Hlavní navigace

Vlastní nebo družstevní byt

Nejakutnější bytová potřeba se dá samozřejmě řešit podnájmem. Současná nabídka bytů je velká a alespoň nouzovou střechu nad hlavou můžete získat během několika dní. Placení nájemného však nemusí být z dlouhodobého hlediska nejvýhodnější. Zvláště ve velkých městech a v atraktivních lokalitách se ceny u tržního nájemného pohybují vysoko a často převyšují splátky úvěru, díky kterému si můžete pořídit nemovitost vlastní. Je sice pravda, že budete-li bydlet v podnájmu, nemusíte se příliš starat o stav bytu či nemovitosti, vlastním bytem však získáte větší jistotu a trvalou hodnotu.

Ostré hrany bytu

Když se rozhodnete pro pořízení vlastního bytu, bude pro vás důležitá volba formy jeho vlastnictví. Z právního hlediska je nejjasnější osobní (též soukromé) vlastnictví. V tomto případě kupujete byt od přímého vlastníka bytu, uvedeného v katastru nemovitostí. S tímto bytem můžete volně nakládat, můžete ho znovu prodat nebo ho dát ho do zástavy. Pokud budete na financování bydlení chtít použít hypotéku nebo jiný úvěr jištěný nemovitostí a nevlastníte jinou nemovitost v osobním vlastnictví, kterou byste mohli dát do zástavy, bude pro vás koupě bytu do osobního vlastnictví nejvhodnější.

Dalším typem je družstevní vlastnictví bytu. V tomto případě je vlastníkem bytu právnická osoba, bytové družstvo. Tento byt se nedá „koupit“, za úplatu lze pouze převést družstevní podíl spojený s právy na užívání bytu. Ve změnách ve vlastnictví bytu nedochází, vlastníkem je stále bytové družstvo.

Třetím typem je obecní (dříve státní) vlastnictví bytu. Majitelem nemovitosti je obec a z toho vyplývá, že uživatel nesmí s tímto bytem nijak nakládat – prodávat ho ani „za úplatu převádět“ nebo „přenechávat dekret k jeho užívání“. Obecní byt lze totiž legálním způsobem získat pouze výměnou za jiný byt, přidělením bytu ze strany obce nebo vítězstvím ve veřejném výběrovém řízení o pronájem. Toužíte-li získat nájem v obecním bytě (často za výhodné regulované nájemné), informujte se přímo na příslušném odboru obecního úřadu. Obce často mají například startovací byty pro mladé lidi.

Sídliště

Osobní a družstevní vlastnictví jsou, co se týče výhodnosti, relativně srovnatelné. Soukromé vlastnictví vás sice činí skutečnými „pány bytu“, ovšem na druhou stranu na vás klade vyšší nároky při péči o celou nemovitost, možné problémy při dohadování s vlastníky ostatních bytů apod. Nevýhodou je také složitější a dražší převod nemovitosti. Majitelem se totiž stáváte až po vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, musíte zaplatit daň z převodu nemovitosti (ta se u družstevních bytů neplatí) a většinou je třeba vypracovat například odhad nemovitosti a další náležitosti. Byty v osobním vlastnictví bývají většinou dražší než družstevní byty.

Družstevní byt vás tedy může vyjít o dost levněji, na druhou stranu nikdy nejste jeho skutečnými vlastníky, nemůžete ho například bez souhlasu družstva pronajímat a musíte dodržovat vnitřní pravidla družstva. Správa družstva také může být spojena s rizikem nekalých machinací s majetkem, nevýhodnými smlouvami s dodavateli služeb nebo dokonce vytunelováním nepoctivým představenstvem. Proto je dobré před převodem družstevního bytu zjistit o družstvu maximum a pokusit se nahlédnout také do jeho hospodaření a efektivnosti.

Nevýhodou družstevního vlastnictví může být obtížnější financování. Družstevní byt totiž vzhledem k formě vlastnictví nelze dát do zástavy. Od 1. 5. 2004, kdy vstoupil v platnost nový zákon o dluhopisech, který upravuje problematiku hypotečních úvěrů, sice peníze z hypotéky na družstevní byt použít můžete, musíte však disponovat jinou nemovitostí, kterou dáte do zástavy. Nicméně i stavební spořitelny vyžadují u vyšších částek ručení nemovitostí.

Katalog nemovitostí – široká nabídka volných domů a bytů.
Nezapomeňte na daně S buřinkou máte bydlení na dosah!