Nezapomínejte na peníze, které jste odvedli státu. Když vhodně využijete dobrovolné sociálního pojištění zefektivníte účinek již odvedených peněz. Přesunete je totiž z oblasti vysokého průměrného příjmu postiženého redukčními hranicemi do oblasti déle placené doby, kde už penalizace (tedy redukce) není.
Dobrovolné sociální pojištění
Málokdo ví, že dobrovolné sociální pojištění má význam ve více případech. Pokud už jste byli nuceni zaplatit povinně vysoké sociální výpalné v minulosti (eufemisticky nazývané jako tzv. „sociální pojištění“, i když s pojištěním má společného především označení a pravidelný platby), zvažte možnost poslat státu další peníze navíc, tzv. dobrovolné sociální pojištění, za které získáte o něco lepší důchod.
V článku Vyznejte se v důchodu: jak funguje první pilíř důchodového systému? popisuji, jak se počítá váš starobní důchod na základě odvodů tzv. sociálního pojištění. Především si všimnete redukční hranic, více také v § 15 ZODP. Do první redukční hranice se započítává 100 % průměrného celoživotního váženého příjmu, následně 26 %, následně 0 %. Tedy výše sebraných peněz nad první redukční hranicí se započítává pouhými 26 %, nad druhou redukční hranici nemá vliv na výši důchodů.
Bohatí, pozor. Stát vám sebere nejvíce
Zbystřit byste měli především v případě, že máte vysoké příjmy. Z těch stát nejvíce legálně krade a u nich se také střídalo období, které by se vůbec nezapočítalo jako doba do důchodu. Důvodem, proč byste měli zbystřit, je to, že pokud situaci nebudete řešit, spočítá se vám vysoký průměr, který se vám bude značně redukovat redukčními hranicemi (měli jste dle státu příliš vysoký příjem, takže je třeba vás za to potrestat), a k tomu z tohoto redukovaného celoživotního průměru dostanete 1,5 % za každý rok pojištění.
A těchto let budete mít relativně málo vlivem obvykle delšího studia i právě potřebě, možná nutnosti, mít pauzy mezi svým často extrémním zatížením. Ale tyto skupiny lidí nejsou jediní. Do důchodu se nezapočítávají ani tyto doby (a ve většině případů je nelze doplatit zpětně za více než rok):
- druhý rodič pečující o stejné dítě do 4 let jako první rodič (pozor, i v tomto případě nelze doplatit více než rok zpětně)
- lidé mající příjem bez platby sociálního pojištění (především příjmy z nájmu, příjmy z kapitálových investic),
- lidé, kteří si udělají déletrvající neplacenou dovolenou (jedno, jestli měsíc, rok, dva)
- lidé studující jak na začátku kariéry, tak později – období, které lze nyní doplatit i více let zpětně.
Především lidé kdysi déle studující, nyní pracující od nevidím do nevidím, často na úkor své rodiny, vydělávající díky tomu vyšší částky, jsou penalizováni několikrát: obvykle delší doba studia (často díky legislativě nutná pro vyšší výdělky) se jim nyní vůbec nezapočítá, vyššími odvody z vyšších výdělků, redukční hranice dále redukují vliv jejich nadstandardní práce, případné nutné pauzy pro průběžné dovzdělávání nebo relaxaci se jim opět nepočítají a dalšími relativními drobnostmi.
Kdy se hodí využít dobrovolné sociální pojištění
Pokud patříte mezi tyto lidi, zvažte možnost si průběžně tyto doby pokrýt dobrovolným sociálním pojištěním, zaplatit minimální částku za tuto dobu vaší dovolené či studia. Sice si snížíte průměrný celoživotní příjem, ale kvůli redukčním hranicím se to celkově spíše projeví pozitivně na výši výsledného důchodu.
Pokud nedosáhnete v době důchodového věku na potřebných 35 let pojištění, je možné dosáhnout s dobrovolným sociálním pojištěním na dobu 30 let, ale bez započítání náhradních dob. Podobně vám pro odchod o 5 let později stačí 15 let pojištění bez započítání náhradních dob oproti potřebným 20 letům.
Tipy pro konstantní příjem
Pokud celý život pracujete a držíte si svou úroveň mzdy v případě zaměstnance či zisku v případě podnikatele, nejen pro vás se nějaké tipy najdou:
- Lze si zaplatit zpětně období, kdy jste studovali a nepracovali. Starším ročníkům se započítá částečně do tzv. náhradní doby (prvních 6 let z 80 %). Po roce 2010 se studium vůbec nepočítá do důchodu, nicméně lze ho zpětně zaplatit právě zmíněným dobrovolným sociálním pojištěním.
- Podobně jako studium lze zpětně zaplatit další období, především pobyt na Úřadu práce (do náhradní doby se vám započítá doba, kdy pobíráte podporu, doba bez podpory je limitována jedním až třemi léty), další méně časté důvody najdete v § 6 ZODP.
Tahle období lze zpětně doplatit kdykoliv, nicméně z důvodu nároku i výše pozůstalostního důchodu doporučuji řešit průběžně.
A co když téměř nepracujete?
