Cizinec pracoval na stavbě. 20. prosince 2021 jiný pracovník, činný zde jako OSVČ, shodil ze střechy (z výšky 8,56 m) prázdnou dřevěnou paletu o hmotnosti 57 kg – přestože shazovat jakékoliv předměty ze střechy bylo zakázáno.
Paleta cizince zasáhla a utrpěl zranění – zhmoždění tkáně levého čelního a pravého spánkového laloku mozku s prokrvácením, otřes mozku, kousnutou ránu jazyka, uvolnění zubu, zlomeninu hrudního obratle, nártní kosti pravé nohy a vykloubení malíku na stejné noze.
Za uvedené jednání byl pracovník, který paletu shodil, pravomocně uznán vinným spácháním trestného činu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti.
V době škodní události měl cizinec na sobě předepsané ochranné pomůcky a neporušil žádnou povinnost ohledně bezpečnosti práce na daném pracovišti. Na území ČR pobýval v té době neoprávněně – neměl povolení k pobytu, a práci pro zaměstnavatele vykonával bez pracovního povolení.
Cizinec, respektive jeho právníci, zažalovali odsouzeného pracovníka o náhradu škody. Soudy přiznaly cizinci bolestné 136 034,02 Kč, náhradu za další nemajetkovou újmu 10 000 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky 500 Kč.
Žalobu v části ohledně zaplacení náhrady za další nemajetkovou újmu co do částky 40 000 Kč zamítly.
Civilní soudy, které se žalobou zabývaly, dospěly k názoru, že žalovaný pracovník za újmu odpovídá podle ust. § 2910 občanského zákoníku s tím, že jsou navíc ve smyslu § 135 občanského soudního řádu vázány rozhodnutím vydaným v trestním řízení.
Původce škody na stavbě žádal snížení odškodnění ilegálního migranta na polovinu
Soudy neuznaly námitku žalovaného pracovníka, že absence povolení k pobytu a pracovního povolení zakládá spoluúčast, tedy vlastně spoluzavinění samotného poškozeného na vzniklé újmě alespoň v rozsahu 50 %.
Případné platné povolení žalobce k pobytu v ČR nebo k práci by nemohlo odvrátit daný škodný děj a nemělo by žádný vliv na vznik předmětné újmy na jeho zdraví. I kdyby cizinec disponoval platným povolením k pobytu a platným pracovním povolením, nemohl by tím nijak zamezit vzniku škody či alespoň snížit její následky.
Poškozený cizinec se nechoval v rozporu s obecnými zásadami bezpečnosti práce ani nevstoupil na místo, kde se neměl zdržovat. V době úrazu měl na hlavě nasazenu ochrannou helmu a v daném místě plnil pracovní úkoly, které mu udělil nadřízený. Okolnost, že práci vykonával bez platného pracovního povolení, je proto ve vztahu k odpovědnosti za škodu irelevantní.
Kdyby tu cizinec nebyl a nepracoval, nemohla mu vzniknout při nelegální práci žádná škoda
Žalovaný pracovník se pokusil verdikt určující mu povinnost zaplatit cizinci vzniklou škodu zvrátit u Nejvyššího soudu. Předestřel mu otázku, zda nelegální pobyt žalobce v ČR a skutečnost, že tento cizinec nemá ani pracovní povolení, ani živnostenské oprávnění, má vliv na spoluzavinění a tím na výši náhrady škody, když škodu utrpěl v ČR při výkonu práce.
Podle škůdce je nutné zvážit, zda ochrana osob nelegálně pobývajících na území ČR má být totožná jako ochrana osob respektujících pravidla pobytu a výkonu práce na daném území. Původce zranění poukázal na to, že zatímco se poškozený žalobce dopustil úmyslného porušení právních předpisů, z jeho strany šlo o porušení pouze nedbalostní.
Co se zkoumá při spoluzavinění škody samotným poškozeným
Podle ust. § 2918 občanského zákoníku totiž platí: vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Pokud se ale okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě podílí jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.
Právní úprava spoluúčasti poškozeného na vzniklé újmě stojí na východisku, že újma nemusí být pouze výsledkem jednání škůdce, ale může být vyvolána i samotným poškozeným, který pak poměrně nebo zcela nese újmu vzniklou okolnostmi na jeho straně.
Jde o určení vzájemného vztahu mezi jednáním poškozeného a škůdce, přičemž se vychází z míry účasti každého z nich a zvažují se veškeré příčiny, které vedly k újmě. Jak u škůdce, tak i u poškozeného lze přitom brát v úvahu jen takové jednání, jež bylo alespoň jednou z příčin vzniku újmy.
Jednou z nezbytných podmínek spoluúčasti poškozeného na vzniku újmy je existence příčinné souvislosti mezi okolnostmi, které lze přičítat poškozenému, a vznikem újmy. Tedy jestliže vznikne újma, zcela či zčásti, též následkem jednání či opomenutí poškozeného.
Podle odvolacího soudu vznik újmy na zdraví cizince nezpůsobilo to, že neměl povolení k pobytu v ČR a pracovní povolení. Ke vzniku újmy by došlo i v případě, že by potřebná povolení měl, neboť jedinou příčinou újmy na zdraví poškozeného bylo shození palety ze střechy budovy žalovaným, tedy jednání, za něž byl trestně odsouzen.
V řízení pak nebylo prokázáno, že by cizinec jakkoli porušil předpisy o bezpečnosti práce – v okamžiku vzniku újmy vykonával práci zadanou od nařízeného a měl nasazeny všechny ochranné pracovní pomůcky. Není tak dána ani žádná další okolnost, jež by mohla alespoň z části způsobit jeho újmu.
Cizinec sice porušil své povinnosti tím, že příslušná povolení neměl, avšak tato skutečnost shození palety a jeho úraz nezpůsobila. Z hlediska příčin úrazového děje je absence povolení k pobytu cizince na území ČR i pracovního povolení bez významu.
Bylo by však možné namítat, že by ke vzniku újmy nedošlo, kdyby poškozený cizinec respektoval, že povolení nemá, a v souladu s právem by práci nevykonával, respektive ani by nepobýval na území ČR, tedy by se v okamžiku pádu palety ani nemohl nacházet na místě, kde utrpěl úraz.
Účelem omezení práce cizinců v ČR není ochrana jejich zdraví, ale úplně jiné záležitosti
Ze zákona o pobytu cizinců na území ČR a ze zákona o zaměstnanosti však nijak neplyne, že by povinnost mít oprávnění k pobytu nebo povolení k práci měla bránit vzniku újmy na zdraví způsobené pracovníkovi jiným pracovníkem.
Je tedy zcela jasně patrné, že porušení povinností ze strany cizince se žádným způsobem nepodílelo na vzniku jeho újmy. Žalovaný jednáním, za něž byl i trestně odsouzen, porušil právní normy, jež mají mimo jiné sloužit k ochraně zdraví osob, což způsobilo újmu na zdraví cizince.
Na tomto skutkovém ději se nijak nepodílelo protiprávní jednání cizince porušujícího právní normy, jejichž účelem je regulování migrace, prevence nelegální práce cizinců, ochrana českého trhu práce, ochrana před vykořisťováním zaměstnanců a placení povinných odvodů a daní.
Porušování cizineckých předpisů se na úrazovém ději nijak nepodílelo
Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 25 Cdo 1618/2024, ze dne 4. 3. 2025, proto zhodnotil jako správný závěr odvolacího soudu, že cizinec bez ohledu na porušení zákona o pobytu cizinců ničím nepřispěl k mechanismu samotného úrazového děje a že by podobný následek utrpěl i v situaci, kdy by příslušná povolení měl, respektive že by se totéž stalo komukoliv jinému.
Při způsobu, jakým nakládal žalovaný s paletou, nezměnily formální nedostatky povolení k pobytu a k práci na straně poškozeného nic na průběhu nehody, a jsou tedy z hlediska právně relevantních příčin úrazového děje bez významu.
Lze shrnout, že porušení právní normy poškozeným, jež neslouží k ochraně práv porušených škůdcem, nezakládá spoluúčast na vzniklé újmě ve smyslu ust. § 2918 občanského zákoníku.
Položil-li škůdce otázku, zda ochrana osob nelegálně pobývajících na území ČR má být totožná jako ochrana osob respektujících pravidla pobytu a výkonu práce na daném území, je třeba podotknout, že ani takovým osobám nelze upírat právo na náhradu nemajetkové újmy na zdraví, pokud jim byla způsobena protizákonným jednáním jiné osoby, jak je tomu i v daném případě, uzavřel Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 25 Cdo 1618/2024, ze dne 4. 3. 2025.
ČLÁNKY DO MAILU