Hlavní navigace

Opce

Opce je právo koupit nebo prodat za (po) určitý čas určité zboží za určitou cenu. Takové právo má samozřejmě svoji cenu. Pokud se dnes akcie ČEZu prodávají po 100 Kč a investor má opci na nákup této akcie za 90 Kč, tato opce musí mít hodnotu nejméně 10 Kč (rozdíl mezi cenou, za kterou může investor nakoupit akcii ČEZu (90 Kč) a cenou, za kterou ji můžete prodat na spotovém trhu (100 Kč)).

Podkladovým aktivem opce může být vedle komodit, akcií a obligací také cizí měna, akciový index a dokonce i futuritní kontrakt, či swap. Rozlišujeme dvě velké skupiny opcí.

  1. Nákupní opce (call options)
  2. a prodejní opce (put options).

Nákupní opce dává svému vlastníkovi právo k nákupu podkladového aktiva za určitou cenu a k určitému datu. Prodejní opce dává stejné právo k prodeji.

Každá opce má svého prodejce a kupce. V případě nákupní opce dostává prodejce opce od kupujícího opce platbu a kupující opce získává právo k nákupu určitého zboží od prodávajího opce za určitou cenu k určitému datu. Obdobně prodávající prodejní opce obdrží platbu od kupujícího. Kupující prodejní opce pak má právo prodat určité zboží prodávajícímu opce za určitou cenu k určitému datu.

V každém případě představuje opce právo, nikoliv závazek, provést určitou transakci (prodat nebo koupit podkladové aktivum, uzavřít swap, ap.). Majitel nákupní opce ji může uplatnit a nakoupit zboží za smluvenou cenu, ale také nemusí. Také majitel prodejní opce může zboží za smluvených podmínek prodat, ale nemá povinnost tak učinit. Z prodeje opce ale závazky vznikají. Prodejce nákupní opce obdrží platbu a výměnou za to musí být připraven prodat sjednané zboží, pokud si to majitel opce bude přát (uplatní opci).

Cena, za kterou je koupeno/prodáno podkladové aktivum v případě uplatnění opce, se nazývá uplatňovací cena (strike price). Cena opce se nazývá opční prémie. Opční prémie je ovlivňována mnoha faktory.

Ukažme si to na nákupní opci. Její cena je ovlivňována současnou cenou podkladového aktiva (+), uplaňovací cenou (-), dobou zbývající do splatnosti opce, tzv. časovou hodnotou opce (+), volatilitou podkladového aktiva (+) a úrokovou mírou (+). Čím delší čas do splatnosti a čím větší volatilta podkladového aktiva, tím větší šance, že opce skončí tzv. při penězích (in-the-money), což znamená, že bude uplatněna. Co se týče úroků, úvaha je následující: čím vyšší úrokové sazby, tím víc se vyplatí držet nákupní opci místo akcie a zbytek peněz mít v aktivech nesoucích úrok. Oceňováním opcí se zabývá rozsáhlá literatura, viz např. slavný Black-Scholesův model.

Jednoduchý příklad s nákupní opcí

Ve své schránce objevíte reklamní leták s výhodnou nabídkou nového mobilního telefonu za 20 000 Kč. Pospícháte do obchodu, ale tam se dozvíte, že telefon je již vyprodán. Nicméně majitel obchodu vám napíše příslib (nákupní opci), že pokud kdykoliv během příštích dvou měsíců přijdete do obchodu, prodá vám ho za 20 000 Kč. Pak mohou nastat dva scénáře: Za několik týdnů jdete do obchodu a vidíte, že cena telefonu se vyšplhala na 22 000 Kč. Uplatníte tedy příslib (nákupní opci) a váš čistý zisk činí 2 000 Kč.

Nebo přijdete do obchodu a mobil se bude prodávat za 18 000 Kč. V tom případě opci neuplatníte a koupíte si telefon za nižší cenu. Je vidět, že takovýto příslib má určitou hodnotu. Třetí možnost je tedy prodat tento příslib (nákupní opci) svému kamarádovi třeba za 100 Kč (opční prémie). Uplatňovací cena zůstává 20 000 Kč a splatnost 2 měsíce. Pokud bude cena telefonu vyšší než 20 100 Kč, např. 22 000 Kč, opce bude při penězích a kamarád realizuje zisk 1 900 Kč. Pokud bude cena v intervalu 20 000 - 20 100 Kč, kamarád opci uplatní a tratí méně než 100 Kč. Pokud cena klesne jakkoli hluboko, kamarád tratí stále pouze 100 Kč, přičemž opci samozřejmě neuplatní.

Předchozí příklad nám ukázal jednu důležitou vlastnost opcí. Zisky kupujícího nákupní opce (předpokládá růst cen) jsou neomezené, zatímco jeho ztráty jsou při poklesu cen – a tedy neuplatnění opce – omezené opční prémií. Ztráty prodávajícího kupní opce (předpokládá pokles cen) jsou při růstu cen neomezené, jeho zisk je v případě poklesu cen a neuplatnění opce omezen opční prémií (v našem příkladě si o ni ale obchodník neřekl). Ve finanční terminologii se tomuto efektu říká finanční páka.

Při obchodování s opcemi na organizovaném trhu lze jednotlivé opce nejrůzněji kombinovat a zaujímat různé pozice (vidlička, škrtič, ap.). Tak např. vidlička jsou dvě opce, jedna nákupní a jedna prodejní, se stejnou uplatňovací cenou a stejnou dobou do splatnosti. Investor, který kupuje vidličku, sází na to, že se hodnota podkladového aktiva, např. akcie, hodně vychýlí, ale neví jakým směrem (očekávají se třeba zprávy o hospodaření společnosti). Při sestavování kombinací se kreativitě meze nekladou. Stejně jako futures nebo swapy, i opce lze buď použít ke spekulaci (záměrně se vystavujeme riziku) nebo k hedgingu (riziko snižujeme).

Opce se používají také v tzv. zajištěných fondech. To jsou fondy, které většinu majetku (např. 90 %) investují na peněžním a dluhopisovém trhu. Za menší část prostředků (např. 10 %) je pak koupena nákupní opce na nějaký akciový index. Opce je samozřejmě uplatněna, jen je-li v době splatnosti při penězích. Takto rozložené prostředky brání poklesu investice pod chráněnou hodnotu, přičemž dokáží využít růstový potenciál akciového trhu.

Pomohla Vám tato stránka?

Hodnocení stránky: 4