I lidé vůbec nepracující, nebo krátce pracující, mohou mít důvod zaplatit dobrovolné sociální pojištění:
- Pokud nesplňujete nárok na invalidní důchod (§ 40 ZODP), může být řešením si doplatit dobu dobrovolným sociálním pojištěním, spíše ale je třeba na to myslet průběžně, ne vždy lze doplatit doba více než rok zpětně. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu jsou sice mírné, ale je třeba je jednou za pět let kontrolovat, zvláště pokud máte příjmy bez platby sociálního pojištění. Pozor by si měli dát např. věční studenti, kterým se započítává jen prvních 6 let studia po 18 letech. Hrubě řečeno, potřebujete 5 let pojištění za posledních 10 let, popř. 10 let pojištění za posledních 20 let. Např. pokud jste více než 10 let neodváděli vůbec žádné sociální pojištění, nedostanete nic, i kdyby jste předtím odváděli milióny.
- Pokud nesplňujete podmínky, aby vaše děti získaly sirotčí důchod, popř. vaše manželka vdovský/vdovecký důchod, opět může být řešením dobrovolné sociální pojištění. Podmínky na přiznání pozůstalostních důchodů jsou poloviční oproti nároku na invalidní důchod. Mysleme na své blízké a řešme tyto věci průběžně, ne jen před přiznáním důchodu. Smrt si nevybírá, pokud vás zítra srazí auto, už nebudete mít možnost si tuto dobu platit pro vyšší pozůstalostní důchod vašich blízkých a stát vašim pozůstalým nenavýší důchod tím, že za vás zaplatí vhodně dobrovolné sociální pojištění.
Ve všech těchto případech může mít smysl si doplatit dobrovolné sociální pojištění, popř. se k němu předem přihlásit. Především si jednou za čas zkontrolujte nárok na invalidní důchod a pozůstalostní důchody. Pro starobní důchod vybrané období (studium, úřad práce) si můžete zpětně doplatit těsně před žádostí o starobní důchod. Totéž ve většině případů půjde v případě invalidního důchodu. V případě nároků na pozůstalostní důchod ale tuto možnost nemáte. A nejedná se jen o přiznání důchodu, jedná se i o jeho výši.
Osobně pokládám stále současné nastavení za nevyhovující ústavě, jak o předchozím nastavení již jednou rozhodl Ústavní soud, a to dokonce v případě plně invalidního důchodu, nicméně demotivující ho konkrétním postiženým znovu napadnout: Ústavní soud zdůraznil, že do té doby zůstává ustanovení § 15 ZODP i nadále aplikovatelným.
Nejčastější tipy
Zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění je složitý (navíc se odkazuje ve svém aktuálním znění na svá minulá znění v přechodových ustanovení…), výpočty jsou na hodiny práce i pro znalého, který je nepočítá jen pro sebe, a i tak jsou to jen odhady. Co tedy dělat?
Zaprvé, pokud už jsme nuceni platit sociální výpalné státu a nemůžeme s tím moc dělat, starejme se o tyto statisícové i miliónové částky za celý život. Nejčastější tipy, seřazené dle důležitosti:
- Průběžně si kontrolujte nároky na invalidní a pozůstalostní penzi, aby jste ji vůbec dostali v nějaké výši (cca 5 let pojištění za posledních 10 let).
- Pokud jste (včetně vašeho zaměstnavatele) v minulosti platili vysoké odvody, nejlépe si odhadněte výši vlivu toho, když si jako obecná osoba budete platit dobrovolné sociální pojištění v obdobích bez odvodů – což je dost těžké spočítat. Proto zjednodušeně odhadněte potřebu si platit dobrovolné sociální pojištění tím, jak vaše příjmy překračují první, nebo dokonce i druhou redukční hranici. První redukční hranice činí již 44 % průměrné mzdy a druhá redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy.
- Zvažte, pokud máte děti či manžela, na které myslíte s pozůstalostním důchodem, jestli si hned nezaplatíte zpětně sociální pojištění za období, kdy jste nemuseli platit sociální pojištění, ale které se vám vůbec do nároku na důchod nepočítá. Jedná se především o dobu studia (především nad 6 let po 18 letech), o dobu na úřadu práce bez podpory (více než rok, resp. tři). (Pokud jste bezdětní, můžete si tuto dobu doplatit před důchodem.)
- Pozor, dobrovolné sociální pojištění je omezeno rozsahem 15 let, věkem 18 let a důchodovým věkem.
Je těžké se rozhodnou zaplatit státu víc, než už si silou vzal v minulosti, zvláště pokud jste platili klidně statisícové částky ročně, zvláště pokud si nejste jisti, že tohle klasické Ponziho schéma vydrží do vašeho odchodu do důchodu. Obávám se, že vydrží, v jiné redukované formě, více penalizující více pracující, ale toto státní Ponziho schéma se dle mě jen tak nezhroutí.
Proto si myslím, že je tak důležité udržovat si nárok na důchod, jakékoliv výše. Klientům, co mají nedlouho do důchodu, obvykle radím si tu dobu zaplatit hned, když by si ji stejně dopláceli před žádostí o starobní důchod. Riziko smrti i invalidity se s věkem zvyšuje a nemusí být pak schopni toho doplacení ve svém invalidním stavu zrealizovat. Mladším klientům o této možnosti říkám, ale sám nevím, jestli bych to na jejich místě využil.
V každém případě doporučuji nespoléhat jen na státní Ponziho schéma, hrdě nazývané důchodovým pojištěním. Je vhodné mít i investice, pasivní příjem, vlastní bydlení nebo děti, o které se dobře a přiměřeně staráte.
