Člověk zraněný při autohavárii požadoval po České kanceláři pojistitelů (ČKP) 310 000 Kč za to, že kvůli svému zranění nebyl schopen starat se o svoji zahradu a musel péči o ni přenechat svým synům. Ti se o zahradu starali od října 2016 do prosince 2018. Zraněný otec chtěl, aby péči jeho synů o zahradu zaplatila. Pokud bychom požadovanou sumu vydělili počtem 27 měsíců, na které si pán dělal nárok, došli bychom k měsíční částce ve výši 11 481 Kč, a to včetně měsíců, které jsou mimo vegetační období.
Kuriózní případ se nejprve řešil u soudu I. stupně, který žalujícímu pánovi požadovaných 310 tisíc Kč přiznal. Soud vyšel ze zjištění, že došlo k vážnému poškození zdraví žalobce. Jeho pracovní schopnost poklesla o 40 % a omezení jeho zdravotních dispozic bylo do takové míry, že již není schopen věnovat se své zálibě zahradničení, a proto péči o zahradu pro něj od nehody vykonávají jeho synové.
Česká kancelář pojistitelů se proti takovému verdiktu odvolala k nadřízenému soudu, který jí dal za pravdu a žalobu zamítl. Odvolací soud zúžil pojem „péče o domácnost“ pouze na činnosti, jež se pojí s prakticky každou domácností, aby mohl poškozený vést důstojný život, tedy běžné úkony sebeobsluhy a dále zařizování běžného chodu domácnosti. Nikoli tedy údržbu zahrady, která není pravidelnou složkou domácnosti.
Odvolací soud také konstatoval, že péče o zahradu je spíš koníček žalobce a jeho manželky a že dosud nikdy nebyl výklad soudní judikatury tak široký, aby náklady na péči o zahradu byly součástí nároku na náhradu nákladů spojených s péčí o domácnost poškozeného.
Nakonec se případ dostal až k Nejvyššímu soudu, jehož občanské a obchodněprávní kolegium řešilo otázku rozsahu nákladů na péči o domácnost poškozeného podle ust. § 2960 o. z. Soudu nevadil ani tolik fakt, že pán tento účet předložil za práci svých synů, a nikoli třeba zahradnické firmy.
Co říká k odškodnění úrazu občanský zákoník
Podle ust. § 2958 věty první o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění.
Podle ust. § 2960 o. z. hradí škůdce též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.
Jak je poškozený pán handicapovaný a jaké odškodnění už dostal
Soudy zjistily, že žalobce a jeho manželka byli vášniví zahradníci, zahradničení
věnovali velké množství svého volného času a poté, kdy jim nestačila zahrada u rodinného domu, začali zvelebovat i pozemky okolo provozovny, kde žalobce podnikal. Jedná se o pozemek o rozloze přes 8 tisíc m2 rozdělený na několik zón, které plní různé funkce. Následkem nehody byl zraněný pán v pracovní neschopnosti a nebyl schopen se postarat o sebe ani o svou domácnost, přičemž tyto náklady péče byly vyřešeny v jiném soudním řízení. Poškozený žalobce totiž vedl více soudních sporů, aby vymohl odškodnění.
V souvislosti se škodní událostí byla žalobci přiznána náhrada za bolest, ztížení společenského uplatnění a léčení spolu s dalšími nároky souvisejícími s jeho podnikáním. Žalující pán má dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, funkčně nejvýznamnější je postižení levého ramene, má omezenou obratnost levé ruky a pokles jeho pracovní schopnosti s ohledem na převažující duševní práci činí 40 %.
Rozsah nákladů na péči o domácnost aneb na co všechno má nárok člověk poškozený na zdraví
Obsahem účelně vynaložených nákladů spojených s péčí o poškozeného a jeho domácnost se Nejvyšší soud už dříve zabýval ve vztahu k ust. § 2960 o. z., např. v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 6. 2020, spis. zn. 25 Cdo 3838/2018. Podle tohoto rozsudku náklady spojené s péčí o zdraví zahrnují vedle výdajů na léčebnou péči poškozeného, která není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění, též výdaje na účelně vynaloženou osobní péči, která nemá jen lékařský charakter (např. úkony osobní hygieny, přípravy stravy a jejího přijímání, vyměšování, oblékání, jichž není poškozený zcela či zčásti sám schopen), a výdaje na péči o jeho domácnost (např. obstarávání nákupů, úklid, praní i vyřizování potřebných záležitostí na poště, na úřadech apod.).
Náhrada se týká nákladů k pořízení potřebných pomůcek i k zabezpečení činností, které poškozený nezvládá, prostřednictvím jiných osob. Účelnost nákladů spojených s péčí o zdraví poškozeného je třeba měřit nejen hlediskem ekonomickým, nýbrž i širším pohledem, který zohledňuje snahu společnosti o začlenění zdravotně handicapovaných osob do společenského života.
