Hlavní navigace

Jak Evropa odolává nárůstu politické nejistoty?

14. 10. 2016
Doba čtení: 1 minuta

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Globální politická nejistota podle studie ekonomů z Univerzity v Chicagu v posledních pěti letech vzrostla a je vyšší než v krizových letech 2008/2009.

Globální politická nejistota podle studie ekonomů z Univerzity v Chicagu v posledních pěti letech vzrostla a je vyšší než v krizových letech 2008/2009. Steven Davis a jeho kolegové z Chicaga daly dohromady index globální politické nejistoty (http://faculty.chicagobo­oth.edu/steven.davis/pdf/Glo­balEconomic.pdf), který měří frekvenci negativních novinových zpráv ve vazbě na hospodářskou politiku v 16 největších světových ekonomikách.

Souhrnný index (vážený HDP) vzrostl výrazně kvůli souběhu řady negativních faktorů – evropská migrační krize, brexit, nárůst podpory radikální pravice napříč EU, politická polarize v USA a výměna politické garnitury v Číně, která se možná v brzké době bude znovu opakovat. Politická nejistota nejen podle výzkumu ekonomů z Chicaga může ohrožovat hospodářský růst – vést “vystrašené” podniky a domácnosti k odkládání investic a spotřeby.

Může ale nemusí, jak ukazuje například dosavadní zkušenost eurozóny z roku 2016. Přes výraznou kumulaci politických rizik (brexit, migrační krize) zatím není vidět, že by byl výrazně ohrožen hospodářský růst – podniky nijak zásadně neodkládají investice. Proč?

 uplatnovani-dph-v-roce2021

Za prvé eurozóna se zdá být výrazně odolnější vůči politickým i jiným rizikům než v letech 2008–2013. Důvodem je jiná struktura růstu, který dnes méně sází na volatilnější a zranitelnější zahraniční obchod, ale naopak více na stabilnější spotřebu domácností.

Druhým vysvětlením může být nelineární vazba mezi politickým napětím a investicemi – nárůst politického napětí nemusí dlouho vést k dramatickým změnám podnikatelských plánů, ale pak může stačit malé přiostření situace a podniky začnou ve velkém své plány měnit. To se každopádně v eurozóně zatím neděje a i proto ECB zatím neuvažuje o natažení přímého tisku peněz (QE) za horizont prvního kvartálu 2017. Počítáme s tím, že ani na zasedání příští týden se na tom nic nezmění.

Autor článku

Autor je hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).