Prezident republiky je hlavou státu (České republiky) a jejím nejvyšším ústavním činitelem. Je tradicí z dob tzv. I. republiky (1918–1938), že prezident republiky má nejvyšší plat ze všech ústavních činitelů. A to výrazně vyšší než ostatní. Šlo o to, aby se postavení prezidenta republiky v Republice československé co nejvíce přiblížilo postavení císaře v Rakousko-Uherské monarchii. A to mělo platit i pro jeho plat. Tato tradice započatá ohledně prezidenta T. G. Masaryka přetrvala nejen během tzv. I. republiky, ale i po roce 1945 a během lidově-demokratického, resp. socialistického režimu.
Traduje se, že prezident ČSSR Antonín Zápotocký pobíral tak moc peněz, že v podstatě nevěděl, co s nimi. Vedle platu měl a má prezident republiky zajištěný maximální servis prostřednictvím Kanceláře prezidenta republiky. A tak prezident neměl za co peníze utrácet. Prezident Novotný nespořil, zřejmě spoléhal na to, že se dožije komunistické bezpeněžní společnosti, a rozdával peníze v obálkách svým stoupencům, spolupracovníkům a zaměstnancům jako dárky nebo odměny, aby si získal nebo udržel jejich přízeň a loajalitu.
Prezident republiky má nejvíce z ústavních činitelů, ale zase ne o moc
Velký rozdíl mezi výší platu prezidenta republiky a dalších vrcholných ústavních činitelů (např. předsedy vlády, předsedy Poslanecké sněmovny – dříve předsedy Národního, resp. později Federálního shromáždění, České národní rady apod.) byl smazán až s přijetím a aplikací zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, který nabyl účinnosti 26. 10. 1995.
Základní výše platu
Aktuální plat prezidenta republiky činí 341 200 Kč za měsíc (zatímco plat předsedy Poslanecké sněmovny a předsedy vlády činí 274 800 Kč měsíčně a plat předsedy Ústavního soudu 329 800 Kč měsíčně).
Zpočátku (1995–2010) bylo i podle současného zákona uzákoněno (jako tomu bývalo dříve od dob prezidenta Masaryka), že plat prezidenta republiky nepodléhá dani z příjmů, ale to již neplatí. I prezidentovi je srážena z platu daň z příjmů. Ovšem prezident republiky neodvádí ze svého platu zdravotní a sociální pojistné.
Neschopenku prezident republiky nepotřebuje, na plat má nárok, i když je dočasně zbaven funkce
Prezidentu republiky náleží plat i po dobu, po kterou funkci dočasně nevykonává, tzn. i v době, kdy je nemocen. Rovněž i v době, kdy se Poslanecká sněmovna a Senát usnesou, že prezident nemůže svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat (a dojde k přenesení výkonu kompetencí prezidenta republiky na předsedu vlády, předsedu Poslanecké sněmovny a předsedu Senátu).
Paušální náhrada výdajů
Ústavní činitelé mají vedle platu nárok na nejrůznější náhrady výdajů, patří mezi ně zejména náhrada výdajů na reprezentaci, na dopravu (a to u některých i k soukromým účelům), na stravování, na ubytování, na odborné a administrativní práce, které proplácejí expertům, s nimiž spolupracují. Namísto toho prezidentu republiky náleží souhrnná víceúčelová paušální náhrada výdajů spojených s výkonem jeho funkce ve výši 317 500 Kč měsíčně. Celkový příjem prezidenta republiky tak činí 658 700 Kč měsíčně.
Náhradu výdajů dostává prezident i po dobu, po kterou funkci případně dočasně nevykonává. Ohledně zdanění a odvodů se postupuje u náhrady jako u platu prezidenta republiky.
Naturální požitky
Vedle uvedených příjmů má prezident republiky nárok na:
- užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,
- užívání nemovitostí tvořících sídlo prezidenta republiky,
- úhradu zdravotních služeb,
- zřízení a užívání dvou účastnických telefonních stanic.
Tato naturální plnění jsou osvobozena od daně z příjmů.
Servis zajišťuje prezidentovi jeho Kancelář a další servisní organizace
Obstarávání věcí spojených s výkonem pravomocí prezidenta republiky stanovených Ústavou České republiky, ústavními zákony a zákony a s protokolárními povinnostmi a veřejnou činností prezidenta republiky zajišťuje Kancelář prezidenta republiky jako samostatná instituce, úřad – rozpočtová organizace.
