inflace

ECB je znovu ve střehu. Inflace pod nulou v kombinaci s rostoucím strachem z negativního vývoje v Číně nedělá evropským centrálním bankéřům vůbec dobře. Začíná se hovořit o možnosti dalšího uvolnění měnové politiky. Je to reálné?

Růstová dynamika by mohla být pěkná i ve třetím kvartálu. Stavebnictví nadále vzkvétá. Situace v průmyslu je zamotanější. Cenové tlaky ale zůstávají utlumené. Zářijová inflace bude už plně odrážet srpnový pokles cen ropy.

Evropskému dění budou vévodit data o inflaci. Předběžný odhad německé inflace je 0 % m/m, tedy 0,1 % y/y, během dopoledne se přidají údaje i ze Španělska, kde se opět očekává pokles.

Cenová hladina v ČR rostla v srpnu pomaleji, než předpokládal trh i centrální banka. Ta proto neopustí intervenční režim, naopak bude častěji argumentovat v tom smyslu, že stoupá pravděpodobnost jeho opuštění nejdříve až v roce 2017.

Inflace v eurozóně zůstává na dostřel od nuly a možný je i další pokles. To znamená, že ECB bude muset snížit svoji inflační prognózu a bude zajímavé, jak se s tím na čtvrtečním zasedání vyrovná.

Cílit na mírnou inflaci je podle názoru ČNB nutné, aby se peníze v hospodářství hýbaly. Lidé i podniky se tím dostávají pod tlak, ale deflace by je tížila opačně.

Dnešní statistiky přinesly očekávaný pokles inflace o tři desetiny procentního bodu na půl procento. O tuto hodnotu se změnily ceny oproti loňskému roku.

Ceny průmyslových výrobců v červnu meziročně klesaly desátý měsíc v řadě. Dynamika poklesu v porovnání s květnem nepatrně zrychlila. Vvývoj v cenách rafinovaných ropných produktů je největším přispěvatelem k meziroční deflaci cen průmyslových výrobců.

Inflace v červnu meziměsíčně mírně zrychlil. V případě nezaměstnanosti je tomu naopak. Podle očekávání klesá.

Za lepší náladou koruny stála květnová inflace, která překvapila ve směru nahoru trh i centrální banku. Analytici nyní nevidí důvod pro zvýšení současné hladiny kurzového závazku.

Zatímco dnes se u nás intervenuje v neprospěch koruny a měna se uměle oslabuje, v době po vzniku československé koruny se na dluh intervenovalo tak, aby koruna posilovala.

Spotřebitelské ceny se v posledním měsíci zvýšily o jednu desetinu, a to především v důsledku zvýšení spotřebních daní u cigaret a mírného zdražení pohonných hmot.

Až do maturity sedmi let zůstávají výnosy dluhopisů záporné − jinak řečeno investoři musí německé vládě platit za to, aby jí mohli půjčit. Ve vyspělé Evropě nejde o neobvyklý jev a dokonce i v českém případě pozorujeme, že naše ministerstvo financí si klidně může až do tří let půjčovat se záporným úrokem.

V Evropě bude zveřejněna inflace za všechny státy EMU. Podle ekonomů by měla v březnu vzrůst. Ceny energií by měly pokračovat ve svém mírném oživení podobně jako ceny potravin. Opačně působily ceny ve službách.

Inflaci mohla ČNB podnítit nejenom devizovými intervencemi, ale i jinými nástroji – „mohli bychom i vyhazovat peníze z vrtulníku,“ vzkazuje českým střadatelům čelný představitel naší centrální banky.

Dříve než přejdeme opět k Řecku a jeho dluhovým peripetiím, které nás čekají v tomto týdnu, nelze se nezastavit u posledních statistik z amerického trhu práce.

V lednu poprvé od října 2009 zaznamenáme deflaci ve výši 0,3 % y/y. Pozitivní meziroční růst cen analytici předpokládají až v posledním čtvrtletí letošního roku.

Evropská inflace se v prosinci po 5 letech znovu vrátila pod nulu a eurozóna se tak oficiálně potýká s deflací.

Inflace zklamala očekávání. Zasedání ČNB tak nebude tak stereotypní, jak jsme zvyklí. Otázka, zda neposunout kurzový cíl z 27 Kč dále k 28 či 29 Kč za euro je nyní zcela legitimní.

Nižší než očekávaná inflace zvýšila na trhu spekulace, že ECB zahájí své kvantitativní uvolňování.