politika

Jaké jsou příjmy prezidenta republiky? Jaké má výsady? Jak vysoký je jeho plat a k tomu vyplácená finanční náhrada výdajů?

Na co dalšího mají ústavní činitelé nárok vedle svých platů a náhrad výdajů? Jak je to s auty a řidiči k soukromým účelům? A víte, že exprezident republiky nemá nárok na odchodné, ale na rentu?

Šaráda s nevalorizací platů politiků skončila, jak každý rozumný člověk musel očekávat: platy ústavních činitelů se zvyšovat budou. Už jsme psali, kolik berou poslanci a senátoři. Ale co vláda a prezident republiky?

Kandidující strany dostanou příspěvky za hlasy na volební náklady. Které? Ty úspěšné i příspěvek na získané mandáty čili na poslance a na stranickou činnost. Kolik je to peněz? A co všechno ještě stát stranám platí?

Poslanec se z jednání parlamentu může omluvit v podstatě z jakéhokoliv důvodu a pak pobírá svůj plný plat. Co když si ale poctivě vezme neschopenku? Na jak vysoké zabezpečení a nemocenské dávky má potom nárok?

Kromě samotného platu dostávají poslanci ještě další řadu náhrad. Jaké nejčastější a nejtypičtější náhrady dostává každý poslanec?

Kdo nekandiduje nebo nebude znovu zvolen a vydržel 4 roky v Poslanecké sněmovně, získá odchodné ve výši 5 poslaneckých platů. O jak vysoké jde částky? Výsluha bývala mnohem velkorysejší.

Jak vysoký je plat poslanců? Berou poslanci hodně nebo málo? Jaké dostávají další peníze k platu? A kolik dostanou ti, kteří už nebudou zvoleni, na rozloučenou s Poslaneckou sněmovnou?

Jeden původně sovětský propagandistický plakát z doby po druhé světové válce zachycuje dělníka odolávajícího spotřebnímu luxusu nabízeného západním kapitalistou.

Politicky exponované osoby budou mít možná v budoucnu větší problémy sjednat si půjčku a další bankovní produkty. Může za to další směrnice EU, která navíc okruh těchto osob rozšiřuje.

Přinese zákon o lobbingu transparentnost do fungování státu a omezí korupci? Koho se má týkat, jaké povinnosti z něj vyplývají pro politiky, vysoké úředníky a ty, kdo je ovlivňují?

Podzimní volební zápolení krom smrště politických slibů znamená i to, že Poslanecká sněmovna v původním složení nestihne projednat několik návrhů zákonů. Kterých se to týká?

O superhrubé mzdě, o sociálních dávkách, o půjčkách pro chudé rodiny i o drogách. S předsedou TOP 09 jsme si povídali o jeho pohledu na různá prohlášení stran, které mají stejný cíl – aby se nám žilo lépe. Jenže sliby zarmoutit nelze a často již schválené zákony jiná vládnoucí strana zase zruší.

Americký akciový index si včera polepšil o 0,8 %, když hlavním protagonistou byly informační technologie, které si připsaly 1,7 %.

Britská libra zažívá další povolební šok. Britská premiérka Theresa Mayová chtěla v předčasných volbách posílit svoje postavení v parlamentu i uvnitř konzervativní strany, aby se jí snadněji dohodl brexit. Stal se však pravý opak.

Ve stínu britské politiky opět pomalu přituhuje i na italské politické scéně. Tři největší politické strany se dohodly na reformě volebního systému pro dolní komoru parlamentu. Má jít o čistě proporční systém, kde bude hranice pro vstup stanovena na 5 procentech.

Po francouzských prezidentských volbách nastává krátké období klidu, než ve Francii přijdou na řadu další volby, ty parlamentní. Na nich se ukáže, co vlastně mohou nejen trhy očekávat od nového prezidenta, jež se včera ujal svého úřadu.

Překvapivé rozhodnutí premiéra Sobotky složit demisi za celou vládu by nemělo pro českou ekonomiku přinést nic revolučně nového. Termín voleb je známý, zbývá do nich již “pouze” půl roku. Celá vládní krize by tak neměla mít trvalejší přesah na trhy.

Volební rok bude pro rozpočet bolestný. Politici se předhání v tom, komu zlepší finanční situaci. Nejnověji to mají být důchodci a řada zaměstnanců.

Trhy si udělaly z voleb rychlý závěr o nejpravděpodobnějším vítězi a příliš už neřeší, co vše se může stát ve druhém kole nebo po parlamentních volbách, které Francii čekají začátkem června.

Průzkumy k francouzským prezidentským volbám stále favorizují Macrona a Le Penovou. Index nejistoty hospodářské politiky Francie je na historickém maximu a vzbuzuje obavy zahraničních investorů. Klíčové budou červnové volby do Národního shromáždění.

Nervozita před francouzskými prezidentskými volbami stoupá. Zatím má ale podle našeho názoru daleko k úrovním, které by hrozily v případě, že by došlo na krizové scénáře zavánějící vypsáním referenda o setrvání v eurozóně. Rozpětí mezi výnosem francouzského a německého desetiletého dluhopisu se sice vrátilo nad 70 bps – úrovně, kde se dlouhodobě pohybovalo naposled v roce 2012.

Čeká nás týden, který může být pro další politiku centrálních bank hodně důležitý, a to jak pro Fed, tak i pro ECB.

Trhy budou dnes vstřebávat zápis z jednání ECB a začnou se připravovat na politické události příštího týdne. Tedy Řecko a problémy s třetím záchranným balíkem a plány Trumpovy administrativy ohledně daňové reformy.

Zdá se tedy, že největší světová ekonomika dál šlape na plyn. To by mohlo Fedu samo o sobě stačit k tomu, aby se na březnovém zasedání rozhoupal k akci a to nehledě na detaily rozpočtových plánů Donalda Trumpa.