V životě mohou nastat situace, kdy se člověk ocitne na prahu chudoby a přestává zvládat platit náklady za věci běžné spotřeby, na základě čehož se pohybuje na okraji společnosti a žije nedůstojný život. Takový stav může potkat každého a ne vždy je to vinou vlastního přičinění. Stát v těchto případech poskytuje českým občanům dávky v hmotné nouzi, které jim mají pomoci vzniklou situaci řešit.
Hmotná nouze je stav, kdy jedinec nebo rodina nemají dostatečně vysoké příjmy na to, aby byli schopni pokrýt náklady spojené s uspokojením základních životních potřeb. Zároveň taková osoba nebo osoby nemají možnost tyto příjmy vlastní snahou zvýšit tak, aby se jejich životní situace zlepšila na úroveň, která by byl přijatelná pro ně i pro společnost.
Problematiku pomoci lidem v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, společně s dalšími právní předpisy, kam patří zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi. Na základě této legislativy stát nabízí lidem v hmotné nouzi podporu ve formě pravidelných peněžitých dávek.
Dávka v hmotné nouzi má za cíl finančně podpořit zajištění základních životních potřeb žadatele. Zároveň tento typ pomoci slouží jako prostředek v boji proti sociálnímu vyloučení. Účelem příspěvku však není zcela nahradit příjem dané osoby nebo rodiny, ale pouze částečně pokrýt náklady na živobytí a bydlení, aby měl dotyčný člověk možnost vést důstojný život a vlastními silami si zajistit dostatečný a pravidelný příjem. Tyto dávky jsou trojího typu a patří mezi ně:
Základní dávkou v hmotné nouzi je takzvaný příspěvek na živobytí. S ohledem na snahu žadatele zlepšit svou životní situaci a na možnosti, které se mu k tomu naskytují, se stanoví výše této dávky. V prvé řadě se zkoumá, zda má dotyčný možnost zvýšit svůj příjem prací a dále jestli může uplatňovat nějaké pohledávky nebo disponuje majetkem, jehož prodej by přispěl ke zlepšení situace. Celkově se pak posuzuje částka, kterou má daná osoba nebo osoby k dispozici na pokrytí nákladů na živobytí a porovnává se s částkami existenčního a životního minima.
Zohledňuje se mimo jiné také zdravotní stav posuzovaných osob, který může být hlavní příčinou, proč dotyčný nemůže najít práci. Kromě toho se zjišťuje, zda tento zdravotní stav také nevyžaduje určitá dietní opatření, která mohou mít negativní dopad na finanční rozpočet domácnosti. Všechny tyto údaje musí být vždy doloženy potvrzením od příslušného lékaře. Pokud byste chtěli vědět, na jak vysoký příspěvek od státu máte v této nelehké situaci nárok, pomůže vám s výpočtem dávky hmotné nouze kalkulačka.
Druhou dávkou v hmotné nouzi je doplatek na bydlení, který slouží k pomoci uhrazení nákladů na bydlení u rodin či jednotlivců, jejichž příjmy na to nestačí, a to ani v případě, že již pobírají příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory. Tento příspěvek je určen vlastníkovi bytu či stavby určené pro rodinnou či individuální rekreaci, jejímu nájemci nebo osobě, která ji užívá na základě určitého právního předpisu, jakým je například rozhodnutí soudu.
Doplatek na bydlení je možné poskytnout i za předpokladu, že příjmy žadatele jsou vyšší než částka potřebná k pokrytí nákladů na základní životní potřeby, v důsledku čehož nebyl dotyčnému uznán příspěvek na živobytí. V takovém případě je však nezbytné splnit podmínku, že příjmy této osoby nepřesahují 1,3 násobek částky určené na živobytí dané osoby.
V životě někdy nastávají nepříjemné chvíle, které je potřeba bezodkladně řešit, jelikož mohou způsobit jedinci nebo rodině vážné existenční problémy. V takový moment přichází na řadu mimořádná dávka v hmotné nouzi, která je známá jako mimořádná okamžitá pomoc, která má nejčastěji formu jednorázového finančního příspěvku. Ten stát poskytuje českým občanům za předpokladu, že se jich týká jedna z následujících zákonem stanovených situací:
Jak už bylo naznačeno výše, sociální dávky v hmotné nouzi náleží lidem, jejichž majetkové a sociální poměry nestačí na uspokojení základních životních potřeb, a to na takové úrovni, která je přijatelná společností. Osoba v hmotné nouzi si nemůže vlastními silami z objektivních důvodů pomoci sama zvýšit příjmy a dostat se tak z nelehké situace svépomocí. Aby se pomoci státu nedalo zneužívat, jsou zákonem nastaveny pro dávky v hmotné nouzi podmínky, jež musí žadatel o tyto příspěvky splňovat. Respektive existují skutečnosti, které nejsou důvodem pro uplatnění tohoto nároku.
Na dávky v hmotné nouzi tak nemají právo osoby, které se prokazatelně nesnaží své příjmy nijak zvýšit. Jedná se o občany, kteří nepracují, nevykonávají výdělečnou činnost ani nejsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Stejně tak ale nárok na příspěvky nevzniká uchazečům o zaměstnání, kteří v evidenci úřadu práce vedeni jsou, ale bez vážného důvodu odmítli práci nebo účast na vzdělávacích kurzech, které jim tento úřad nabídl.
Dále není možné poskytnout dávky osobám, kterých se týkají následující situace: