V rekultivačních projektech ale dostává stále větší prostor i jiný přístup: část území je ponechána bez přímého zásahu člověka tak, aby se mohla obnovit sama. Tento zdánlivě nenápadný krok může mít překvapivě zásadní význam. Díky přirozeným procesům může vzniknout třeba i jezero, které zadrží vodu v krajině a přinese řadu výhod – ekologických i ekonomických.
Odborníci se totiž shodují, že přirozená sukcese, tedy spontánní obnova přírodních procesů, představuje cenný a funkční způsob, jak krajině navrátit život. Tuto myšlenku podporuje řada zahraničních studií, které potvrzují, že spontánně obnovené plochy po těžbě mohou vykazovat vyšší biodiverzitu a stabilitu než technicky rekultivovaná území. Spontánní sukcese je tak součástí širšího přístupu, který zohledňuje i klimatické a společenské souvislosti.
Technická rekultivace bývá logickým a prověřeným řešením všude tam, kde je potřeba rychle stabilizovat terén, zamezit erozi nebo připravit půdu pro konkrétní využití – ať už zemědělské, lesnické či rekreační. Má přesně stanovené cíle, technologické postupy i očekávané výsledky. V mnoha lokalitách je zkrátka nenahraditelná. Zároveň ale čím dál častěji zaznívá otázka, zda má mít každá část krajiny po těžbě stejný, předem daný vývoj. Odborné organizace i státní správa začínají doporučovat, aby část území byla ponechána přirozené sukcesi, tedy obnově bez klasické technické rekultivace. Tento postoj není náhodný – stát sukcesi podporuje jako významný nástroj proměny posttěžební krajiny.
Příkladem posunu směrem k přirozené obnově je rozhodnutí vlády v případě lomu ČSA u Mostu. Tento rozlehlý důlní areál se stane prvním v Česku, kde stát záměrně upustí od plošné technické rekultivace a dá přednost řízené sukcesi. Vzniknout zde má přirozeně napouštěné jezero, které bude využívat podzemní vodu běžně se v lokalitě vyskytující. Hladina bude stabilní i v obdobích sucha, náklady na údržbu minimální a bez nutnosti technických zásahů.
Lom ČSA. / Místo sterilních výsadeb vznikne přírodní jezero napájené podzemní vodou. Úspory poputují do okolních obcí.
Změna přinese nejen ekologické benefity, ale také ekonomické. Do budoucna nevyžaduje přirozená obnova velké náklady na údržbu krajiny. Přirozeně napouštěné jezero bude mít vyrovnanou hladinu vody bez nutnosti nákladného dopouštění – využije se čistá voda běžně se vyskytující v lokalitě a peníze, které budou ušetřeny, získají na své projekty okolní obce.
Tento posun v přístupu ukazuje, že přirozená obnova přestává být vnímána jako rezignace na plánování. Naopak – stává se jeho vědomou a plnohodnotnou součástí. Doplněním řízené rekultivace o prostor pro přírodní procesy vzniká krajina, která je rozmanitější, odolnější a často i trvale udržitelnější. Současně pomáhá reagovat na klimatickou změnu a posiluje schopnost krajiny zadržovat vodu, což je pro její budoucnost klíčové.
Lom ČSA. / První velký důlní areál v Česku, kde stát upustil od klasické technické rekultivace ve prospěch přirozené obnovy.
Vedle druhového bohatství přináší přirozená sukcese i konkrétní funkční přínosy pro krajinu samotnou. Na sukcesních plochách se nenarušuje půdní profil, což vede k lepšímu vsakování vody i k obnově půdního života. Organický materiál z odumřelých rostlin se přirozeně mění v humus, který vrací do půdy živiny a podporuje přirozený koloběh látek. Výzkumy ukazují, že takto se může spontánně vyvinout celý funkční ekosystém včetně vodních prvků – a to i tam, kde technická rekultivace vytvořila jen ochuzené a dočasné podmínky.
Současně mají tato území i poznávací a vzdělávací hodnotu. Jsou to místa, kde lze pozorovat návrat přírody v přímém přenosu – bez režie, ale s jasným směrem. Pro vědce představují možnost sledovat ekologické procesy v jejich přirozeném průběhu, pro veřejnost pak příležitost k pochopení toho, že příroda dokáže být aktivním partnerem obnovy. Tato zkušenost často mění vnímání toho, co znamená funkční a zdravá krajina.
ČLÁNKY DO MAILU