Zálohy na zdravotní pojištění mají povinnost hradit všichni ekonomicky aktivní občané. V případě zaměstnanců je část pojistného strhávána z jejich mzdy nebo platu a část hradí zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jsou samy zodpovědné za pravidelnou úhradu pojištění. Některých se však tyto odvody netýkají.
Povinnost odvádět zálohy na zdravotní pojištění mají všechny osoby samostatně výdělečně činné, které provozují svou živnost jako hlavní činnost. Děje se tak přitom bez ohledu na to, jaká je výše jejich zisku za příslušné období. Dokonce i podnikatelé, kteří se za daný rok nachází ve ztrátě, musí odvádět minimální zálohy na veřejné zdravotní pojištění.
V případě činnosti vedlejší, například u zaměstnanců, kteří si v rámci živnostenského oprávnění pouze přivydělávají bokem, se během prvního roku podnikání tyto zálohy neodvádí vůbec. V dalších letech se pak povinnost plateb a výše pojistného odvíjí od přehledu o příjmech a výdajích, který musí každá OSVČ po odevzdání daňového přiznání zdravotní pojišťovně doručit.
Jak vysoké budou hradit OSVČ zálohy na zdravotní pojištění, vždy závisí na výši zisku, kterého dosáhly v předchozím kalendářním roce. Z částky zisku se pro výpočet zdravotního pojištění OSVČ musí stanovit takzvaný vyměřovací základ. Ten činí 50 procent příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti ponížených o výdaje.
Zákon přitom stanovuje částku pro minimální vyměřovací základ, pod kterou se při výpočtu záloh není možné dostat. To znamená, že i v případě, kdy bude váš vyměřovací základ reálně nižší, se bude pro stanovení pojistného počítat s tímto zákonem nařízeným limitem. Jeho výše představuje polovinu průměrné mzdy v národním hospodářství.
Stejně jako v případě zaměstnanců, u nichž se však zálohy počítají z hrubé mzdy, činí výměra pojistného pro OSVČ 13,5 % z uvedeného vyměřovacího základu. Pakliže je tedy tento základ nižší, než je státem stanovené minimum, bude OSVČ odvádět minimální zálohy. Pokud je základ vyšší, vychází se z uvedené procentuální výměry.
Jak bylo již zmíněno, minimální sazba zdravotního pojištění OSVČ se stanovuje na základě aktuální částky průměrné mzdy, kterou vyhlašuje vláda vždy na konci kalendářního roku pro rok následující. Výše průměrné mzdy v národním hospodářství České republiky pro rok 2024 činí 43 967 korun. Minimální vyměřovací základ pro výpočet záloh zdravotního pojištění je tedy zaokrouhleně 21 984 korun.
Minimální záloha na zdravotní pojištění tak bude činit 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy, tedy z 21 984 korun. To znamená, že OSVČ provozující svou živnost jako hlavní činnost odvede měsíčně na zálohách na zdravotní pojištění nejméně 2968 korun. Pro lepší orientaci v uvedených částkách a srovnání výše záloh s předchozím rokem je k dispozici tabulka níže.
Rok 202 | Rok 2024 | |
Průměrná mzda | 40 324 Kč | 43 967 Kč |
Minimální vyměřovací základ | 20 162 Kč | 21 983,5 Kč |
Minimální záloha na zdravotní pojištění | 2722 Kč | 2968 Kč |
Pokud vykonává OSVČ vedlejší činnost, zdravotní pojištění se v prvním roce vůbec neodvádí. Vedlejší činnost obvykle provozují například maminky na mateřské či rodiče na rodičovské dovolené, důchodci nebo i zaměstnanci, kteří si potřebují přivydělat. Pracovníci, za které odvádí zdravotní pojištění zaměstnavatel, navíc obvykle zálohy neplatí ani v dalších letech.
Po prvním roce podnikání na vedlejší činnost je stejně jako u hlavní činnosti potřeba odevzdat přehled o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně. Na základě tohoto dokumentu je pak dotyčné osobě stanovena případná záloha na zdravotní pojištění pro následující kalendářní rok.
Ať už se jedná o vedlejší nebo hlavní činnost, pokud na pojistném OSVČ odvedla v příslušném kalendářním roce více, než měla, bude jí přeplatek zdravotní pojišťovnou vrácen nebo převeden do dalšího období. V opačném případě, tedy pokud zaplatila méně, bude potřeba nedoplatek zpětně uhradit.
Pakliže se OSVČ přihlásila k paušální dani, bude měsíčně odvádět pouze jedinou zálohu, která v sobě zahrnuje minimální zálohu na zdravotní pojištění, minimální zálohu na sociální pojištění navýšenou o 15 procent a daň z příjmů, která činí 100 korun. V roce 2024 tedy měsíční paušální daň v prvním pásmu dohromady činí 7498 korun.
Do paušálního režimu vstupuje OSVČ dobrovolně, nejedná se o povinnost nařízenou státem. V případě, že dotyčná osoba využívala paušální daň již v předchozím roce a chce v tom pokračovat, nemusí to nikde hlásit. Pokračování v tomto režimu proběhne automaticky, ale je potřeba zvýšit si nastavené platby podle aktuálně stanovené sazby. Pakliže jí tento systém naopak nevyhovuje a chce se odhlásit, je potřeba sdělit tuto informaci včas finančnímu úřadu.
Splatnost zdravotního pojištění OSVČ je do osmého dne kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, za nějž se záloha platí. Platby jsou obvykle zasílány prostřednictvím trvalého bankovního příkazu na účet příslušné veřejné zdravotní pojišťovny. Některá klientská pracoviště pojišťoven přijímají také platby kartou.
Pokud OSVČ v průběhu roku změnila zdravotní pojišťovnu, je potřeba, aby byla odvedena poměrná část pojištění každé z nich na základě toho, jak dlouho byla v daném roce u příslušných pojišťoven přihlášená. Pokud byla například půl roku registrovaná u Vojenské zdravotní pojišťovny a poté přešla k Všeobecné zdravotní pojišťovně, zaplatí oběma pojistné za 6 měsíců.
Pokud si s výpočtem záloh nevíte rady a potřebujete pomoci, pomůže vám zjistit měsíční platbu za zdravotní pojištění kalkulačka. Ta je k dispozici v různých provedeních na internetu. Pro stanovení výše pojistného je potřeba do kalkulátoru zadat údaje o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok a také o zálohách, které jste za dané období uhradili. Kalkulačka vám může spočítat nejen to, jak vysoké zálohy vás čekají v následujícím roce, ale také zda máte na zdravotním pojištění přeplatek či nedoplatek.