Hlavní navigace

Jak fungují podílové fondy?

Otevřené podílové fondy získávají od investorů peníze, za které jim vydají určitý počet podílových listů. Množství zakoupených podílových listů závisí na ceně podílového listu a výši poplatků. Cena podílového listu je určena čistým obchodním jměním (ČOJ) na jeden podílový list.

Cena podílového listu se v čase mění. Pokud hodnota podílu stoupne, stoupne hodnota vámi držených podílových listů a dosahujete tak zisku (a naopak).

Zisk podílového fondu, který se projevuje nárůstem ceny podílového listu, může být využit dvěma způsoby. První způsob je reinvestice – fond všechny své zisky používá pro další investování a hodnota podílového listu se neustále zvyšuje. Druhým způsobem je výplata dividendových výnosů – fond každý rok všechen svůj zisk vyplatí svým podílníkům a cenu podílového listu sníží na výchozí úroveň. Z důvodu jednodušší správy (a také z daňových důvodů) převažují fondy s reinvesticí zisku.

Při zpětném prodeji podílových listů může být společností účtován poplatek, který se vypočte z hodnoty prodávaných podílových listů. Investiční společnost je podle zákona povinna vyplatit hodnotu podílových listů do 15 pracovních dnů od podání žádosti podílníkem. Obvykle však zpětný odkup trvá pouze několik málo dní.

Znáte-li přesnou cenu podílového listu v době koupě a prodeje, můžete si snadno vypočítat výši svého zisku.

Likvidita a zisk

Důležitou součástí investice je její likvidita – to znamená, jak rychle mohu z investičního instrumentu získat hotovost.

V některých případech je jasně stanovena smluvními podmínkami. Například u vkladní knížky výpovědní lhůtou, u termínovaného vkladu dobou uložení, u stavebního spoření smluvními podmínkami, u pojištění pojištěnou dobou.

V některých případech však likvidita závisí na libovůli trhu. Budeme-li chtít prodat nemovitost nebo starožitnost, o kterou nikdo nestojí, pak je její likvidita nulová a naše investice je nedobytná.

Při osobním investování se zpravidla nesází všechno na jednu kartu. Vyplatí se prostředky rozložit tak, abychom 10 – 20 % úspor měli uložených pohotově – tedy likvidně (termínovaný vklad nebo otevřený podílový fond peněžního trhu), část 20 – 30 % investovat ve střednědobém horizontu 3 – 5 let (stavební spoření, hypoteční zástavní listy, otevřený podílový fond obligací nebo smíšený) a zbytek zkusit uložit na delší dobu (s nižším rizikem to může být životní pojištění, případně nemovitost, která přináší zisk z pronájmu, s vyšším rizikem můžeme nakoupit akcie nebo akciový fond). To samozřejmě neplatí, pokud máme nějakou jasně stanovenou prioritu, které chceme všechno podřídit.

Riziko

Tak například v bance nebo stavební spořitelně jsou peníze ze zákona pojištěny. Ale když například zkrachuje společnost, jejíž akcie jsme nakoupili, nedostaneme nic. Proto je vždy dobré pečlivě zjistit, komu a na co své peníze svěřujeme.

Druhé riziko je investorské a vyplývá z toho, jakým způsobem naše peníze dosahují zisku. Záleží na mnoha okolnostech – na domácím i zahraničním hospodářském vývoji, vývoji odvětví, pohybu kurzů měn a úrokových sazeb, nabídce a poptávce, obratnosti zprostředkovatele naší investice a podobně.

U investičního rizika platí, že nikdo nám za naše peníze nezaplatí víc, než musí. Pokud nabízí větší jistotu, nebude ochoten dát vysoký výnos (vkladní knížka, termínovaný vklad, stavební spoření). Pokud bude riziko vyšší a my jsme ochotni je sdílet, můžeme čekat větší zisk (podílové listy, akcie). Investor se musí rozhodnout, jaké riziko je ochoten postoupit.

Někdy však může být riziko poměrně nízké a výnos přesto slušný. To je většinou v případech investičních instrumentů, které jsou nějak zvýhodněny. Může jít například o daňovou úlevu nebo o státní příspěvek.

Pomohla Vám tato stránka?

Hodnocení stránky: 5