Funkční požitky

Když se hovoří o funkčních požitcích, většina lidí si představí jen platy poslanců či odměny společníků družstev. Do této kategorie ovšem patří i odměny členů zastupitelstev a členů volebních komisí. Funkční požitky se dnes zdaňují stejným způsobem jako příjmy ze závislé činnosti. A pokud má daňový poplatník příjmy ze závislé činnosti či funkční požitky od více zaměstnavatelů, musí samozřejmě podávat daňové přiznání.

Funkční požitky a příjmy ze závislé činnosti

Funkční požitky jsou společně s příjmy ze závislé činnosti definovány v § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Specificky se jedná o:

• příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce (těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku),
• příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce, a příjmy za práci likvidátorů,
• odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
• příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.

Tyto příjmy mohou být pravidelné i jednorázové a nezáleží na tom, zda je na ně právní nárok, či není, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec, nebo naopak osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů, a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru, anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti.

Do příjmů ze závislé činnosti se navíc počítají i tzv. naturální požitky. Jde o nepeněžní příjmy od zaměstnavatele – může jít například o podnikový byt. V takovém případě musí být do daňového základu zahrnuto „obvyklé nájemné" z tohoto bytu. Jestliže byt poskytuje zaměstnanci za cenu nižší než obvyklou, potom se do základu daně zaměstnance zahrne rozdíl mezi zaměstnancem placeným nájemným a nájemným, které by u stejného bytu hradil jiný uživatel.

Co vše patří mezi funkční požitky

Funkčními požitky jsou tedy:

• funkční platy a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce, jejichž výše se stanoví podle zákona upravujícího platy a další náležitosti spojené s výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců, s výjimkou platu náležejícího prezidentu republiky a náhrad spojených s výkonem jeho funkce,
• odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.

V praxi to znamená, že funkční požitky jsou odměny, které dostávají například členové vlády, poslanci senátoři, osoby vykonávající funkci v orgánech obcí, jednatelé a zástupci zájmových sdružení či členové volebních družstev.

Co nepatří mezi funkční požitky

• Příjmy znalců a tlumočníků,
• příjmy zprostředkovatelů kolektivních sporů,
• příjmy rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů.

Zdanění funkčních požitků

Systém zdaňování funkčních požitků se v průběhu let značně měnil. Až do roku 2013 byly všechny funkční požitky, jejichž měsíční výše převyšovala 5 tisíc korun, zdaňovány 15procentní sazbou. Dnes jsou funkční požitky zdaňovány podobně jako mzdy zaměstnanců. Musí z nich být odváděna zálohová daň, zdravotní pojištění a od určité částky také odvody na sociální pojištění.

Daňové přiznání a funkční požitky

Daňové přiznání má podle § 38g zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, povinnost podávat každý, kdo má roční příjem vyšší než 15 tisíc korun a tento příjem není osvobozen od daně nebo z něj není strhávána daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně. To znamená, že poplatník, který získává funkční požitky od jednoho nebo postupně od více plátců daně, u kterých má podepsané prohlášení poplatníka, nemusí podávat daňové přiznání.

Osvobozené příjmy

Mezi příjmy osvobozené od daně patří nejčastěji:

• nepeněžní plnění za stravování zaměstnanců,
• příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní pojištění,
• nepeněžní plnění ze sociálních fondů zaměstnavatele na návštěvu kulturních a sportovních akcí, na využívání zdravotnických, sportovních, kulturních a vzdělávacích zařízení.