Hlavní navigace

Zákon o lobbingu: je v pořádku, když se jeden politik snaží nekalými praktikami ovlivnit druhého?

Autor: Shutterstock
Tomáš Zilvar

Přinese zákon o lobbingu transparentnost do fungování státu a omezí korupci? Koho se má týkat, jaké povinnosti z něj vyplývají pro politiky, vysoké úředníky a ty, kdo je ovlivňují?

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Jsou prostě velcí kluci (a abychom byli tak zvaně genderově čistí, spravedliví, jak se dnes žádá, řekněme, že jistě i velké holky), co spolu mluví. Někdo je označuje jako kmotry, někdo jim nadává do mafiánů. A ti si umějí zařídit pro sebe, svou rodinu, své podnikání, nebo naopak proti svým protivníkům leccos. Dokáží leccos ovlivnit i v politice a v byznysu. Třeba zařídit si zákon nebo jiný právní předpis, šitý jim na míru, který jim ulehčí podnikání, ať už je to dotační nebo daňové zvýhodnění nějakého oboru, nebo něco jiného. Ovlivňování politiků a významných státních úředníků, pokud to řekneme úplně zjednodušeně, se říká lobbing.

Lobbing sám o sobě není, resp. nemusí být ničím špatným, ovlivňovat politiky lze i v zájmu dobrých věcí, které přinesou celospolečenský užitek. V naší zemi však máme lobbing spojený s levárnami, zlodějnami a korupcí. Vláda proto chce v zájmu transparentnosti, aby existoval zákon o lobbování, jehož návrh předložila Poslanecké sněmovně jako tisk č. 565 v aktuálním volebním období Poslanecké sněmovny. Podle mého názoru se snaha vlády míjí a mine účinkem, návrh zákona je bezzubý, nedotažený, působí až trochu naivním dojmem. Nejmenovaná poslankyně, s níž jsem návrh zákona diskutoval, řekla, že jde jen o součást propagace, tak zvané PR vlády, aby to vypadalo, jak bojuje proti korupci. Nuže posuďte sami…

Když zákon ovlivníte jen jednou, o lobbing prý nejde

1.

Lobbování je podle návrhu zákona výhradně soustavná činnost. No, nevím, nevím, domnívám se, že největší průšvihy, pokud jde o korupci nebo třeba tunelování státního rozpočtu, se dějí spíše ad hoc… Když se někomu podaří v nějaké záležitosti či oboru namastit si kapsu tím, že objeví mezeru v systému, přece na sebe nebude upozorňovat tím, že se hned na to zúčastní něčeho podobného.

Kontrola má být jen nad celostátní, nikoli krajskou či obecní úrovní

2.

Lobbováním tedy má být soustavná komunikace uskutečňovaná lobbistou (česky bychom řekli nejspíš ovlivňovatelem) za účelem ovlivnění jednání lobbovaného-ovlivňovaného (politika, státního úředníka) při přípravě, projednávání nebo schvalování jednak právního předpisu, který schvaluje Parlament nebo vydává vláda, ústřední správní úřad, správní úřad s celostátní působností nebo Česká národní banka, a jednak dokumentu obsahujícího koncepci rozvoje odvětví svěřeného ústřednímu správnímu úřadu, který schvaluje vláda nebo vedoucí ústředního správního úřadu, tedy tzv. koncepčního dokumentu. A to je hodně úzká působnost zákona.

Copak právní předpisy nevydávají i komunální instituce, tedy kraje, obce? Copak se na krajích, obcích netočí velké peníze? Takže třeba takových pražských kmotrů se vůbec zákon týkat nebude. Copak o byznysu a jeho podmínkách a úspěchu rozhodují jenom právní předpisy a koncepční dokumenty? Zákon vůbec nepamatuje na něco, co bych nazval personálním lobbingem, tedy ovlivňování toho, aby byl někdo zvolen nebo jmenován do nějaké funkce, nebo naopak nebyl. Vůbec tedy nemyslí na personální vazby v tomto ohledu. A ani nepamatuje, že může být zájem schválit nebo neschválit nějakou zprávu, třeba zprávu o hospodaření, výroční zprávu, která nemusí být koncepčním dokumentem…

Když ovlivňuje politik jiného politika ze stejné strany, je to v pořádku

3.

