Hlavní navigace

Dávky z nemocenského pojištění

Jste-li účastníkem nemocenského pojištění, náleží vám v některých zákonem stanovených případech příspěvek od státu, který má člověka zajistit v momentě, kdy dojde k dočasnému výpadku příjmů. Dávka nemocenského pojištění se přitom vyplácí nejen během nemoci, ale také při narození potomka nebo třeba při nutnosti krátkodobé nebo dlouhodobé péče o rodinného příslušníka. 

Co je nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění představuje jednu ze tří složek sociálního pojištění. Všechny osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) i zaměstnanci mají přitom ze zákona povinnost odvádět zálohy na sociální pojištění, avšak s tím rozdílem, že pro zaměstnance je účast na nemocenském pojištění automaticky povinná, ale OSVČ se k němu přihlašují dobrovolně. Celou tuto problematiku včetně podmínek nároku na jednotlivé dávky pak upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Nemocenské pojištění zaměstnance

Za zaměstnance odvádí platby na nemocenské pojištění každý měsíc zaměstnavatel jako součást zmíněných odvodů na sociální pojištění. V rámci něj mají pak zaměstnanci nárok na výplatu následujících šesti dávek:

Dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ

Každá osoba samostatně výdělečně činná má ze zákona povinnost hradit si zdravotní a sociální pojištění sama. První zmíněné jí pak zajistí krytí lékařských výloh v případě nemoci či zranění. Příspěvek od státu během výpadku příjmů v důsledku nemoci, narození dítěte nebo dlouhodobé péče o rodinného příslušníka může však OSVČ získat pouze za předpokladu, že si hradí dobrovolné nemocenské pojištění.

Minimální nemocenské pojištění OSVČ bylo pro rok 2023 stanoveno na částku 168 korun za měsíc při minimálním měsíčním vyměřovacím základu, který činí 7000 korun. Pokud OSVČ dosahuje vyššího vyměřovacího základu, odvádí z něj 2,1 %. Patříte-li přitom mezi OSVČ, které si dobrovolně platí nemocenské pojištění, máte pak nárok na následující čtyři dávky:

  • nemocenské,
  • peněžitá pomoc v mateřství,
  • dávka otcovské poporodní péče (tzv. otcovská),
  • dlouhodobé ošetřovné.

Nemocenské dávky 2023

Jako první typ dávek, jež poskytuje stát na základě hrazeného nemocenského pojištění, jsou dávky nemocenské. Ty mají pokrýt ušlý příjem v období, kdy byl člověk nemocný, v karanténě nebo zraněný. Podmínkou pro čerpání nemocenské je pak kromě účasti na zmíněném pojištění také potvrzení ošetřujícího lékaře o dočasné pracovní neschopnosti.

Příspěvek je vyplácen od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti až do jejího ukončení, maximálně však v délce 380 kalendářních dnů. Prvních 14 dnů nemoci je zaměstnancům vyplácena zaměstnavatelem náhrada mzdy. OSVČ musí tyto první dva týdny nemoci ustát sama ze svých vlastních zdrojů.

Výpočet dávek nemocenského pojištění OSVČ

Pro výpočet výše nemocenské dávky je potřeba nejprve zjistit denní vyměřovací základ. Výpočet tohoto parametru se stanoví tak, že se roční vyměřovací základ vydělí počtem dní v daném kalendářním roce. Zmíněný roční vyměřovací základ si pro účely pojistného stanovuje OSVČ sama, minimálně však jako 50 % daňového základu za kalendářní rok. 

Daňový základ přitom představuje dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Výslednou částku denního vyměřovacího základu je pak potřeba pro účely výpočtu nemocenských dávek ponížit pomocí zákonem stanovených redukčních hranic. Poté se na základě délky trvání nemoci nebo karantény stanoví procentuální výměr z tohoto redukovaného denního vyměřovacího základu, a to následujícím způsobem:

  • 60 % z redukovaného základu – od 15. do 30. dne trvání pracovní neschopnosti,
  • 66 % z redukovaného základu – od 31. do 60. dne trvání pracovní neschopnosti,
  • 72 % z redukovaného základu – od 61. dne trvání pracovní neschopnosti.

Peněžitá pomoc v mateřství

Účast na nemocenském pojištění zakládá dále také nárok na peněžitou pomoc v mateřství neboli mateřskou. Tato dávka náleží rodičům, kteří pečují o novorozené dítě, přičemž prvních šest týdnů po porodu je určena výhradně pro matku. Stejně tak se příspěvek vyplácí náhradním rodičům, kteří převzali novorozence do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Podmínkou pro získání nároku na zmíněnou peněžitou pomoc je účast na nemocenském pojištění v minimální délce 270 kalendářní dní v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou. V případě, že pojištění skončilo v průběhu těhotenství, se na matku vztahuje ochranná lhůta v délce 180 dní ode dne zániku pojištění. Zároveň ale platí, že se do této ochranné lhůty nezapočítává doba, kdy byla dotyčná osoba evidována na úřadu práce.

Ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné

Pokud zaměstnanec musí ošetřovat dítě mladší 10 let, ženu bezprostředně po porodu nebo jinou fyzickou osobu, jejíž zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu tuto péči nezbytně vyžaduje, má na základě účasti na nemocenském pojištění nárok na ošetřovné. Stejně tak mu tento příspěvek bude vyplácen v případě, kdy musí pečovat  o zdravé dítě mladší 10 let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno, dítěti byla nařízena karanténa nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla.

V případě dlouhodobého ošetřovného jsou pak stanoveny ještě další podmínky, a to jak pro osobu pečující, tak pro osobu, o níž je pečováno. Nárok na dávku vzniká za předpokladu, že ošetřovaná osoba musela být v důsledku zhoršení zdravotního stavu hospitalizována v nemocnici po dobu minimálně 4 dnů a zároveň bylo lékařem stanoveno, že bude nezbytná následná celodenní péče nejméně dalších 30 dnů.

Pokud jde o osobu ošetřující, tak tou může být ve vztahu s ošetřovaným manžel/manželka, registrovaný partner, příbuzný v přímé linii, sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc. Kromě uvedených mohou o ošetřovaného pečovat také fyzické osoby, které s nemocným či zraněným bydlí ve společné domácnosti. Zároveň je ale navíc nezbytné písemné udělení souhlasu s ošetřováním danou osobou.

Mimo výše uvedeného musí být splněna podmínka, že nemocenské pojištění trvalo u zaměstnance za poslední čtyři měsíce minimálně  90 kalendářních dnů. V případě OSVČ musí délka souvislého trvání nemocenského pojištění dosáhnout alespoň tří měsíců. Ošetřující osoba má pak během trvání ošetřovného zákaz jakékoliv výdělečné činnosti.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Pokud byla zaměstnankyně v důsledku těhotenství nebo mateřství (do 9. měsíce od porodu) převedena zaměstnavatelem na jinou pracovní činnost, na základě čehož se jí snížily započitatelné příjmy, má ze zákona v rámci nemocenského pojištění nárok na takzvaný vyrovnávací příspěvek. V případě, že by ale došlo k poklesu příjmů z vlastní vůle dotyčné zaměstnankyně (například tím, že by si chtěla snížit úvazek), nárok na příspěvek by neměla.

Dávka otcovské poporodní péče (otcovská)

Poslední z dávek nemocenského pojištění je otcovská. Aby mohl žadatel tento příspěvek čerpat, musí jeho účast na nemocenském pojištění trvat minimálně 3 měsíce bez přerušení. Zároveň je nutné, aby byl dotyčný otec uveden v rodném listu daného dítěte. Žadatel navíc musí na otcovskou dovolenou nastoupit v průběhu šesti týdnů od narození potomka.

Na rozdíl od mateřské dovolené, která trvá 28 týdnů, je otcovská dovolená výrazně kratší, a to pouhých 14 dnů. Dávka otcovské poporodní péče je pak vyplácena zpětně, přičemž způsob její výplaty si pojištěnec vybere sám. Finanční prostředky mohou být zaslány buď na bankovní účet příjemce, nebo složenkou prostřednictvím České pošty.

Výpočet dávky otcovské poporodní péče se stejně jako peněžitá pomoc v mateřství stanovuje podle denního vyměřovacího základu, který se obvykle počítá z příjmů za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. Průměrný denní příjem se dále redukuje prostřednictvím takzvaných redukčních hranic, jež jsou pevně stanoveny. Výše dávky otcovské pak činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za jeden den. 

Co patří mezi dávky nemocenského pojištění?
V rámci nemocenského pojištění mají zaměstnanci nárok na nemocenské dávky, peněžitou pomoc v mateřství, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a dávky otcovské poporodní péče. Pokud si dobrovolné pojištění hradí OSVČ, vzniká jí také nárok na uvedené dávky, ale s výjimkou ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku.
Kdo má povinnost platit si nemocenské pojištění?
Nemocenské pojištění je povinné pouze pro zaměstnance a je hrazeno v rámci pravidelných záloh na sociální pojištění, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. OSVČ se k nemocenskému pojištění mohou přihlásit dobrovolně. Pokud tak neučiní, nevzniká jim nárok na státní podporu v případě nemoci, úrazu, karantény ani mateřské či otcovské dovolené.
Kolik je minimální nemocenské pojištění pro OSVČ?
Pro rok 2023 byla sazba minimálního nemocenského pojištění OSVČ stanovena na částku 168 korun měsíčně při minimálním měsíčním vyměřovacím základu, který aktuálně činí 7000 korun. V případě, že má OSVČ měsíční vyměřovací základ vyšší, odvede z něj na nemocenské pojištění 2,1 %.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).