politika

Průzkumy k francouzským prezidentským volbám stále favorizují Macrona a Le Penovou. Index nejistoty hospodářské politiky Francie je na historickém maximu a vzbuzuje obavy zahraničních investorů. Klíčové budou červnové volby do Národního shromáždění.

Nervozita před francouzskými prezidentskými volbami stoupá. Zatím má ale podle našeho názoru daleko k úrovním, které by hrozily v případě, že by došlo na krizové scénáře zavánějící vypsáním referenda o setrvání v eurozóně. Rozpětí mezi výnosem francouzského a německého desetiletého dluhopisu se sice vrátilo nad 70 bps – úrovně, kde se dlouhodobě pohybovalo naposled v roce 2012.

Čeká nás týden, který může být pro další politiku centrálních bank hodně důležitý, a to jak pro Fed, tak i pro ECB.

Trhy budou dnes vstřebávat zápis z jednání ECB a začnou se připravovat na politické události příštího týdne. Tedy Řecko a problémy s třetím záchranným balíkem a plány Trumpovy administrativy ohledně daňové reformy.

Zdá se tedy, že největší světová ekonomika dál šlape na plyn. To by mohlo Fedu samo o sobě stačit k tomu, aby se na březnovém zasedání rozhoupal k akci a to nehledě na detaily rozpočtových plánů Donalda Trumpa.

Kdo jiný může zastínit americkou centrální banku v den, kdy má zasedání. Jedině nový americký prezident a to skrze verbální intervenci proti dolaru.

Nový americký prezident začal úřadovat pěkně zostra. Oficiálně vypověděl obchodní smlouvu TPP a pozval si na kobereček šéfy velkých amerických nadnárodních firem.

Od čtvrtečního zasedání ECB nelze očekávat zásadnější zmírnění holubičí rétoriky. Z politických událostí bude sledován páteční inaugurační projev prezidenta D. Trumpa a zítřejší řeč britské premiérky T. May k procesu Brexitu.

Nástup Trumpa do funkce slibuje volatilitu a snůšku různých ekonomických přístupů. Nadcházející období oživí geopolitické problémy a slabost centrální banky. Oživení vlajkových akcií, síla „Trumpova obchodu“ skrývá rizika recese

ČNB v listopadu skoupila při obraně kurzového závazku jen 524 milionů eur. Stojí za tím asi hlavně zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. Po této události koruna oslabila a ČNB tak nemusela po zbytek měsíce vůbec intervenovat.

Příští rok bude Evropa do velké míry žít opět politikou. Letošní politické události nebyly v tržním napětí ani ve výkonu ekonomiky nijak výrazně cítit. Nikde ale není psáno, že tomu bude i příští rok.

Z kapitálových burz jakoby se veškeré obavy vytrácely. Takzvaný index strachu spadl na úroveň letošních minim. Svět globálních finančních trhů jakoby se vůbec nebál toho, co přijde v roce 2017.

Zveřejnění listopadové inflace v Německu mnoho vzrušení nepřinese, protože se bude jednat pouze o její finální číslo, které by se nemělo lišit od předběžného odhadu.

Italský premiér Renzi zažil o víkendu tvrdý pád. Při vysoké účasti voliči řekli jeho návrhu na oslabené postavení senátu jasné “NE”. Renzi rezignoval a otevřel tak dveře k návratu politické nestability.

Otázka, která nyní zaměstnává většinu investorů, je, zda vítězství Donalda Trumpa představuje z hlediska finančních trhů skutečný průlom. Zatím je odpověď NE.

Jak se dalo očekávat, italský vládní dluh a italské banky se začínají dostávat pod stále větší tlak s tím, jak se blíží referendum o italské ústavě naplánované na tuto neděli.

ECB varuje před nárůstem politického napětí a zpráva o finanční stabilitě vyznívá (dva týdny před klíčovým zasedáním) hůře než ta předešlá. Podle ECB narostla rizika náhlých korekcí a prudkých poklesů jednotlivých cen aktiv.

Od začátku bylo jasné, že vítězství Donalda Trumpa přinese na trhy nejistotu. Co se podle ekonomů bude dít nyní, když volby opravdu vyhrál?

Co se stane s americkým akciovým trhem v návaznosti na to, kdo vyhraje prezidentské volby?

Preference kandidátů na amerického prezidenta dlouhodobě favorizovaly Hillary Clinton. V posledních dnech však roste obliba Donalda Trumpa. Takový vývoj nenechává trhy v klidu, roste volatilita trhu a je patrný odklon investorů od rizikovějších obchodů.

Donald Trump se 8. listopadu utká s tvrdou soupeřkou Hillary Clintonovou. Jeho kampaň poškozují obvinění z obtěžování a nesnášenlivosti, úspěch má i přesto u nespokojených voličů rozzlobených porušováním společenské smlouvy.

Globální politická nejistota podle studie ekonomů z Univerzity v Chicagu v posledních pěti letech vzrostla a je vyšší než v krizových letech 2008/2009.

Globální finanční trhy si po včerejší noci mohou oddychnout, neboť v souboji o amerického prezidenta nebudou stát jen kandidáti, kteří hodlají rozbourat stávající status quo.

Favorité na úřad amerického prezidenta se po Velkém úterý opravdu vykrystalizovali, avšak nejistota s výsledkem listopadových voleb neodezněla a bude s námi přítomna po většinu letošního roku.

Soudě čistě z pohledu na vývoj polských finančních trhů v posledních dvou měsících hvězda polské ekonomiky jakožto jasného hospodářského lídra střední Evropy jakoby zapadala.

Americké akciové trhy včera nenavázaly na pokles evropských burz a hlavní indexy naopak nepatrně posílily. V nočním obchodování na asijských trzích převládaly menší tlaky na pokles, když kromě obav z eskalace napětí mezi Ruskem a Tureckem trhy negativně ovlivnilo také posílení jenu.

S pádem ruského letounu na tureckých hranicích začaly včera padat i akciové trhy. Zdá se, že velká koalice proti islámskému státu je tímto definitivně minulostí.

Průzkum za listopad ukazuje nárůst důvěry jak mezi podnikateli, tak u spotřebitelů. Vývoj důvěry v tuzemské ekonomice tak dobře navazuje na výsledky průzkumu PMI.

Do popředí evropského dění se pomalu dostává opět politika, alespoň pokud se díváte na jih směrem do Španělska.

Předvolební návrhy strany, která je favoritem voleb, dělají investorům těžkou hlavu. Není náhodou, že navrhované změny připomínají maďarský scénář premiéra Viktora Orbána.