Hlavní navigace

Zmrazení platů politiků se nekoná: Proč? Kolik berou a budou brát? (Názor)

2. 11. 2021
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Freepik.com, podle licence: Rights Managed
Šaráda s nevalorizací platů politiků skončila, jak každý rozumný člověk musel očekávat: platy ústavních činitelů se zvyšovat budou. Už jsme psali, kolik berou poslanci a senátoři. Ale co vláda a prezident republiky?

Vláda ČR ve formě novely zákona (č. 236/1995 Sb.) navrhla zmrazení platů politiků, jinak řečeno ústavních činitelů (resp. slovy onoho zákona platy reprezentantů státní moci).

Poslanecká sněmovna tento zákon schválila. Nechci nikomu křivdit, ale podle mého názoru proto, že bylo před volbami do Poslanecké sněmovny a poslanci spoléhali na to, že zákon neschválí Senát. A stalo se.

Zmrazení platů politiků zazdil Senát

Za běžných okolností, kdyby nedošlo k volbám do Poslanecké sněmovny, by o Senátem zamítnutém zákonu hlasovala znovu Poslanecká sněmovna a mohla by jej znovu schválit kvalifikovanou většinou, rozhodnutí Senátu tak negovat, přehlasovat jej. (Aspoň by se vidělo, zda snaha poslanců byla upřímná, nebo jen předstíraná.)

Jenomže to nebylo možné a s tím se zajisté počítalo. Ve smyslu § 121 odst. 1 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny totiž v novém volebním období Sněmovny nelze projednat návrhy, které nebyly projednány a rozhodnuty v minulém volebním období. Existují určité výjimky, ale ty se netýkají přijímání podobných zákonů.

Senátu nic nebránilo posoudit zákon, který přijala Poslanecká sněmovna na sklonku minulého volebního období, rychle. Případně jej tedy jej i zamítnout, jak se stalo, ale rychle, nezdržovat tak legislativní proces, aby o zákonu mohla hlasovat a dokončit legislativní proces ještě „původní“ Sněmovna. Ale vše bylo načasováno tak, aby Senát rozhodl až v době, kdy jeho veto zákona bude definitivní a nepřehlasovatelné.

Fraška, šaráda k napálení občanů a voličů

Je potřeba se podívat pravdě do očí, v upřímnou snahu politiků zmrazit si platy ani trochu nevěřím. A přitom ovšem nepatřím k těm, kteří by kritizovali, že jsou příliš vysoké.

Ti, kdož se plně věnují své funkci, si své platy zaslouží, ale to pochopitelně nejsou všichni. Jenže parlament není firma, a tak se to nedá ve vztahu k odměnám rozlišit.

Populismus, nebo solidarita s obyčejnými lidmi?

Tohle vše kolem „snahy“ zabránit růstu platů však byla jen hodně trapná hra doslova ohlupující občany a voliče. Pro mne by bylo mnohem poctivější otevřeně říci „ne, platy si zmražovat nechceme“, než předstírat zájem o jejich zmražení.

Vždyť platy byly zmrazeny, tedy bylo zabráněno jejich valorizaci již pro letošní rok 2021, zatímco ve státní a veřejné správě se přidávalo a přidávalo. Samozřejmě, bylo před volbami, že… A tak se přidávalo vloni a letos znovu.

A to přesto, že státní deficit se už počítá v téměř astronomických číslech, přesto, že ekonomika je v krizi a řítí se do krize ještě větší. Ale ve státním se přidává, a tak jsou zde průměrné platy. To není v tržní ekonomice standardní, ale výjimečné a paradoxní, že jsou zde platy vyšší než průměrné mzdy v soukromém sektoru.

Privátní, podnikatelský sektor si naplno prožil a prožívá krizi a neblahé důsledky utlumení ekonomiky v rámci protikoronavirových opatření. Takže bych pochopil, kdyby poslanci otevřeně řekli: „I my chceme valorizaci svých odměn, i my chceme, aby nám bylo přidáno.“ Bylo by to legitimní a pro mnohé, jako pro mne, přijatelné a pochopitelné. Vždyť soudcům se na platy sahat nemělo, s valorizací platů soudců se počítalo. Ale pokryteckou frašku s pokusem zmrazit si platy odsuzuji.

Zmrazení platů se dá znovu stihnout, když se bude chtít

Pokud snad snaha byla upřímná nebo byla upřímná aspoň od nových poslanců, je čas přijmout podobný zákon znovu. Ale negativní stanovisko Senátu známe a nová Poslanecká sněmovna ho může negovat.

Mnozí občané v internetových diskusích označili to, že platy politiků se nezmrazí, ale zvýší, za drzost a výsměch. Já to tak nevnímám, rozhodně bych to nevnímal ve vztahu k poslancům nebo vládě apod. Ale ze strany Senátu to jako určitou drzost vnímat lze.

Senátoři by měli být první, kdo by se měl a mohl uskromnit. Už jsem připomenul, že mají mnohem méně práce než poslanci. V podstatě se dá říci, že pracují tak maximálně, jestli to nepřeháním, v průměru 2 dny v týdnu. Senát má mnohem méně kompetencí a povinností než Poslanecká sněmovna.

Jak vyplývá z ústavní úpravy legislativního procesu, projednává mnohem menší množství návrhů zákonů, a navíc se klidně může rozhodnout, že se nějakým zákonem postoupeným mu Poslaneckou sněmovnou nebude vůbec zabývat.

