Hlavní navigace

Předvolební utrácení: vyšší platy, důchody i zdánlivý strop důchodového věku

Autor: Shutterstock
Gabriela Hájková

Volební rok bude pro rozpočet bolestný. Politici se předhání v tom, komu zlepší finanční situaci. Nejnověji to mají být důchodci a řada zaměstnanců.

Před volbami se už tradičně rozdává a nejinak tomu je i letos. Nejčerstvější novinky by měly přilepšit hlavně státním zaměstnancům a těm s nejnižším příjmem. Poslanci také nedávno schválili vyšší valorizaci důchodů a zdánlivé zastropování důchodového věku.

Vyšší plat, kam se podíváš

Nejnovější novinka, kterou plánuje předložit předseda vlády Bohuslav Sobotka, vyplývá z jednání o růstu platů, které proběhlo 26. dubna s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou, předsedou ČMKOS Josefem Středulou a zástupci odborových svazů.

Vláda plánuje od 1. července 2017 zredukovat stupnice tabulkových tarifů. Počet stupnic platových tarifů by se měl snížit ze současných devíti na šest, sjednocením 1. až 3. a 5. a 6. stupnice platových tarifů. Důsledkem toho by měly vzrůst platy policistů, hasičů, celníků a pracovníků vězeňské služby o 10 %. Změna má být jakousi záplatou za snížení platů v roce 2012 koaliční vládou.

Kromě toho si ale mají platově polepšit také zaměstnanci v kultuře, ve školství, v sociálních službách a další. U zaměstnanců v kultuře se hovoří o zvýšení tarifních platů o více než 9 %, u pracovníků v sociálních službách o zvýšení o 5 %. Platy by se měly zaměstnancům zvyšovat podle Sobotky i v roce 2018.

Od roku 2018 by vzrostly platy učitelům, lékařům, zdravotním sestrám, pracovníkům v sociálních službách, policistům, hasičům a dalším zaměstnancům, uvedl na jednání Sobotka a zdůraznil i to, že chce pokračovat také v dalším růstu minimální mzdy tak, aby příští rok dosáhla 40 % průměrné mzdy v ČR.

O dalším růstu platů bude vláda s odbory jednat nejpozději letos v červnu.

Zastropování důchodového věku naoko

Poslanci na své poslední schůzi schválili také stanovení důchodového věku podle jiných pravidel. Podle současného modelu se důchodový věk žen a mužů postupně sjednocuje bez ohledu na to, kolik dětí ženy vychovaly. Důchodový věk se nyní víc a víc zvyšuje mladším ročníkům tak, že děti narozené v letošním roce by do důchodu měly odcházet až během svého 73. roku.

Jak jste na tom vy? Spočítejte si důchodový věk v naší kalkulačce.

Poslanci nyní růst důchodového věku zastropovali na 65 letech. Zní to pěkně, má to však své „ale“. Strop bude jen dočasný a každých pět let se bude přehodnocovat podle zprávy o vývoji úmrtnosti Českého statistického úřadu (ČSÚ) tak, aby mohl „průměrný Čech“ strávit v důchodu čtvrtinu svého života. Nejdříve by se to ale mohlo stát až v roce 2030, kdy 65leté hranice dosáhnou muži, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem, všichni narození v roce 1965. Do té doby se bude důchodový věk zvyšovat podle stávajících pravidel.

Důvodová zpráva ale zároveň připouští, že vzhledem k tomu, že nelze do roku 2018 předpokládat výraznější změny v očekávání vývoje střední délky života, bude první Zpráva o důchodovém systému v roce 2019 velmi pravděpodobně indikovat, že důchodový věk pro dosažení cíle (tedy v průměru jedné čtvrtiny života ve starobním důchodu), by měl být u nejmladší posuzované generace narozené v roce 1994 stanoven na úrovni okolo 68,6 roku. Je proto téměř jisté, že první Zpráva bude obsahovat výše zmíněné doporučení pro vládu, aby uložila ministru práce a sociálních věcí předložení novely zákona, která by důchodový věk dále zvýšila až k úrovni výše uvedených 68,6 roku, uvádí dokument na str. 15. Takže už teď je dost pravděpodobné, že až tabulkově dojdeme k hranici pro odchod do důchodu ve výši 65 let, ta následně poskočí o 3,5 roku výš.

Poslanci zastropování důchodového věku schválili s odkazem na rekordní výběr důchodového pojištění, za který ale může konjunktura, potažmo rekordní zaměstnanost a růst mezd, a která nepotrvá věčně.

Ohledně nápadu důchodový věk zastropovat jsme před časem poprosili o komentář významné ekonomy ČR. Jejich názory si můžete přečíst v článku Zastropování důchodového věku je předvolební kalkul a nesmysl.

