Porovnáním výhod a nevýhod nesezdaných párů mužů a žen (druha a družky) oproti manželským párům v právním řádu ČR, pokud jde o majetek, bydlení a sociální dávky, jsme se už zabývali před časem v článku Život „na hromádce“ stát trestá vyššími odvody a chybějícími právy. Od té doby se v podstatě nic nezměnilo, a to ani účinností nového občanského zákoníku.
Jak je to ale v zaměstnání? Dává zákoník práce manželům nějaké výhody oproti svobodným nebo druhovi a družce?
Povinnost informovat a brát ohled na rodinu podle občanského zákoníku
Ještě než se na to podíváme, tak když už byl zmíněn nový občanský zákoník, nahlédněme do něj a zjistíme, že obsahuje dvě zajímavá ustanovení týkajících se vztahů v manželství s dopadem na zaměstnání. Podle ust. § 688 občanského zákoníku má manžel právo na to, aby mu druhý manžel sdělil údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech. Druhý z manželů má tedy přinejmenším právo vědět, kde je manžel zaměstnán nebo kam hodlá nastoupit do práce. Tyto povinnosti jsou právně vynutitelné, ale nějak si nedovedu představit, že by se jejich splnění někdo domáhal soudní cestou, jakkoliv je to teoreticky možné. Ve fungujícím manželství jistě není sdělování podobných informací problémem, ale v nefunkčních svazcích nebo ryze formálních svazcích zřejmě ano. Neplnění informační povinnosti povede nejspíš k rozvodu manželství.
Podle ust. § 689 občanského zákoníku je pak manžel povinen při volbě svých pracovních, studijních a podobných činností brát zřetel na zájem rodiny, druhého manžela a nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a které žije spolu s manžely v rodinné domácnosti, a popřípadě dalších členů rodiny. Asi by se tedy neměla upřednostňovat práce před rodinou, ale to právně vynutitelné není. Zase tedy: není-li možno se o tom s manželem dohodnout a vadí to, je asi lepší se rozvést.
Zaměstnávání manželů – výhoda, nebo nevýhoda?
Pracovněprávní vztah (tj. pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr) nemůže být podle ust. § 318 zákoníku práce mezi manžely. Jestli je to výhoda, nebo nevýhoda, to posuďte sami. Zákoník práce však nezakazuje zaměstnávání manželů na jednom pracovišti, třeba i v postavení nadřízeného a podřízeného.
Jiná omezující a přísnější pravidla však stanoví zákon o státní službě pro státní úředníky, avšak zase s výjimkami pro práci v zahraničí. O tom jsme podrobně psali v článku Manželé na jednom pracovišti? Někdy si nesmí šéfovat.
Ne manželství, ale rodičovství je chráněno
Pokud jde o různé úlevy v zaměstnání, ty nenáležejí z titulu manželství, ale rodičovství, a zejména mateřství, popřípadě nepříznivého zdravotního stavu.
Psali jsme o nich například v článcích:
Částečné pracovní úvazky pro rodiče malých dětí by měly být dostupnější
Můžete odmítnout jet na pracovní cestu?
Na jaké úlevy a výhody v práci má nárok těhotná žena a matka?
Ale dvě významná zvýhodnění manželů, i když až pro případ smrti, jak už bylo naznačeno, tu jsou.
Jednorázové peněžité odškodnění pozůstalých
Manželovi náleží v případě smrti zaměstnance v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání podle ust. § 271i odst. 1 zákoníku práce jednorázové peněžité odškodnění ve výši nejméně 240 000 Kč.
Vládě je přitom ust. § 271 odst. 2 zákoníku práce uloženo vzhledem ke změnám, které nastaly, resp. nastanou ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, zvýšit jednorázové odškodnění svým nařízením.
Druh a družka na něco takového nemají nárok, ten přísluší jen registrovanému homosexuálnímu partnerovi, nezaopatřenému dítěti a rodiči, pokud žil se zaměstnancem ve společné domácnosti.
V případě smrti zaměstnance v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání má manžel podle ust. § 271h zákoníku práce nárok na náhradu nákladů na výživu, ale to stejně jako každý jiný pozůstalý, kterému zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Blíže o tomto nároku a valorizaci renty jsme psali zejména v článku Renty za v práci poškozené zdraví se od 1. ledna 2017 zvyšují.
Nárok na peněžitá práva po smrti manžela
Peněžitá práva zaměstnance (např. nevyplacená mzda) jeho smrtí podle ust. § 328 odst. 1 nezanikají. Až do výše odpovídající trojnásobku průměrného měsíčního výdělku přecházejí mimo dědické řízení přednostně na manžela. Ten má vždy přednost před ostatními. Pokud manžela není, přecházejí na jeho děti nebo rodiče, pokud žili se zaměstnancem v době smrti ve společné domácnosti. Teprve pokud je takto nemůže nikdo získat, stávají se předmětem dědictví. Podrobně jsme o tom pojednali v článku Kdo po vás může zdědit vaši výplatu?
Volno na svatbu
Zaryté odpůrce manželství jsme tímto přehledem práv a nároků manželů v pracovním právu ke vstupu do svazku manželského zajisté nepřesvědčili. Kdybyste se přece jen pro svatbu rozhodli, pak máte v zaměstnání nárok na 2 dny pracovního volna, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu; placený je ale jen 1 den, náhrada mzdy vám tedy přísluší jen za 1 den, 2. den je neplacený.
Vaši rodiče mají nárok na 1 den placeného volna, tedy s náhradou mzdy.
Pokud naopak vy jdete na svatbu rodičů, máte nárok na 1 den volna, ovšem neplaceného, tedy bez náhrady mzdy.
Uvedené výhody platí pro zaměstnance v pracovním poměru, zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce uvedená práva nemají, zaměstnanci činní na dohodu o pracovní činnosti mají na uvedené výhody nárok, pokud si jej dohodli se zaměstnavatelem nebo jej zakládá vnitřní předpis zaměstnavatele.