Rovněž však bylo v tomto rozhodnutí zdůrazněno, že je potřeba vždy zvažovat ekonomickou účelnost nákladů péče o poškozeného a veškeré náklady, jež poškozený uplatňuje, nelze bez dalšího podřadit pod náklady péče o poškozeného. Nejvyšší soud ČR zhodnotil, že výklad ust. § 2960 o. z. zaujatý prvostupňovým soudem příliš rozšiřuje pojem péče o domácnost, neboť do něj spadají pouze ty činnosti, které se pojí prakticky s každou domácností tak, aby v ní bylo možno vést důstojný život. K nákladům péče o domácnost se všeobecně počítají pouze náklady na obstarávání nákupů, úklid, praní, vyřizování záležitostí na poště, úřadech apod.
Ani odškodnění zhoršení kvality života nelze přehánět
Ačkoli je lidský život nekonečně variabilní a je třeba zajistit plné odčinění újmy poškozeného, nelze pojem plného odčinění újmy na zdraví absolutizovat. Odčinění této újmy je ze své povahy limitováno. Je tomu tak především s ohledem na taxativní výčet nároků na náhradu újmy na zdraví (viz ust. § 2958 – § 2967 o. z.). Odčiňují se jen újmy, které jsou adekvátním důsledkem jednání škůdce, tedy u nichž je jednání škůdce podstatnou a předvídatelnou příčinou újmy. Náklady péče o poškozeného a jeho domácnost poskytované rodinnými příslušníky lze hradit pouze v rozsahu přesahujícím rámec běžné lidské a rodinné solidarity a spolupráce.
Všechno není péče o domácnost, navíc poškozený značně nadhodnotil hodnotu zahradnických prací
Jestliže by měla být všechna omezení v životě poškozeného kompenzována podřazením pod pojem péče o domácnost, stíral by se rozdíl mezi majetkovou a nemajetkovou újmou a mohlo by to vést k duplicitnímu odškodňování téže újmy, k nadměrnému zatěžování škůdců nepředvídatelnými povinnostmi k náhradě a k neekonomickému vynakládání prostředků pojišťovnami,
zhodnotil Nejvyšší soud ČR v nedávném rozsudku spis. zn. 25 Cdo 3542/2023 ze dne 28. února 2024. Ostatně bylo také prokázáno, že náklady vyčíslené žalobcem zprvu ve výši 657 982 Kč byly hrubě nadhodnoceny, znaleckým posudkem byly vyčísleny účtované práce jen na čtvrtinovou částku.
Poškozený už byl starší, s přibývajícím věkem by stejně péči o zahradu později plně nezvládal
Především se však podle hodnocení Nejvyššího soudu jedná o pokračování ve volnočasové aktivitě poškozeného, který již není schopen ji vykonávat sám, a proto k péči o zahradu využívá své syny. Rovněž by bylo obtížné rozlišit, do jaké míry vykonávají rodinní příslušníci péči o zahradu namísto poškozeného v důsledku jeho poškození zdraví, nad rámec běžné rodinné spolupráce, anebo z důvodu vlastní záliby.
Navíc vzhledem k věku žalobce v době úrazu (téměř 60 let), velikosti zahrady a rozsahu na ní vykonávaných prací nebylo reálné předpokládat, že by tyto práce i nadále byl žalobce schopen dlouhodobě a v plném rozsahu zajišťovat, i kdyby újmu na zdraví neutrpěl. Náhradu za péči o zahradu, kterou vykonával poškozený jako osobní zálibu a nyní ji vykonávají jiní příslušníci rodiny, tedy nelze požadovat v rámci nároku na náhradu nákladů péče o domácnost poškozeného. Je přitom nerozhodné, zda jde o volnočasové aktivity vázané pouze na osobu poškozeného (např. sportovní či umělecká činnost), či v nich lze do jisté míry pokračovat prostřednictvím jiného (sběratelství, modelářství nebo právě zahrádkaření).
Z tohoto důvodu není podstatné, kde se zahrada nalézá, zda jde o pozemek přiléhající k provozovně podnikání či zahrádkářskou kolonii, ale že nejde o domácnost poškozeného ve smyslu ust. § 2960 o. z.
Případné zpustnutí zahrady ohrožuje důstojný život?
Nejvyššímu soudu není zřejmé, jak by případné zpustnutí rekreační zahrady ohrozilo důstojnost života poškozeného, péči o sebe sama či chod jeho domácnosti. Jinými slovy lze za náklady na péči o domácnost poškozeného považovat pouze náklady, jež by v souvislosti s provozem své domácnosti účelně vynaložil průměrný poškozený.
Riziko zpustnutí rekreační zahrady kritérium nákladů účelně vynaložených pro důstojný život poškozeného nesplňuje. Tím Nejvyšší soud nechce bagatelizovat újmu poškozeného, který se již nemůže plně věnovat své hlavní volnočasové aktivitě a jemuž zmaření celoživotního úsilí přineslo další nepříjemnosti a zklamání. Tyto útrapy jsou však odčiňovány náhradou za ztížení společenského uplatnění podle ust. § 2958 o. z. A toto odškodnění již poškozený dostal. Poškozený tedy s dalším požadavkem na odškodnění ve výši 310 000 Kč, protože péči o zahradu za něj převzali synové, neuspěl.
