úrazu, stáří či živelní katastrofy. Ale aby byl člověk v těchto situacích skutečně finančně kryt, musí pojištění pravidelně odvádět. Jak se sociální pojištění platí, kolik činí jedna splátka a kdo je od této povinnosti osvobozen? 

Co je sociální pojištění?

Sociální pojištění je jedním z nástrojů sociální politiky, jejímž smyslem je utvářet důstojné podmínky pro život všech občanů, a to třeba v reakci na nepříznivé sociální události. Těmi může být například stáří, nemoc, invalidita, nezaměstnanost či chudoba.

Jak už název napovídá, sociální pojištění je založeno na pojistném principu, tedy na pravidelném placení příspěvku. Tyto peníze jsou v pravidelných intervalech odváděny státu, konkrétně České správě sociálního zabezpečení, která peníze vybírá v souladu se zákonem č. 589/1992 Sb. Suma, kterou poplatníci na pojistném zaplatí, je následně započítaná do příjmů státního rozpočtu. Na oplátku je plátcům v době nepříznivé sociální události poskytnuta finanční pomoc.

Z čeho se skládá sociální pojištění?

Pojistné zahrnuje platby za:

• nemocenské pojištění (OSVČ si ho mohou platit dobrovolně),
• důchodové pojištění,
• příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Kdo je povinen sociální pojištění platit?

Platit sociální pojištění v České republice musí lidé bez ohledu na právní status, velikost a způsob zaměstnání. Konkrétně tak musí učinit:

• zaměstnavatelé,
• zaměstnanci,
• osoby samostatně výdělečně činné,
• lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili.

Sociální pojištění u zaměstnanců

Pokud jste zaměstnaný, nemáte k úhradě sociálního pojištění žádné přímé povinnosti. Tuto zodpovědnost za vás totiž přebírá váš zaměstnavatel, který za vás státu každý měsíc kromě daně z příjmů a zdravotního pojištění odvádí také pojištění sociální, a to konkrétně tak, že vám příslušnou sumu pravidelně strhává ze mzdy. Dobrou zprávou rovněž je, že jako zaměstnanec neodpovídáte ani za případné neplacení sociálního pojištění ze strany zaměstnavatele. Není tím dotčena ani vaše povinná účast na pojištění a s ní související dávky.

Výše sociálního pojištění u zaměstnanců

Zaměstnanci odvádějí na sociálním pojištění 6,5 %, ze svého měsíčního platu. Tato suma se odečítá z hrubé mzdy. Sociální (a zdravotní) pojištění za ně pak společně s daní z příjmů odvádí i jejich zaměstnavatel, a to ve výši 24,8 %.

Sociální pojištění: zaměstnavatel

Mzdové náklady zaměstnavatele netvoří jen hrubá mzda, kterou si sjedná se zaměstnancem, ale také pojistné, které je za své pracovníky povinný odvádět. Za platbu pojištění svých zaměstnanců rovněž odpovídá, a to nejen za to, které za ně odvádí on sám, ale i za to, které jim každý měsíc strhává z hrubé mzdy. Sazba sociálního pojištění je navíc stejná jak pro plný, tak i zkrácený úvazek.

Výpočet sociálního pojištění

Aby mohla být výše pojistného přesně vypočtena, je nejprve nutné stanovit vyměřovací základ. A zatímco pojistné u zaměstnance se vypočte jako 6,5 % z vyměřovacího základu, v případě platby pojistného zaměstnavatelem je nutné znát úhrn vyměřovacích základů všech jeho zaměstnanců. Nakonec sečte pojistné za sebe i za všechny zaměstnance a celkovou částku odvede na účet příslušné OSSZ.

Vyměřovacím základem je u zaměstnance úhrn jeho příjmů, přičemž do těchto příjmů se nezapočítává:

• náhrada škody,
• odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné a odměna při skončení funkčního období,
• věrnostní přídavek horníků poskytovaný podle zákona č. 62/1983 Sb.,
• plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
• jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ zaměstnance představuje částku ve výši 48násobku průměrné mzdy, přičemž rozhodným obdobím, pro které se tato částka zjišťuje, je kalendářní rok. V roce 2022 je tato částka stanovena na 1 867 728 Kč. V případě, že úhrn vyměřovacích základů zaměstnance za jeden kalendářní rok tuto sumu překročí, z částky, která přesahuje, pojistné zaměstnanec platit nemusí. To však platí jen v případě, že byl v uplynulém roce zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele, anebo u jednoho zaměstnavatele vykonával vícero zaměstnání.

Částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, se nezapočítává ani do vyměřovacího základu zaměstnavatele. Jednoduše řečeno, z částky, která maximální vyměřovací základ přesahuje, neplatí zaměstnavatel pojistné za sebe ani za svého zaměstnance.

Pokud celkový úhrn vyměřovacích základů zaměstnance za jeden kalendářní rok přesáhne maximální vyměřovací základ v případě, kdy byl pracovník zaměstnán u více zaměstnavatelů, jedná se o přeplatek na pojistném. Tento přeplatek však nemůže být zároveň vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů na pojistném stržena.

O vrácení přeplatku si může zaměstnanec následně zažádat, a to písemnou formou, která je doložena potvrzením všech zaměstnavatelů, u nichž v kalendářním roce pracoval. Vyměřovací úhrn zaměstnance se v tomto případě totiž počítá z výplat přijatých od všech jeho zaměstnanců. Dotčeným zaměstnavatelům se částka za pojistné, které odváděli za zaměstnance, nevrací.

