inflace

Na minulém zasedání FOMC se k inflaci velká diskuze nevedla, protože většina členů vyjádřila důvěru v růst inflace k 2% cíli. Ekonomové SG očekávají, že dnešní data jim dají za pravdu.

Doba velmi nízké inflace se chýlí ke svému konci s tím, jak se začínají zvyšovat ceny pohonných hmot a zejména pak i služeb na českém trhu. V závěru roku zamíří nad hranici 1 % a dostane se tak do tolerančního pásma centrální banky.

Jak ceny v průmyslu, tak ceny zemědělských výrobců zatím ve třetím čtvrtletí klesají meziročně rychleji, než co předpokládala srpnová prognóza ČNB.

Eurozóna před blížícím se zářijovým zasedáním ECB hlásí inflační zklamání. Inflace zůstala v srpnu v eurozóně stabilní a zaostala za očekáváním.

Analytici očekávají, že dynamika HDP zaznamená další zpomalení. Červencová inflace naopak překvapila růstem, hlavně kvůli zdražení potravin.

Spotřebitelské ceny v červenci meziměsíčně vzrostly o 0,3 %, a to především díky sezónně dražším dovoleným, potravinám a alkoholu.

Ani červnová data nenaznačují, že bychom se mohli od tuzemských výrobců konečně dočkat nějakého inflačního záchvěvu.

Dynamika květnových spotřebitelských cen v Česku skončila významně pod tržním očekáváním, nicméně v souladu s prognózou centrální banky.

Cena ropy míří vzhůru a od lednových minim už si připsala skoro 100 %. Zajímavé je, že se to zatím vůbec neodráží ve výnosech dlouhých evropských dluhopisů.

Po včerejší hostině dnes přišlo vystřízlivění. Zatímco včerejší obchodní den byl na středoevropských devizových trzích ve znamení zvýšeného zájmu investorů o lokální měny, dnes tomu bylo naopak.

ECB na svém zasedání minulý týden dle očekávání ponechala měnovou politiku bez změny, nadále však vysílá signály, že na vyšší inflaci sama nestačí.

Maloobchodní tržby v USA vzrostly o silných 1,3 % m/m (trh +0,8 %). Očištěné o auta tržby vzrostly o 0,8 % m/m (trh +0,5 %). Tržby zboží v kontrolní skupině přidaly 0,9 %, zatímco trh očekával pouze 0,4 %.

Německé průmyslové objednávky za březen překvapily silným meziměsíčním růstem o 1,9 %, když trh čekal vzestup o pouhých 0,6 %.

Především alkohol a tabák, PHM a sezónní oblečení obstaraly dubnový růst spotřebitelských cen o 0,6 %. Je to až nečekaně vysoké číslo, které na druhou stranu může potěšit ČNB.

Start do nového týdne se ponese ve znamení debaklu v Daúhá – hlavní země produkující ropu se nebyly schopné dohodnout na omezení produkce.

Společná evropská měna v uplynulém týdnu ztratila vůči dolaru necelé procento své hodnoty, když se kurz posunul z kotací na 1,1400 USD/EUR na počátku minulého týdne až k 1,1250 USD/EUR v jeho druhé polovině.

Meziroční inflace v tuzemské ekonomice v březnu klesla na svoji letošní nejnižší úroveň. Je mírně nižší, než čekal trh a především je poměrně výrazně pod prognózou centrální banky.

Na trhy se vrátila nervozita a výnos německého bundu opět míří do blízkosti svých historických minim (pohybujeme se pod 0,09 %).

Podle předběžného odhadu Eurostatu v březnu poklesly spotřebitelské ceny v eurozóně o 0,1 %. Je to lepší výsledek než v únoru, kdy inflace dosáhla –0,2 %. Na druhou stranu jde o výsledek, který finanční trhy očekávaly.

Kurz koruny vůči euru zahájil zkrácený pracovní týden v poklidném módu. Koruna krátce zamířila k hladině 27,06 CZK/EUR, v odpoledních hodinách se však vrátila zpět ke 27,07 CZK/EUR, kde dnešní seanci zahajovala.

Důvěra spotřebitelů v americkou ekonomiku podle indikátoru Michiganské univerzity v březnu poklesla na 90 bodů z únorových 91,7 bodu (trh 92,2 bodu).

Ke konci uplynulého týdne na trzích ještě dozníval optimismus z holubičího zasedání Fedu. V USA akcie rostly (index S&P 500 se letos poprvé dostal do kladných vod) a výnosová křivka zestrměla.

Máme za sebou zasedání klíčových centrálních bank. V minulém týdnu se k projednání měnové politiky sešli evropští centrální bankéři, tuto středu to byli jejich američtí kolegové.

I nejnovější data z českého maloobchodu potvrzují dosavadní trend. Češi nakupují nejvíce v historii a jejich chuť utrácet nepolevila ani v úvodu letošního roku.

Nízká inflace netrápí jen Česko. Má celoevropský rozměr. Růst spotřebitelských cen v eurozóně byl v únoru záporný. S deflací už nějakou dobu neúspěšně bojuje i Polsko.

První odhad inflace v eurozóně jednoznačně překonal tržní očekávání. Namísto meziroční nuly či v lepším případě jedné desetiny, kterou očekával trh, spotřebitelské ceny poklesly o dvě desetiny.

Výnos desetiletého německého bondu jako by se utrhl ze řetězu a padá do blízkosti historických minim. Na vině je především strach z toho, že inflace ani po odeznění efektu nízkých cen ropy nezačne pořádně růst.

Zatímco dříve se tomu říkalo, že nastalo něco nepravděpodobné nebo neočekávané, dnes se ve finanční hantýrce řekne, že přiletěla černá labuť.

Podle očekávání se růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil a v meziměsíčním i v meziročním srovnání tyto ceny vzrostly o šest desetin procenta.

Co čekat od dnešního zasedání ČNB? Především novou prognózu – ta listopadová zaostává za realitou kvůli pokračujícímu volnému pádu cen ropy.