Názor k článku Jde na důchody málo peněz? Dotazník ukazuje, jak uvažuje ministerstvo o změnách penzí od Richard Fuld - Předně, žádná revoluční reforma státních důchodů není třeba....

Předně, žádná revoluční reforma státních důchodů není třeba. Dnes jsou odvody na důchodové pojištění 28% hrubé mzdy (6,5% zaměstnanec + 21,5% zaměstnavatel) a na jednoho důchodce připadá cca 2,2 lidí v produktivním věku. Z toho plyne, že náhradový poměr by mohl být potenciálně až 62%, tedy že průměrný důchod by mohl být 2,2 * 28% * 32700 = 20 326,-Kč! Zajímavá diskuze by mohla být na téma, proč tomu tak není.

Pokud díky všem demografickým vlivům poklesne počet produktivních lidí na jednoho důchodce na 1,5 (hodně pesimistický odhad) pak potenciální náhradový poměr klesne na 42% (dnes je údajně 38/) a potenciální průměrný důchod v současných cenách by klesl na 13 700,-Kč, což +/- odpovídá současnému stavu. Tedy žádná pohroma, kvůli které bychom měli troubit na poplach, nás nečeká.

Proto jsou namístě pouze částečné zásahy do aktuálního systému. Jedním z takových zásahů by mohlo být zavedení povinného spoření na důchod pro bezdětné ve státním fondu (spravovaného ČNB), který by garantoval reálné zhodnocení ve výši 0% p.a., tedy nominální zhodnocení ve výši inflace. Proč? Protože bezdětní by takto nahradili svou investici do nové generace plátců důchodů v průběžném důchodovém systému. Bezdětní by tak odváděli sociální odvody stejně jako všichni ostatní, avšak namísto investice do dětí by spořili ve státním důchodovém fondu.

Po té co by odešli bezdětní do důchodu, by státní důchodový fond začal vyplácet bezdětnými naspořené peníze do průběžného systému, z něhož by dostávali důchod všichni i bezdětní, a to v souladu se současným pr všechny jednotným způsobem výpočtu důchodů. Namísto odvodů neexistujících dětí by do systému připlouvaly bezdětnými ve státním fondu naspořené peníze. Pokud předpokládáme 10% bezdětných pak by tímto způsobem začalo do důchodového systému plynout o 10% více peněz, a to právě v období, kdy v ekonomice začnou chybět ony nenarozené děti. Takto by samozřejmě došlo také k vytvoření prostoru pro navýšení vyplacených důchodů o cca 10%, (záleží na tom, jaké by bylo rozložení příjmů ve skupině bezdětných oproti skupině rodičů).

Současně by platilo, že jakmile by se narodilo 1. dítě, začal by fond rodičům vyplácet jimi naspořené peníze a do fondu by nadále posílali již jen polovinu. Po narození druhého dítěte by rodiče přestali spořit ve fondu zcela a fond by začal rodičům vyplácet i tu druhou rodiči naspořenou část peněz. V tomto případě by se vyplácely konkrétně individuálně naspořené peníze (100% zásluhovost). Narození potomka by tak nepředstavovalo pro rodinu tak obrovský propad v životní úrovni, jako je tomu dnes.