Sociální pojištění: OSVČ

Jak už zaznělo výše, povinnost platit sociální pojištění mají i osoby samostatně výdělečně činné. Ty pojištění odvádějí příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), která se odvíjí od místa trvalého pobytu těchto osob. OSVČ platí sociální pojištění formou pravidelných měsíčních záloh, jejichž výše se každoročně mění v závislosti na jejich příjmech a výdajích či průměrné mzdě (v případě minimálních záloh).

Do konce dubna pak musejí všichni podnikatelé odevzdat Přehled o výdajích a příjmech, na základě kterého se vypočte celkové pojistné za uplynulý rok. V případě, že OSVČ na zálohách uhradily více, než činí výše pojistného, mohou si nechat přeplatek vrátit. Pokud se naopak ukáže, že za rok zaplatily méně, než bylo třeba, budou muset vzniklý rozdíl doplatit.

Výše sociálního pojištění: OSVČ

Výše pojistného, tedy konkrétně měsíčních záloh, se v případ OSVČ odvíjí od dosaženého zisku (daňového základu). Vyměřovací základ tak v jejich případě představuje jednu polovinu dvanáctiny tohoto zisku, tedy za předpokladu, že činnost OSVČ vykonávaly po celý rok. Pokud by došlo k tomu, že bude vyměřovací základ nižší než stanovený minimální měsíční vyměřovací základ, pojistné se bude počítat právě z toho minimálního. Co se týče sazby pojištění, ta činí 29,2 %.

Minimální výše záloh pro hlavní činnost

Důležitou roli při zjišťování výše odvodů hraje to, jestli se jedná o hlavní či vedlejší činnost. V případě hlavní činnosti je nutné nejprve vypočítat minimální měsíční vyměřovací základ, což je jedna čtvrtina průměrné mzdy zaokrouhlená na celé koruny nahoru. V roce 2022 se jedná o částku 9728 Kč, roční minimální vyměřovací základ pak představuje sumu 116 736 Kč. Z minimálního měsíčního vyměřovacího základu pak spočítáme výši minimálních záloh – 29,2 % v tomto případě činí 2841 Kč.

Co se týče maximálního ročního vyměřovacího základu, tedy maximální částky, ze které lze pojistné počítat, jedná se o 1 867 728 Kč. Pokud svým příjmem OSVČ přesáhne tuto hranici, žádné pojištění nad rámec platit nemusí.

Minimální výše záloh pro vedlejší činnost

Vedlejší činností se myslí ta činnosti, která nepředstavuje váš hlavní zdroj financí. Typicky se jedná o OSVČ, které podnikají při:

• zaměstnání,
• studiu,
• v důchodu,
• na mateřské,
• při pobírání rodičovského příspěvku.

K výpočtu minimálních záloh je v tomto případě zapotřebí znát minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší činnost. Ten představuje jednu desetinu průměrné mzdy zaokrouhlené na celé koruny nahoru, tedy 3545 Kč. Minimální měsíční záloha pro vedlejší činnost je pak 29,2% z této částky, takže 1137 Kč.

Roční vyměřovací základ pro OSVČ, které vedlejší činnost vykonávaly celý rok, je 46 704 Kč, tedy 3892 Kč x 12. Pokud by podnikala jen určitý počet měsíců, násobí se minimální vyměřovací základ jen počtem těchto měsíců, například 3892 × 7.

Výše záloh v prvním roce činnosti

O výši měsíčních záloh rozhoduje také to, o jaký rok samostatně výdělečné činnosti se v případě OSVČ jedná. V prvním roce podnikání musejí OSVČ odvádět zálohy na sociální pojištění alespoň v minimální výši. Pro rok 2022 je spodní hranice nastavena na 2841 Kč. Je samozřejmě možné dobrovolně odvádět i vyšší zálohy, čímž se zamezí tomu, aby vznikl nedoplatek. Tento krok se vyplatí v případě vyšších příjmů.

V případě, že je samostatně výdělečná činnost pouze vedlejším zdrojem příjmů, nemusejí OSVČ v prvním roce odvádět vůbec žádné zálohy na sociální pojištění. O skutečnosti, že se jedná o vedlejší zdroj příjmů, však musí informovat příslušnou OSSZ, ale rovněž i zdravotní pojišťovnu. Pojistné na sociální zabezpečení nemusejí tito jedinci odvádět ani v následujících letech, pokud je jejich roční zisk nižší než rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění.

Rozhodná částka pro rok 2022 činí  93 387 Kč. V případě, že samostatná činnost nebude trvat po celý rok, snižuje se tato částka o 7782 Kč za každý kalendářní měsíc.

Platba sociálního pojištění: kdy poslat zálohu?

OSVČ platí sociální pojištění vždy za daný kalendářní měsíc, který se k této záloze vztahuje. Jinými slovy, platba za leden je splatná v měsíci lednu, ideálně byste tak měli učinit nejpozději do posledního dne v měsíci. V případě, že dojde k změně výše záloh, nová částka se platí až od měsíce, který následuje po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ.

Kdo sociální pojištění nemusí platit?

Kromě některých OSVČ dělajících na vedlejší činnost nemusí platit sociální pojištění nezaměstnaní lidé registrovaní na úřadu práce (obecně osoby bez zdanitelných příjmů – OBZP), nepracující studenti, starobní důchodci a osoby pracující na dohody (v případě, že se vejdou do limitu). Sociální pojištění rovněž není nutné odvádět z příjmů z nájmu, ale ani v případě kapitálových příjmů.