Ještě to nevíte? Nahlédněte do čl. 46 odst. 2 Ústavy České republiky: Senát svým usnesením návrh zákona schválí, nebo zamítne, nebo vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, anebo vyjádří vůli nezabývat se jím.

Může snad nějaký zaměstnanec říci šéfovi ohledně své práce: Tohle dělat nebudu? No, může… Teoreticky může, ale budou následovat sankce! Kdežto u Senátu je to Ústavou předvídaná možnost.

Což takhle snížit platy jenom senátorům?

Má myšlenka a návrh jsou naprosto hypotetické, prakticky zcela neprůchodné a zajisté by je Ústavní soud rozcupoval jako protiprávní. Ale byl bych pro to, aby senátoři pobírali nižší platy než poslanci. Snížené úměrně jejich pracovnímu výkonu. Maximálně polovinu poslaneckého platu.

A navíc, ať se přihlásí, jestli chtějí, senátoři, kteří pobírají opravdu jen plat senátora, a ne další plat jako starosta, radní kraje, nepobírají odměny ve všelijakých správních radách, mzdy od soukromých firem. Kolik jich z 81 bude? Deset? Stěží.

Zvýšení asi o 6,1 %

Platy se tedy zvedat budou. Ještě může dojít k legislativním úpravám, tak vyjděme stručně z toho, jak by to mělo být za stávajícího stavu, když se nic nezmění. Mělo by dojít k navýšení zhruba o 6,1 %.

Základní (minimální) měsíční plat zákonodárců (poslanců a senátorů) bez široké palety funkčních příplatků (kterých je přehršel) od 1. ledna 2021 vzroste na 96 300 Kč (z 90 800 Kč). Náhrady, na které mají nárok, pak vzrostou na 50 tisíc až 67 800 korun.

O náhradách si více přečtěte v článku Jaké další náhrady dostávají poslanci k platu?

Podívejme se nyní na aktuální výši platů dalších politiků (ústavních činitelů) než jen poslanců a senátorů (které už jsme si přiblížili) a další výhody, které mají.

Přehled platů politiků

O platu běžného obyčejného řadového poslance či senátora (90 800 Kč) už jsme psali, ale těch je a bude naprosté minimum. Navíc, bude-li 5členná vládní (a parlamentní) koalice, to bude bitva o funkce! Na každého se musí dostat, že? To bude všelijakých zbytečných předsedů ještě zbytečnějších podvýborů pro leccos, že vás to ani nenapadne, a místopředsedů výborů.

Tak rovnou k funkcionářům:

  • místopředseda výboru má plat 109 300 Kč měsíčně, taktéž předseda podvýboru,
  • předseda výboru (to už je ovšem řádná a zodpovědná funkce) má plat 127 800 Kč za měsíc,
  • místopředseda Poslanecké sněmovny nebo Senátu 173 200 Kč měsíčně (tzv. první místopředseda bere více),
  • předseda Poslanecké sněmovny nebo Senátu má plat 243 800 Kč.

Vláda

Ministr vlády má plat 173 200 Kč. Stejně jako místopředseda komory parlamentu. A to mi přijde velmi nesprávné. Zkuste porovnat kompetence, pracovní nasazení, odpovědnost, tlak, kterému je vystaven ministr jako člen vlády a místopředseda komory parlamentu. Dle mého názoru naprosto nesrovnatelné.

Místopředseda vlády má plat 209 400 Kč. Nechť mu patří, ale na druhou stranu si nemyslím, že práce místopředsedy vlády je nějak náročnější než práce ministra. Jde víceméně jen o titul. Kolikrát asi tak si nechá předseda vlády ujít řízení jednání vlády a přenechá ho místopředsedovi?

Předseda vlády (premiér) má plat 243 800 Kč. Je to stejně jako bere měsíčně předseda Poslanecké Sněmovny nebo Senátu.

Pravda, současný premiér Andrej Babiš jako oligarcha a miliardář nebere ani korunu, vše posílá na charitu.

Asi je nutné, aby vrcholní ústavní činitelé měli srovnatelný, stejný plat, ale odpovědnost premiéra je násobně vyšší než odpovědnost předsedy komory parlamentu. Ostatně premiér nemá ani z titulu své funkce imunitu, jen pokud je senátorem nebo poslancem.

Hlava státu – Prezident republiky

Prezident České republiky pobírá plat 302 700 Kč. Je tradicí, že prezident republiky vždy bere, či spíše pobíral mnohem více než ostatní ústavní činitelé. To je od vzniku republiky ku postavení Tomáše G. Masaryka, prvního prezidenta, aby se příjmově přiblížil císaři pánu.

Jak za tzv. I. republiky, tak i za socialistického režimu měli prezidenti republiky mnohem vyšší plat než třeba premiéři nebo předsedové Národního shromáždění či Federálního shromáždění, navazovalo se na Masarykovskou tradici.

skoleni11_1

Ostatně jak předseda vlády Československa i České nebo Slovenské (socialistické) republiky brali asi tolik, kolik bral hornický předák, ale zase měli jiné výhody a protekci.

K výraznému přiblížení platů jiných vrcholných ústavních činitelů k platu prezidenta republiky došlo právě až zákonem č. 236/1995 Sb., který upravuje platy ústavních činitelů.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).