Aktualizace 27. 4. 2017 14:10

Sněmovna schválila pozměňovací návrh poslance Miroslava Opálky, který upravuje situaci, kdy dojde v souladu s využitím § 4a k posunutí hranice důchodového věku. Ministerstvo práce a sociálních věcí v takovém případě podle pozměňovacím návrhu předloží vládě tři roky před termínem schválené úpravy důchodového věku, do 31. prosince, zprávu, která obsahuje zpřesňující informaci ČSÚ o očekávané střední délce života dotčených pojištěnců, ale také informaci o očekávané naději dožití ve zdraví těchto pojištěnců zpracovanou Ústavem zdravotnických informací a statistik a informaci o předpokládané míře nezaměstnanosti v době posunutí hranice jejich důchodového věku zpracovanou Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí. Tyto informace vláda pak může uvážit a navrhnout korekci úpravy posunuté hranice důchodového věku.

V naší společnosti jsme svědky zvyšujícího se výskytu vrozených vad, civilizačních nemocí, nemocí z povolání, závažných úrazů, negativního působení stresu na lidský organismus, psychosomatická onemocnění a rostoucí výskyt psychických onemocnění. Roste počet žádostí o invalidní důchod. To znamená, že delší doba dožití ještě není zárukou prodlužující se délky života v plném zdraví, včetně tomu odpovídajícím pracovním schopnostem občanů. Situaci komplikuje i předchozí zrušení důchodových kategorií pro náročná povolání, uvádí Opálka v odůvodnění pozměňovacího návrhu s tím, že nezohlednění kritéria naděje dožití ve zdraví by mohlo vést ke zvyšování počtu invalidních důchodů či předčasných důchodů, které jsou pro občany méně příznivé, a zvyšovat na pracovním trhu počet ekonomicky aktivních seniorů v době vyšší nezaměstnanosti (např. dopady ekonomické krize či čtvrté průmyslové revoluce) by podle něj způsobilo ještě větší nárůst nezaměstnanosti a nepříznivou situaci pro občany, kteří by již měli mít status poproduktivního věku.

Pozměňovací návrh formuluje změnu tak, že vláda doplňující informace pouze může zahrnout, nikoli musí. Proto, ačkoli smysluplnost je nabíledni, ještě neznamená, že se nakonec doplňující data do rozhodování skutečně promítnou. Napřed k tomu bude muset být i politická vůle.

Štědřejší valorizace důchodů

Kromě ekonomicky aktivních si mají přilepšit i důchodci. Poslanci totiž schválili i návrh, který má zvýšit valorizaci důchodů. Novinka by měla příští rok důchody zvýšit v průměru o 500 Kč (asi 4,4 %). Valorizace by totiž měla penze zvyšovat o polovinu růstu reálných mezd místo o nynější třetinu. Kromě toho by se měl při valorizaci zohledňovat také růst cen zboží ze spotřebního koše seniorů místo obecného růstu cen, pokud tento postup bude pro důchodce výhodnější.

O změně pravidel pro výpočet valorizace se hlasovalo na poslední chvíli. Změna prošla jako přílepek k návrhu, který se zabývá důchodovým věkem.

Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank, ke štědřejší valorizaci poznamenal: Poslanecká sněmovna dala svým rozhodnutím důchodcům dáreček, který bude za patnáct let prohlubovat roční schodek penzijního účtu v dnešních cenách o 80 miliard korun.

Sobíšek poznamenal, že pokud budou makroekonomické parametry kopírovat v následujících 15 letech vývoj předchozích patnácti let, přilepší si důchodci v novém valorizačním schématu v průměru o 0,75 % ročně z titulu přechodu ze sledování celkového indexu CPI (inflace) na vyšší z indexů CPI a životních nákladů důchodců. Zároveň si podle něj přilepší důchodci o 0,45 % ročně z titulu zvýšení podílu na přírůstku reálné mzdy z jedné třetiny na jednu polovinu. Změna, která byla v pohledu příštího roku vyčíslena na relativně málo významných 2,2 miliardy Kč, se během patnácti let každoroční multiplikací může nafouknout na téměř čtyřicetinásobek, varuje ekonom s tím, že částka 80 miliard Kč v dnešních cenách tvoří zhruba polovinu celkových ročních investic všech vrstev vlády a vládních institucí. Schválené opatření je dosud největším krokem k budoucímu vytěsnění investic do infrastruktury sociálními transfery. Problémem opatření je, že na rozdíl od jednorázových dárečků nepůjde vzít zpět bez změny zákona ani v případě ekonomické krize, pokud ale budoucí politická reprezentace toto opatření zruší zákonem v době krize, tuto krizi nepochybně prohloubí, uzavřel Sobíšek.

Kromě výše zmíněných novinek vláda chystá například i zvýšení přídavků na děti nebo růst daňové slevy na první dítě.

Našli jste v článku chybu?