Oddlužení je možné ve dvou formách, a to buď oddlužení jednorázovým zpeněžením majetkové podstaty nebo oddlužení plněním splátkového kalendáře.
Oddlužení je možné ve dvou formách, a to buď oddlužení jednorázovým zpeněžením majetkové podstaty nebo oddlužení plněním splátkového kalendáře.
V případě oddlužení jednorázovým zpeněžením majetkové podstaty dojde k jednorázovému uspokojení věřitelů prodejem majetku dlužníka. Ovšem majetek, který dlužník nabyl po schválení oddlužení, zůstane nedotčen a dlužníkovi jsou takto výměnou za jeho stávající aktiva ponechány jeho budoucí příjmy. Při zpeněžování majetkové podstaty se pak postupuje přiměřeně podle ustanovení o konkursu.
V případě oddlužení plněním splátkového kalendáře hraje klíčovou roli splátkový kalendář, dle kterého se dlužník zavazuje splácet ze svého příjmu věřitelům určenou částku po dobu 5 let. Pokud dlužník do té doby všechny závazky nesplatí, po pěti letech je mu zbytek navždy prominut. Tímto způsobem je tak dlužníkovi výměnou za pětileté příjmy ponechán majetek.
Je-li soudem schválen insolvenční návrh s povolením oddlužení, záleží poté na vaší dohodě s insolvenčnim správcem. Jsou možné dvě cesty:
První způsob je jednodušší, ale nedává vám žádný prostor pro finanční svobodu. Druhý způsob do jisté míry supluje práci insolvenčního správce, ale zase vám dává plnou kontrolu nad vašimi příjmy. Po dohodě se správcem totiž nemusíte z každého příjmu plně uspokojit věřitele, například lze vytvořit rezervu na koupi nové pračky, je-li pro vás nezbytná. Důležité a neměnné však je, aby během 5 let bylo uspokojeno minimálně 30 % pohledávek a soud neshledal, že jste se záměrně vyhnuli zaplatit vyšší plnění, přestože jste mohli.
Pokud bude dlužník řádně a včas plnit své povinnosti z oddlužení, může požádat soud o vydání rozhodnutí, kterým bude osvobozen od zbytku svých dluhů. Účinkem osvobození od dluhů nebude zánik pohledávek, ale pouze zánik jejich vymahatelnosti. Nesplacené pohledávky tak i nadále trvají jako tzv. „přírodní obligace“. Osvobozením od dluhu však pro dlužníka případ zcela nekončí, protože soud sleduje tříleté období, kdy muže být osvobození rozhodnutím soudu odejmuto. To se stane například v důsledku podvodného jednání dlužníka či zvýhodnění některého z věřitelů. Odejmutí osvobození vede buď ke zrušení oddlužení, nebo ke ztrátě výhod osvobození – poté mohou všichni věřitelé vymáhat své pohledávky vůči dlužníkovi v plném rozsahu.
Cesta k oddlužení bude trnitá a lemovaná finanční askezí v podobě životního minima. Insolvenční zákon navíc pamatuje na „českou povahu“, takže přelstít soud se může po odhalení i po pěti letech askeze nevyplatit. Za pět let sice přijde vysvobození, ale mnohem lepší je této trnité cestě předcházet.