Jednu desetinu nad prognózou ČNB a současně jednu desetinu pod trhem (a naším odhadem) skončila inflace v září. Doba velmi nízké inflace se však i tak chýlí ke svému konci s tím, jak se začínají zvyšovat ceny pohonných hmot a zejména pak i služeb na českém trhu. Inflace už v závěru roku zamíří nad hranici jednoho procenta a dostane se tak do tolerančního pásma centrální banky.
V samotném září se spotřebitelské ceny snížily o dvě desetiny procenta, zejména zásluhou sezónního snížení dovolených. K poklesu cen přispěly trochu nečekaně i levnější potraviny, neboť jejich ceny v tuto dobu obvykle rostou. S nástupem nové sezóny si naproti tomu spotřebitelé připlatili za oblečení, se začínajícím školním rokem rostou náklady domácností na vzdělávání jejich dětí.
Odchylka inflace od prognózy ČNB je minimální a podle našeho názoru nijak neovlivní rozhodování centrální banky v nejbližších měsících. Centrální banka může být s vývojem inflace a vlastně i celé ekonomiky v podstatě spokojená a může se věnovat úvahám, jak zpomalit příliv spekulativního kapitálu na český trh s blížícím se exitem. Přece jen je na statistikách devizových intervencí a vývoji devizových rezerv vidět, že s blížícím se exitem z kurzového systému roste apetit zahraničních bank pořizovat si koruny.
Do konce letošního roku se proto inflace dostane nad jedničku, v příštím roce (zejména pak ve druhé půlce roku) počítáme s postupným přibližováním inflace k hranici dvou procent. Je to o něco pomalejší trajektorie, než předpokládá centrální banka, avšak vzhledem k jasnému trendu by to nic nemělo měnit na jejím avizovaném záměru ukončení kurzového režimu. Spíše než inflaci by ji mohla dělat vrásky na čele politika ECB, u které se stále ještě spekuluje o možnosti prodloužení její politiky kvantitativního uvolňování.
Dosavadní umírněný vývoj cen v obchodech může potěšit i spotřebitele. Ceny zboží totiž stále v meziročním srovnání klesají a to především díky levnějším potravinám a stále ještě nižším cenám pohonných hmot (srovnáme-li je s úrovní loňského roku). Expanze internetových obchodů má podle mého názoru stejný efekt jako kdysi nástup hypermarketů na trh. Stlačuje marže obchodníkům i dodavatelům a brzdí tak inflaci, která by vzhledem k rekordní poptávce mohla klidně začít růst i rychleji.
Inflaci proto stále více pociťujeme u služeb a to především u nájemného, nákladů spojených s bydlením, stravováním a nakonec i dovolených. Ceny služeb tak rostou meziročně o 1,5 % a s největší pravděpodobností ještě naberou na tempu. Zvlášť neobchodovatelné služby budou mít tendenci dále zdražovat, ať už z titulu růstu mzdových nákladů poskytovatelů nebo vzhledem k silné poptávce. To platí především na realitním trhu, který zažívá silný poptávkový boom při pomalé reakci nabídkové strany.
