inflace

Zatímco dnes se u nás intervenuje v neprospěch koruny a měna se uměle oslabuje, v době po vzniku československé koruny se na dluh intervenovalo tak, aby koruna posilovala.

Spotřebitelské ceny se v posledním měsíci zvýšily o jednu desetinu, a to především v důsledku zvýšení spotřebních daní u cigaret a mírného zdražení pohonných hmot.

Až do maturity sedmi let zůstávají výnosy dluhopisů záporné − jinak řečeno investoři musí německé vládě platit za to, aby jí mohli půjčit. Ve vyspělé Evropě nejde o neobvyklý jev a dokonce i v českém případě pozorujeme, že naše ministerstvo financí si klidně může až do tří let půjčovat se záporným úrokem.

V Evropě bude zveřejněna inflace za všechny státy EMU. Podle ekonomů by měla v březnu vzrůst. Ceny energií by měly pokračovat ve svém mírném oživení podobně jako ceny potravin. Opačně působily ceny ve službách.

Inflaci mohla ČNB podnítit nejenom devizovými intervencemi, ale i jinými nástroji – „mohli bychom i vyhazovat peníze z vrtulníku,“ vzkazuje českým střadatelům čelný představitel naší centrální banky.

Dříve než přejdeme opět k Řecku a jeho dluhovým peripetiím, které nás čekají v tomto týdnu, nelze se nezastavit u posledních statistik z amerického trhu práce.

V lednu poprvé od října 2009 zaznamenáme deflaci ve výši 0,3 % y/y. Pozitivní meziroční růst cen analytici předpokládají až v posledním čtvrtletí letošního roku.

Evropská inflace se v prosinci po 5 letech znovu vrátila pod nulu a eurozóna se tak oficiálně potýká s deflací.

Inflace zklamala očekávání. Zasedání ČNB tak nebude tak stereotypní, jak jsme zvyklí. Otázka, zda neposunout kurzový cíl z 27 Kč dále k 28 či 29 Kč za euro je nyní zcela legitimní.

Nižší než očekávaná inflace zvýšila na trhu spekulace, že ECB zahájí své kvantitativní uvolňování.

České koruně se ve středu nedařilo, když vůči euru oslabila o 0,4 % na 27,78 CZK/EUR. V příštích týdnech hrozí, že korunové ztráty budou pokračovat. Důvodem je inflace.

Dá se očekávat, že zveřejněná inflační prosincová data za eurozónu i ČR vykáží něco jako červenou nulu. Spotřebitelské ceny nerostou, resp. v posledních měsících v agregované podobě klesají.

Rostly nám mzdy, hypotéky nám zlevnily, banky nám umožnily získat nějakou tu tisícikorunu. Rok 2014 byl rokem úspěšným.

Jaký dopad měly intervence? Dosáhla centrální banka kýženého efektu?

Spotřebitelské inflace v říjnu dle očekávání stagnovala na úrovni 0,7 %. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 %. Důvodem ovšem byla pouze sezónnost u jádrové inflace

Tento týden plný makroekonomických statistik zakončuje inflace. Ta meziročně mírně zrychlila. Dostala se na hodnotu 0,7 %.

V srpnu se spotřebitelské ceny oproti červenci snížily o něco méně, než jsme předpokládali, což ve svém důsledku znamenalo nárůst meziroční inflace z 0,5 % na 0,6 %.

Ani červencový výsledek PPI a zemědělských cen prozatím žádné inflační tlaky v ekonomice neprozrazuje.