Ovšem tohle byla jenom pozitivní definice lobbování. Ještě má být lobbing vymezen negativně. Nemá jím být například komunikace v politických stranách. Takže, pokud je kmotr členem stejné politické strany jako lobbovaný politik, budou mimo dosah zákona…

4.

Lobbovaným bude poslanec, senátor, člen vlády, náměstek člena vlády, někteří představitelé ústředních správních orgánů, vedoucí kanceláří Poslanecké sněmovny, Senátu, Kanceláře prezidenta republiky, členové bankovní rady České národní banky aj. Zase tedy osoby působící na celostátní úrovni. A co krajští radní, hejtmani? Starostové, primátoři, radní měst a obcí?

5.

Lobbistou pak má být osoba, která učiní prohlášení, že hodlá lobbovat v zájmu konkrétní třetí osoby, nebo ve vlastním zájmu, čím se rozumí i v zájmu společníků nebo členů právnické osoby, třeba obchodní společnosti. Opravdu ti velcí kluci a velké holky, co spolu mluví, využívají při ovlivňování politiků a státních úředníků takovýchto lidí? Opravdu pracují takto?

6.

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí má vést registr lobbistů a lobbovaných. Opravdu se budou velcí hráči, co ovlivňují dění v naší zemi, registrovat? Nebudou to jen malé ryby, či spíše rybičky? (Kapříci, to je zase jiný pojem, ten se netýká státního sektoru…)

7.

Lobbisté budou povinni za každé uplynulé kalendářní čtvrtletí podávat úřadu zprávu ukládanou v elektronické podobě do registru o tom, zač a u koho, kdy, v čím zájmu a za co lobbovali. A podobně tak v opačném gardu lobbovaní zprávu o tom, co, kdy a kde po nich kdo chtěl ovlivnit.

Návrh zákona místy připomíná víc deník zálesáka než legislativní úpravu

V souvislosti s případným přijetím nového zákona o lobbování, avšak zdaleka to není první pokus tuto dosud neregulovanou a zřejmě u nás i neregulovatelnou činnost regulovat, má být schválen ještě doprovodný zákon, kterým budou novelizovány některé již existující právní předpisy (jde o navazující tisk č. 566 v aktuálním volebním období Poslanecké sněmovny). Ten, kdo připravoval návrh zákona, má zřejmě rád dobrodružné příběhy, třeba knihy Karla Maye, protože se má zavést právní pojem lobbistická stopa. Součástí návrhu právního předpisu, který se vyhlašuje ve Sbírce zákonů, má být vždy vedle jeho samotného znění též důvodová zpráva a stručný popis obsahu právního předpisu. Důvodová zpráva obvykle vedle důležitých informací, osvětlujících obsah a cíl návrhu právního předpisu, obsahuje spoustu proklamací a balastu.

Podle zákona důvodová zpráva má obsahovat především:

  • popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí,
  • zhodnocení platného právního stavu, 
  • zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky,
  • zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii,
  • zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána,
  • předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.

Nově má být součástí návrhu právních předpisů ona lobbistická stopa právního předpisu, pokud při tvorbě nebo projednávání návrhu právního předpisu došlo k lobbování. Mají být uvedeny tyto údaje:

Tipli listopad

  • jméno, popřípadě jména, příjmení a funkce každého z lobbovaných,
  • obchodní firmu, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení každého lobbisty, který u lobbovaných lobboval,
  • datum, kdy k lobbování došlo,
  • přesné vymezení, kterých věcí v návrhu právního předpisu se lobbování týkalo, a toho, co lobbista navrhoval nebo co požadoval.

Nějak se zapomnělo na situaci, že lze lobbovat až v průběhu projednávání, schvalování právního předpisu, kdy už je návrh předložen, takové ovlivňování se sice, pokud bude dodržen zákon, objeví ve zprávě o lobbování, ale až zpětně.

A tak bychom mohli pokračovat ve výčtu nedostatků zákona. Co myslíte vy, opravdu přinese větší transparentnost do schvalovacích procesů, tedy aspoň do právních předpisů a koncepčních dokumentů, když už ničeho více, nebo sníží míru korupce v České republice?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).