Hlavní navigace

Sazba daně z příjmů právnických osob

Právnické osoby mají ze zákona povinnost odvádět daň z příjmů, a to vždy za příslušné zdaňovací období. Pro většinu z nich přitom platí základní sazba daně, která se od roku 2010 držela na stejné hodnotě. V roce 2024 však nově došlo k jejímu navýšení. Kolik v současné době činí sazba daně z příjmů právnických osob a o jaké položky je možné daň z příjmů právnických osob ponížit?

Co je to daň z příjmů

Daň z příjmů patří vedle dalších povinných odvodů mezi hlavní zdroje státní pokladnice a povinnost odvádět ji mají jak právnické (PO), tak i některé fyzické osoby (FO). Jedná se o přímou a opakující se daň, jejíž výše se stanovuje na základě daňového přiznání, které poplatníci musí za každé zdaňovací období podávat. Veškeré podmínky související s těmito odvody pak upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Kdo je právnická osoba

Právnická osoba představuje právní subjekt, který byl uměle vytvořen na základě zakládající listiny nebo písemné smlouvy. Od okamžiku svého vzniku je právnická osoba způsobilá k právním úkonům, a může tedy vstupovat do právních vztahů a brát na sebe práva a povinnosti. Jejím jménem přitom jedná pověřená osoba, kterou může být statutární orgán či jiný vybraný zaměstnanec.

Z hlediska toho, kdo tvoří právnickou osobu, se tento subjekt dělí do několika základních kategorií. Patří sem především takzvané korporace a fundace. V případě korporace je právnická osoba tvořena skupinou lidí, jejichž cílem je dosažení nějakého společného cíle, zatímco fundace představuje subjekt vytvořený za účelem sdružení určitého majetku. Obchodní korporace se pak dále ještě rozdělují na:

  • veřejné obchodní společnosti,
  • komanditní společnosti,
  • společnosti s ručení omezeným,
  • akciové společnosti.

Občanský zákoník však upravuje ještě třetí kategorii právnických osob, a tou jsou ústavy. V tomto typu PO je osobní i majetková složka vzájemně propojena. Na rozdíl od korporace, která se skládá z členů, mají však ústavy pouze zaměstnance, a ve srovnání s fundacemi zase není majetek těchto právnických osob tolik chráněn.

Jaká je sazba daně z příjmů PO

Pro právnické osoby činila od roku 2010 až do roku 2023 sazba daně z příjmů 19 %. V roce 2024 však došlo poprvé v historii k jejímu navýšení, a to na 21 %. Za zdaňovací období 2024 tak tyto právní subjekty zaplatí na daních o něco více než dříve. 

Vedle této standardní sazby, která platí pro většinu právnických osob, však existuje ještě takzvaná zvláštní sazba daně z příjmů právnických osob. Zákonem stanovená výměra této sazby činí 5 % a vztahuje pouze na základní investiční fondy.

Předmětem daně z příjmů právnických osob jsou přitom všechny příjmy, které danému subjektu plynou z jeho činnosti a z nakládání s jeho majetkem. Základem daně se pak rozumí rozdíl mezi těmito příjmy a výdaji za konkrétní zdaňovací období, přičemž u poplatníků, kteří si vedou účetnictví, se tento údaj standardně zjišťuje z výsledku hospodaření. Zároveň platí, že základ daně může být snížen o daňovou ztrátu z předcházejících období a o další položky, které jsou uvedeny níže.

Položky snižující základ daně právnických osob

Stejně jako fyzické osoby si mohou také právnické osoby od základu daně odečítat hodnoty bezúplatných plnění. Může se přitom jednat o poskytnutí jak hmotného, tak nehmotného majetku. Česká legislativa pak blíže specifikuje, která plnění jsou v takovém případě uznávána.

Počítá se sem například pomoc s financováním odstraňování následků živelní pohromy, k níž došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Kromě toho může právnická osoba ponížit daň z příjmů o bezúplatné plnění poskytnuté obcím, krajům, organizačním složkám státu a některým jiným právnickým osobám na následující aktivity:

  • vědu a vzdělávání,
  • výzkumné a vývojové účely,
  • kulturu a školství,
  • požární ochranu,
  • podporu a ochranu mládeže,
  • ochranu zvířat a jejich zdraví,
  • sociální, humanitární, zdravotnické, ekologické, charitativní, tělovýchovné a sportovní účely,
  • náboženské účely pro registrované církve a náboženské společnosti,
  • činnost politických stran a politických hnutí.

