Jak dokázat, že pracujete bez smlouvy a zaměstnavatel nechce nést odpovědnost?

Takzvaným faktickým pracovním poměrem se (jak připomněl nález Ústavního soudu spis. zn. I. ÚS 615/17, ze dne 10. 8. 2017) rozumí právní vztah, který vzniká tím, že konáte pro zaměstnavatele (s jeho vědomím a podle jeho pokynů) práci (závislou práci), ačkoliv mezi vámi nevznikl platný pracovněprávní vztah (nebyla sjednána platná pracovní smlouva, popřípadě platná dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr).

Nejedná se o pracovní poměr jako vzájemně provázaný komplex práv a povinností, nýbrž jen dílčí (právem neaprobovaný) faktický vztah, jehož vypořádání se řídí pracovněprávními předpisy. (O tzv. práci na zkoušku bez smlouvy jsme psali v článku Práce na zkoušku? A zadarmo? Ne ve zkušební době.)

Co je to faktický pracovní poměr

Právní vztah při faktickém pracovním poměru je vztahem pracovněprávním a vám v něm (za předpokladu, že nedostatek platného pracovněprávního vztahu jste nezpůsobili výlučně vy sami) zásadně náleží stejná práva a povinnosti jako zaměstnancům v platném pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu. Ve faktickém poměru máte zejména právo na:

• mzdu podle fakticky vykonané práce,
• dovolenou,
• náhradu mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnavatele,
• náhradu škody, za niž odpovídá zaměstnavatel (včetně odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání).

Máte ale i povinnost nahradit škodu, kterou jste způsobili při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, apod. Nevznikají vám naopak nároky z případného neplatného ukončení právního vztahu mezi vámi a zaměstnavatelem. Jde totiž o speciální úpravu nároků, jíž lze použít jen v případě neplatného rozvázání pracovního poměru platně vzniklého (při existenci platného pracovního poměru neplatně skončeného). Předpokládá se tu tedy neplatnost při zániku, a nikoliv při vzniku pracovního poměru. Faktický pracovní poměr není třeba rozvazovat, protože právně neexistuje.

Odškodnění za neplatný vyhazov ne, za pracovní úraz ano

Takže takový vztah můžete kdykoliv ukončit, aniž byste museli dostát všem povinnostem předepsaným při rozvázání pracovního poměru, jako třeba dvouměsíční výpovědní době, písemné formě výpovědi atp. Musíte si ovšem být jisti, že váš vztah v práci není řádným zaměstnáním, ale pouze tzv. faktickým pracovním poměrem, protože kdybyste řádně uzavřený pracovní poměr neplatně rozvázali, mohl by vás zaměstnavatel žalovat a domáhat se náhrady škody. Pokud se vás ale zaměstnavatel protiprávně zbaví – neplatným rozvázáním pracovního poměru, když nedodrží své povinnosti stanovené zákoníkem práce, nemůžete se vy domáhat odškodnění v podobě náhrady mzdy, jak jsme o tom psali např. v článku Za chyby se platí, i při nesprávné výpovědi.

Pokud pracujete načerno a zaměstnavatel platí, k problémům většinou nedochází. Leda by vše odhalil při kontrole orgán inspekce práce. Zaměstnavatel ušetří na odvodech, vy též ušetříte na odvodech, oba jste spokojeni. Ale vy si v roli zaměstnance musíte uvědomit, že nejste pojištěni (odpracovaná doba se vám nepočítá na důchod, nemáte oficiální výdělek pro úřad práce, pokud o práci přijdete a budete chtít podporu v nezaměstnanosti, ani třeba nesplníte podmínku odpracovat alespoň jeden rok v posledních dvou letech, těhotná žena nezíská peněžitou pomoc v mateřství atp.). Ke střetu obou, kdo podvádějí stát a pojišťovny, dochází především v situaci, kdy se v práci vážněji zraníte – zaměstnavatel se pak nemá k odškodnění.

Soudy musejí chránit slabší stranu

Ve zmiňovaném nálezu (spis. zn. I. ÚS 615/17, ze dne 10. 8. 2017) Ústavní soud určil obecným soudům, aby, mají-li ve sporných případech pochybnosti o existenci pracovněprávního vztahu, tedy nelze-li dovodit, že byla uzavřena příslušná smlouva nebo dohoda, tedy pracovní smlouva nebo dohoda o práci konané mimo pracovní poměr, pečlivě dbaly na dodržování garancí spravedlivého procesu a chránily vás jakožto uchazeče o zaměstnání jako slabší stranu.

(O sporném případu, kdy se zaměstnanec bez smlouvy domáhal svých práv a nároků, jsme podrobněji psali v článku Dostal práci na inzerát, ale bez smlouvy. Je možná „práce na zkoušku“?)

Matka se domáhá odškodnění za smrt syna a nákladů na pohřeb

V jiném dlouhotrvajícím a vleklém sporu se matka zesnulého syna domáhá náhrady škody z titulu odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu, a to jednorázového odškodnění pozůstalého a náhrady přiměřených nákladů spojených s pohřbem. Jestliže totiž v důsledku nemoci z povolání nebo pracovního úrazu zemřete, podle § 271i ZP náleží vašemu pozůstalému manželovi (nebo registrovanému partnerovi) a nezaopatřenému dítěti odškodnění, a to každému ve výši nejméně 240 000 Kč.

(O nárocích a výhodách vyplývajících ze zákoníku práce pro manžela nebo manželku zaměstnance jsme psali v článku Jaké mají manželé v zaměstnání výhody?)