inflace

Světový ekonomický kalendář dnes přináší pouze lepší březnová data z francouzského průmyslu. Mnohem zajímavější budou tuzemské statistiky. Data z reálné ekonomiky potvrdí svou sílu.

Hospodářská dynamika byla v prvním čtvrtletí silná. Zahraniční poptávka ožila a zlepšily se i podmínky v domácí ekonomice. Příznivé trendy by měly potvrdit i březnové měsíční indikátory z reálné ekonomiky.

Guvernér Rusnod dnes potvrdil, že zvýšení úrokových sazeb zatím není na pořadu dne. Současná prognóza ČNB přitom počítá s jejich růstem už v průběhu třetího kvartálu. Guvernér místo toho opatrně odhaduje první růst úroků spíše na konec roku 2017 nebo začátek roku 2018.

Česká inflace v březnu ještě zrychlila a stále se pohybuje nad odhadem ČNB. Dnešní čísla potvrzují, že odstranění kurzového závazku byl správný krok, protože zrychlení je vidět u jádrové složky, zatímco meziroční růst cen potravin a pohonných hmot mírně zpomalil.

Inflace v eurozóně nečekaně prudce poklesla zpátky pod cíl ECB z 2 % na 1,5 %. To není pro ECB nijak příznivá zpráva zvlášť proto, že poklesla i jádrová inflace na 0,7 % – nejslabší úroveň za poslední rok

Ačkoliv růst nominálních mezd pokračuje ve slušném tempu, v reálném vyjádření jsme svědky zpomalení dynamiky platů. Ukrajují z nich totiž rychle se zvyšující ceny.

Inflace se za únor vyšplhala ještě výše nad cíl centrální banky a překonává hned poslední čerstvou únorovou prognózu. To zvyšuje pravděpodobnost ukončení intervencí již v průběhu druhého kvartálu 2017.

Inflace ve střední Evropě roste. Tento týden se o tom budeme moci přesvědčit jak u nás, tak v Maďarsku, ale i v Polsku.

Za návratem inflace ke 2 % stojí především prudce se zvyšující ceny pohonných hmot, do jisté míry i ceny potravin. Pro ČNB tyto zprávy znamenají v brzké době pravděpodobně větší tlak na kurzový závazek.

Německá inflace zdolala v únoru čtyřletá maxima a podobně by měla dnes dopadnout i inflace za celou eurozónu. Němci jsou tradičně na inflaci velice citliví a dnešní růst inflačních tlaků v kombinaci se zápornými sazbami a slabým eurem jim moc “nevoní”.

Efekt nízké statistické základny energetických surovin zřejmě vytáhl celkovou inflaci v eurozóně. K nárůstu inflace, který by měl v únoru vrcholit, přispívají i ceny potravin.

Česká inflace na začátku roku zrychlila ještě o něco více, než analytici očekávali, a vyhoupla se dvě desetiny procentního bodu nad 2% inflační cíl ČNB. Vyšší inflace potvrzuje předpoklad, že ČNB zruší kurzový závazek již ve druhém čtvrtletí.

Meziroční inflace v lednu vzrostla na 2,2 %, tedy o něco více, než čekal finanční trh, a nachází se 0,3 procentního bodu nad odhadem ČNB.

Francouzská průmyslová produkce by měla potvrdit dočasné zpomalení výroby v Evropě na konci roku. Česká inflace by podle našeho odhadu měla naopak zrychlovat. Měla by se tak udržet nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB.

Předběžný údaj o HDP eurozóny potvrzuje, že tamní ekonomika nabrala koncem roku 2016 slušnou formu.

I když cenový růst německé harmonizované inflace za leden nenaplnil očekávání analytiků, dosáhla na nejvyšší hodnotu od července 2013. Za meziročním cenovým růstem stojí zejména zdražování energií a vyšší ceny potravin.

Ústřední událostí tohoto týdne bude zasedání ČNB. Centrální banka se bude muset primárně vypořádat s tím, že inflace šla nahoru v posledních měsících o poznání rychleji, než očekávala.

Pozornost trhů dnes bude směřovat na inflační data. Ve Spojených státech i v eurozóně by data za prosinec měla potvrdit, že spotřebitelské ceny rostou.

A to když zaúřadovaly ceny potravin, pohonných hmot, a také ceny stravovacích a ubytovacích služeb, kde se projevilo zavedení EET.

Tento týden bude zajímavé sledovat zítřejší prosincovou inflaci, která se podle analytiků zastaví těsně pod 2% inflačním cílem, a také nová jména jednoho či dvou členů bankovní rady ČNB.

Globální inflace je na vzestupu. V Německu na konci roku zaznamenala historicky nejsilnější skok, v eurozóně vzrostla na 3,5letá maxima, v USA je už druhý měsíc nad 2letými maximy a i v tradičně deflačním Japonsku se vrátila do kladných hodnot.

Listopadový růst cen průmyslových výrobců v eurozóně překonal tržní očekávání. Ještě zajímavější je pohled na meziroční vývoj průmyslových cen.

Návrat inflace je tu, tedy alespoň u našich sousedů v Německu. Dynamika spotřebitelských cen v největší ekonomice eurozóny se ke konci roku více než zdvojnásobila a zaznamenala největší skok v novodobé historii.

Dnes bude zveřejněn zápis z prosincového zasedání americké centrální banky, na kterém zvýšila sazby i počet očekávaných „hiků“ v letošním roce.

Rok 2017 nám začíná v poměrně optimistickém tónu, naznačují to první měkká data, která v podobě podnikatelských nálad z průmyslu přinesly indexy PMI.

Francouzská i německá harmonizovaná inflace by měla zrychlit nad 1 % a v obou případech tak překonat svá několikaletá maxima.

Existují investiční nástroje, jejichž hodnota koreluje s vývojem inflace. Příkladem za všechny mohou být nemovitosti, zlato, ropa nebo třeba dluhopisy vázané na inflaci.

Inflace v říjnu posílila více, než očekával trh a pokořila tak dosavadní maximum letošního roku, které bylo ve výši 0,6%.

V poslední době je z projevů představitelů hlavních centrálních bank v čele s Fedem cítit volání po změně v uvažování ekonomů. To vyplývá i z toho, že míra inflace v USA zůstává nečekaně nízká.