inflace

První odhad inflace v eurozóně jednoznačně překonal tržní očekávání. Namísto meziroční nuly či v lepším případě jedné desetiny, kterou očekával trh, spotřebitelské ceny poklesly o dvě desetiny.

Výnos desetiletého německého bondu jako by se utrhl ze řetězu a padá do blízkosti historických minim. Na vině je především strach z toho, že inflace ani po odeznění efektu nízkých cen ropy nezačne pořádně růst.

Zatímco dříve se tomu říkalo, že nastalo něco nepravděpodobné nebo neočekávané, dnes se ve finanční hantýrce řekne, že přiletěla černá labuť.

Podle očekávání se růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil a v meziměsíčním i v meziročním srovnání tyto ceny vzrostly o šest desetin procenta.

Co čekat od dnešního zasedání ČNB? Především novou prognózu – ta listopadová zaostává za realitou kvůli pokračujícímu volnému pádu cen ropy.

Společná evropská měna včera proti americkému dolaru ztrácela, když se její kurz vyšplhal až na úroveň 1,096 USD/EUR. V průběhu asijského obchodování však všechny své včerejší ztráty zvrátila a dnes ráno otevírá na úrovni těsně pod 1,09 USD/EUR.

Prudký pokles průmyslové produkce, podnikových zisků a akciových trhů – trojlístek symptomů blížící se recese, jako by byl v USA vidět i dnes.

O každé stokoruně, kterou máte v peněžence nebo pod slamníkem, v ústředí vědí. Ne tedy tak, že by věděli, že právě ta která stokoruna leží zrovna ve vaší v kapse, ale vědí, že existuje.

Nižší inflační výhled a volatilita na trzích nedají M. Draghimu spát a uvnitř ECB se znovu začíná oprašovat zbrojní arzenál.

Za dalším propadem cen stojí zejména ceny potravin, které jsou nižší i přes sezónnost, která v prosinci tradičně tlačí ceny výše.

Meziroční inflace zůstala v prosinci beze změny, což není překvapivé: proti nárůstu inflace zaúřadovaly na konci loňského roku především ceny potravin.

Euro proti dolaru v průběhu včerejšího obchodního dne výrazně posilovalo. Zatímco první ranní kotace se nacházely ještě pod 1,09 USD/EUR.

Ačkoliv trh očekával, že se inflace začíná po letech konečně vzpamatovávat, listopadová čísla rozhodně o ničem takovém nenapovídají.

V bankovní radě panuje konsenzus, že by úrokové sazby měly zůstat na stávající úrovní 1,5 %. Někteří členové bankovní rady však nevylučují, že by v následujících měsících mohli sazby ještě mírně snížit.

Dvouprocentní inflace bude nejspíše dosaženo až naprší a uschne, ne dříve než za dva roky. A vypadá to, že oslabování koruny skončí až v roce 2017. Kam směřuje česká měnová politika?

Meziroční růst spotřebitelských cen činil v říjnu pouhých 0,2 %. Ve světle intervenčního režimu centrální banky to samozřejmě vyvolává otázku, kde ta inflace je. Proč ji nevidíme?

Míra nezaměstnanosti v říjnu podle očekávání klesla o další 1 desetinku na 5,9 % (7,1% říjen 2014) a dosáhla na nová minima od podzimu 2008.

Oproti očekávání se spotřebitelské ceny v říjnu meziměsíčně nezměnily. Na jedné straně znovu poklesly ceny pohonných hmot a straně druhé se zvýšily ceny sezónního zboží.

Česká národní banka ponechala svou měnovou politiku beze změny. Mírně se změnilo prohlášení ohledně kurzového závazku.

Čerstvá prognóza vidí pro rok 2016 slabší růst HDP eurozóny a především nižší inflaci, než co čekala prognóze zveřejněná letos na jaře.

ECB je znovu ve střehu. Inflace pod nulou v kombinaci s rostoucím strachem z negativního vývoje v Číně nedělá evropským centrálním bankéřům vůbec dobře. Začíná se hovořit o možnosti dalšího uvolnění měnové politiky. Je to reálné?

Růstová dynamika by mohla být pěkná i ve třetím kvartálu. Stavebnictví nadále vzkvétá. Situace v průmyslu je zamotanější. Cenové tlaky ale zůstávají utlumené. Zářijová inflace bude už plně odrážet srpnový pokles cen ropy.

Evropskému dění budou vévodit data o inflaci. Předběžný odhad německé inflace je 0 % m/m, tedy 0,1 % y/y, během dopoledne se přidají údaje i ze Španělska, kde se opět očekává pokles.

Cenová hladina v ČR rostla v srpnu pomaleji, než předpokládal trh i centrální banka. Ta proto neopustí intervenční režim, naopak bude častěji argumentovat v tom smyslu, že stoupá pravděpodobnost jeho opuštění nejdříve až v roce 2017.

Inflace v eurozóně zůstává na dostřel od nuly a možný je i další pokles. To znamená, že ECB bude muset snížit svoji inflační prognózu a bude zajímavé, jak se s tím na čtvrtečním zasedání vyrovná.

Cílit na mírnou inflaci je podle názoru ČNB nutné, aby se peníze v hospodářství hýbaly. Lidé i podniky se tím dostávají pod tlak, ale deflace by je tížila opačně.

Dnešní statistiky přinesly očekávaný pokles inflace o tři desetiny procentního bodu na půl procento. O tuto hodnotu se změnily ceny oproti loňskému roku.