Proč je dobře vydělávající a prací zaneprázdněný rodič vlastně někdy diskriminován ve sporu o péči o dítě s expartnerem, ačkoliv mu zajišťuje větší životní komfort? Je správné, aby ten, kdo má více času, protože méně vydělává, měl lepší pozici ve sporu o porozvodové uspořádání rozpadlé rodiny?