Úvěroví předátoři

Pokud si chcete půjčit peníze na spotřební zboží, můžete jít do banky nebo využít nabídku nebankovních společností. Je třeba, abyste byli velmi obezřetní, od koho si peníze půjčujete, protože vedle zavedených finančních institucí na českém trhu působí celá řada malých firem a jednotlivců na hranici legálnosti. Ty se často uchylují k nekalým praktikám, na které nakonec doplatí ten, kdo si peníze půjčil. Jedním z kritérií, podle kterých si vybrat spolehlivého věřitele, proto je míra kontroly a regulace vybrané společnosti. Je-li totiž nad poskytovatelem patřičný dohled, má zájem na tom půjčovat peníze férově.

Kdo v ČR dohlíží na poskytovatele půjček?

Z pohledu kontroly/regulace se společnosti, které půjčují lidem v České republice peníze, dělí do tří kategorií:

1. Subjekty pod kontrolou České národní banky (banky a platební instituce)
2. Subjekty mimo kontrolu České národní banky, organizované v České leasingové a finanční asociaci (leasingové společnosti, větší úvěrové společnosti)
3. Subjekty mimo kontrolu České národní banky i mimo kontrolu České leasingové a finanční asociace (všechny ostatní)

Už na první pohled je jasné, že právě třetí typ subjektů je z pohledu zájemce o půjčku nejméně bezpečný, protože nepodléhá kontrole ČNB a ani nemusí dodržovat etická pravidla ČLFA. Tyto společnosti, jejichž počet odhadují odborníci na tisíce, možná desítky tisíc, kontroluje pouze Česká obchodní inspekce, a to je z hlediska její kapacity problematické. Je rovněž pravděpodobné, že lidé, kteří si půjčí peníze u lichváře, často ani o možnosti stěžovat si u ČOI nevědí, nebo mohou mít obavy tyto praktiky nechat vůbec prověřit. Prostor pro nesolidní nebo nekalé praktiky je tak poměrně široký a také česká legislativa týkající se úvěrů není zcela dokonalá.

Zapamatujte si

Kam jít pro bezpečnou půjčku:

1. Ke všem subjektům, které jsou pod regulací ČNB (banky, družstevní záložny apod.)
2. Ke značkovým nebankovním společnostem (typicky Cetelem, Cofidis, Essox, Home Credit, Provident Financial, ŠkoFIN a další značkové úvěrové společnosti.

Kontrola České národní banky

Pod dohled České národní banky spadají všechny banky i řada zavedených společností, které nabízejí spotřebitelské úvěry, jak jsou Akcenta CZ, Cetelem, Cofidis, Essox či Home Credit. Společnosti, které jsou členy České leasingové a finanční asociace, se nad rámec platných zákonů zavázaly ctít a dodržovat etická pravidla při poskytování spotřebitelských úvěrů a distancovaly se od klamavých praktik, mezi ně patří například i Provident Financial.

Česká národní banka dohlíží na to, aby finanční instituce:

• Nepoužívaly nekalé obchodní praktiky,
• nediskriminovaly zákazníka,
• řádně informovaly o ceně svých služeb,
• dodržovaly povinnosti vyplývající z občanského zákoníku,
• plnily pravidla o finančních službách uzavíraných na dálku.

Jak poznat nekalé praktiky a podezřelý subjekt

Podle definice Zákona o ochraně spotřebitele je obchodní praktika nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. Taková praktika je zakázána. Mezi nejčastější nekalé postupy, které encyklopedie Wikipedia uvádí pod heslem Predátorské úvěrování, patří následující postupy:

• zprostředkovatel nutí klienta podepsat bianco směnku;
• nabízení možnosti odpracovat si dluh u věřitele či oddlužovacího poradce;
• zprostředkovatel nabízí finanční produkty jménem renomované finanční instituce bez jejího vědomí a zneužívá přitom její identitu;
• zprostředkovatel žádá po klientovi zajištění poskytnuté půjčky zástavou nemovitosti;
• nabídky půjčky po telefonu – klient netuší, že volá na linku s vysokým tarifem;
• zprostředkovatel vybírá poplatky dopředu, půjčku však klient po zaplacení poplatků neobdrží.

Na nekalé praktiky některých tzv. oddlužovacích společností upozornila média – například server Aktuálně.cz uvedl příklad společnosti Asterie, která si za sepsání plné moci účtuje šest tisíc korun. Z pravidelných splátek si pro sebe společnost strhává cca 10–30 %. Pokud dlužník pošle splátku pozdě nebo jinak poruší smlouvu, hrozí mu pokuta za každé porušení ve výši deset tisíc korun. V případě, že dlužník od smlouvy odstoupí, firma zaplacené poplatky nevrací. Dlužník musí podepsat i bianko směnku, kterou proti němu může společnost použít, pokud neuhradí požadované poplatky či pokuty.

To jsou všechno situace, kdy by měl být žadatel o půjčku velmi opatrný a pokud se chce vyhnout problémům, měl by si půjčovat peníze pouze u subjektů, které podléhají kontrole České národní banky a které jsou členy České leasingové a finanční asociace. Neznamená to, že ostatní společnosti se nemohou chovat fér, ale tím, že jejich podnikání nikdo nehlídá, nemá klient jistotu, že se neuchýlí k postupům na hranici nebo za hranicí zákona.