Kancelář prezidenta republiky hospodaří s nemovitostmi, které tvoří areál Pražského hradu, dále spravuje zámek Lány a související nemovitosti. Hospodaří rovněž s movitým vybavením, které patří k Pražskému hradu a zámku Lány. Kancelář prezidenta republiky se věnuje víceméně politické a úřední činnosti a k výkonu dalších servisních činností má zřízeny příspěvkové organizace Správu Pražského hradu a Lesní správu Lány.
Vedle Kanceláře prezidenta republiky, ale na stejném místě, na Pražském hradě, působí též Vojenská kancelář prezidenta republiky, která je vojenským útvarem ozbrojených sil České republiky. Vojenská kancelář plní úkoly související s výkonem pravomocí prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil a úkoly související s řízením Hradní stráže.
Nároky po skončení funkce
Prezident republiky, podobně jako i další ústavní činitelé, má nárok na naturální požitky v podobě užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici ještě 3 kalendářní měsíce po měsíci, v němž mu skončil mandát (volební období) prezidenta republiky.
Renta, příspěvek na provoz kanceláře a auto i pro bývalého prezidenta
Prezident republiky má po skončení svého volebního období nárok na rentu ve výši 50 000 Kč měsíčně, kterou mu i nadále vyplácí Kancelář prezidenta republiky, byť už jinak poskytuje zázemí novému prezidentovi. Vedle osobní renty má exprezident republiky nárok na víceúčelovou paušální náhradu, která kryje zejména nájemné spojené s užíváním přiměřeně vybavené kanceláře a odměnu asistenta, v celkové výši 50 000 Kč měsíčně.
Se zdaněním a odvody je to u renty stejné jako u platu během výkonu funkce, taktéž u náhrady. Není-li bývalému prezidentu republiky po skončení jeho volebního období poskytnuta policejní ochrana zahrnující přidělení vozidla s řidičem, má bývalý prezident republiky i tak nárok na užívání vozidla ve vlastnictví státu s řidičem i bez něho k osobní dispozici. Tyto výhody mu zajišťuje zákon č. 48/2004 Sb., o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce, který nabyl účinnosti 1. 3. 2004. Naturální plnění poskytovaná po skončení funkce jsou osvobozena od daně z příjmů.
Exprezidentovy příjmy valorizovány nejsou
Zatímco platy ústavních činitelů a s nimi spojené finanční náhrady se průběžně zvyšují a je pro ně uzákoněn valorizační mechanismus, renta ani paušální náhrada na činnost nebyly nikdy zvýšeny a od r. 2004 činí stále pevnou částku 50 000 Kč. Onehdy se mezi politiky proslýchalo, že by měly být tyto požitky pro bývalého prezidenta valorizovány, ale Poslanecká sněmovna žádný takový návrh zákona – sněmovní tisk neeviduje.
Poslanci na valorizaci mysleli již v době projednávání a schvalování zákona a oproti návrhu vlády Vladimíra Špidly navrhovali, aby renta i náhrada činily 1,2násobek základního platu poslance, což by zajišťovalo průběžnou valorizaci, ovšem předkladatelé návrhu zákona to odmítli, a tak zákon zůstal u pevně stanovených částek.
Výsluhy jsou doživotní
Na rentu i paušál na úhradu výdajů má exprezident nárok doživotně.
Přijít o ně může, jen pokud by byl zvolen nebo jmenován do jiné zákonem jmenované politické funkce (a to znovu prezidentem republiky, nebo poslancem, senátorem, členem vlády, členem, viceprezidentem nebo prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu, členem, místopředsedou nebo předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ředitelem Bezpečnostní informační služby, předsedou nebo inspektorem Úřadu pro ochranu osobních údajů, členem bankovní rady České národní banky, Veřejným ochráncem práv nebo jeho zástupcem) nebo se stal soudcem.
Vedle toho by přišel o výsluhovou rentu i paušální finanční náhradu i v případě odsouzení pro úmyslný trestný čin.
Jak je to s imunitou a případným trestem pro prezidenta
Po dobu výkonu funkce nelze prezidenta republiky zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Prezident republiky může být odsouzen jen pro velezradu (tj. pro jednání směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky a jejímu demokratickému řádu) nebo pro hrubé porušení Ústavy a dalších ústavních zákonů. Ústavní žalobu na prezidenta republiky podává Senát se souhlasem Poslanecké sněmovny.
Ústavní soud pak může na základě takové ústavní žaloby rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt. Jiný trest mu být uložen nemůže. Ovšem v případě takového odsouzení Ústavním soudem pak nemá bývalý prezident nárok na výsluhy po skončení mandátu.