Dále mohou právnické osoby do bezúplatných plnění v rámci daňového přiznání zahrnout také dary některým fyzickým osobám. Těmi jsou myšleni například poskytovatelé zdravotních služeb, provozovatelé škol a školských zařízení nebo provozovatelé zařízení na ochranu opuštěných zvířat a ohrožených druhů zvířat.

Mimo ně se však započítává také například pomoc fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu, nebo nezletilým dětem závislým na péči jiné osoby. 

Nakonec si lze odečíst ještě také bezúplatná plnění poskytnutá fyzickým osobám s určitým zdravotním postižením. Zákon do těchto plnění zahrnuje příspěvek na zdravotní prostředky a speciální pomůcky, které postižené osoby potřebují pro své fungování. Uplatnění těchto plnění je však možné pouze do určitých zákonem stanovených limitů.

Slevy na dani z příjmů právnických osob

Daň z příjmů právnických osob může být navíc také snížena o určité daňové slevy. Patří sem základní sleva za každého zaměstnance se zdravotním postižením, která činí 18 000 korun. V případě zaměstnanců s těžším zdravotním postižením je tato částka zvýšena na 60 000 korun za jednoho takového pracovníka.

Slevu na dani pak může uplatnit také právnická osoba, které byla podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, přislíbena investiční pobídka. Učinit tak však může pouze za předpokladu, že splnila všechny podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů.

Splatnost daně z příjmů právnických osob

Pokud jde o to, do kdy musí právnická osoba podle zákona daň z příjmů vypočítanou v daňovém přiznání zaplatit, pak je to nejpozději do posledního dne, kdy je možné toto přiznání podat. Daňový řád přitom stanovuje, že daňové přiznání je potřeba odevzdat do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. V případě elektronického podání se pak tato lhůta prodlužuje na čtyři měsíce. 

Stanovenou daň z příjmů může právnická osoba zaplatit třemi způsoby:

  • bezhotovostně prostřednictvím bankovního převodu, 
  • v hotovosti na územním pracovišti finančního úřadu,
  • v hotovosti poštovní poukázkou typu A. 

V případě bankovního převodu se peníze zasílají na číslo účtu finančního úřadu ve tvaru předčíslí-matrika/kód bank. Předčíslí účtu určeného pro platby daně z příjmů právnických osob je 7704, číslo matriky se odvíjí od místní příslušnosti daného finančního úřadu a kód banky je vždy 0710.

Kolik činí sazba daně z příjmů právnických osob?
Sazba daně z příjmů právnických osob se v roce 2024 zvýšila. Od roku 2010 až do roku 2023 činila její výše 19 %. Za zdaňovací období 2024 si však právnické osoby na dani trochu připlatí, neboť nová sazba daně byla stanovena na 21 %. Kromě toho pak existuje ještě zvláštní sazba daně vztahující se na základní investiční fondy, která činí 5 %.
Jaké slevy na dani z příjmů mohou uplatnit právnické osoby?
Právnické osoby si mohou od daně z příjmů odečíst daňovou slevu za zaměstnance se zdravotním postižením. Výše této slevy činí 18 000 korun za každého takového pracovníka nebo 60 000 korun za každého zaměstnance s těžší formou postižení. Kromě toho je možné uplatnit také slevu na dani v případě, že byl právnické osobě dán příslib investiční pobídky.
Do kdy musí právnická osoba zaplatit daň z příjmů?
Daň z příjmů vypočítanou na základě daňového přiznání má právnická osoba povinnost uhradit nejpozději do posledního dne trvání lhůty pro podání daňového přiznání. Platbu lze uskutečnit v hotovosti na územním pracovišti finančního úřadu, prostřednictvím poštovní poukázky typu A nebo bankovním převodem na účet příslušného úřadu.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).