Hlavní navigace

Jak vyřešit spor o odstupné? Projděte si, co poradily soudy

5. 4. 2018
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Odstupné je tou příjemnější stránkou skončení pracovního poměru. Zaměstnavatelé jej mnohdy neradi vyplácejí, když musejí, a zaměstnanci jej neradi vracejí, když musejí. Proto o odstupné vznikají spory. Jejich soudní řešení může dát návod a odpověď i vám.

Poučte ze sporů jiných, které soudy rozřešily. Přinášíme devátý přehled odpovědí za rok 2017 na sporné otázky pracovněprávních vztahů.

Promlčení povinnosti vrátit vyplacené odstupné

Když soud rozhodne, že jste dostali neplatnou výpověď z organizačních důvodů, máte povinnost vrátit odstupné. Platí to vždycky, nebo ne? Je právo zaměstnavatele dostat peníze zpět časově omezené? Kdy se promlčuje? Od kdy běží promlčecí lhůta? Kdy nemusíte nic vracet? A jak je to i s jinými částkami, které vám neměly náležet, protože třeba účetní udělali chybu, a proto je zaměstnavatel vyplatil – musíte je vracet?

Odpovídá vám Nejvyšší soud ČR v rozsudku z října roku 2017 (spis. zn. 21 Cdo 5285/2016). Zaměstnankyně dostala výpověď z pracovního poměru, která zakládala nárok na odstupné, které jí bylo vyplaceno. Platnost výpovědi však napadla soudně, ve sporu byla úspěšná a výpověď soud prohlásil za neplatnou. Odstupné však zaměstnankyně nevrátila, proto jeho vrácení vymáhal zaměstnavatel soudní cestou. Zaměstnankyně však namítala, že jeho nárok na vrácení odstupného byl promlčen. A znovu byla úspěšná.

Nárok na vrácení neprávem vyplacených částek se promlčuje uplynutím tříleté lhůty ode dne jejich výplaty a vzhledem k tomu, že výpověď byla neplatná od počátku, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že promlčecí lhůta začala běžet už dnem připsání částky odstupného na účet zaměstnankyně. Přestože tedy zaměstnankyně na odstupné ztratila nárok, vrátit jej nemusela. Čtěte podrobnosti: Z práce vyhozeni neprávem: Kdy musíte a kdy nemusíte vracet odstupné?

Nárok na odstupné z jiných důvodů než stanoví zákoník práce

Můžete dostat odstupné, i když nejste propuštěni z organizačních důvodů nebo zdravotního důvodu dle § 52 písm. d) zákoníku práce? Třeba i při skončení dohodou bez uvedení důvodu? Můžete si ho vymoci, když vám jej upřou? Musíte ho vrátit jako bezdůvodné obohacení, když vám ho přece jenom vyplatí, ale pak si to rozmyslí?

Odpovědi zní ANO, ANO, ANO a na poslední otázku NE. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze září roku 2017 (spis. zn. 21 Cdo 1862/2017) uvedl, že § 67 odst. 1 a 2 zákoníku práce jsou právní úpravou relativně kogentní v tom smyslu, že zakazují, aby zaměstnanci bylo poskytnuto při rozvázání pracovního poměru z důvodů v nich vyjmenovaných nižší odstupné, než kolik činí jednonásobek až trojnásobek (dvanáctinásobek) průměrného výdělku. V tomto směru tedy zákon stanoví ve prospěch zaměstnance určité minimální standardy pro případ skončení pracovního poměru.

Poskytování odstupného při rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem však může být – na rozdíl od právní úpravy poskytování odstupného účinné do 31. 12. 2006 – upraveno odchylně od zákona, bude-li tím založeno právo zaměstnance na odstupné v dalších případech (z jiných důvodů), než které jsou zákonem stanoveny (vypočteny v § 67 odst. 1 a 2 zákoníku práce). 

Nejvyšší soud odkázal na svůj dřívější rozsudek z prosince roku 2012 (spis. zn. 21 Cdo 613/2011), o kterém jsme také psali: Pro odstupné si musel dojít až k Nejvyššímu souduKolik vám srazí z odstupného?

Skutečnost, že zaměstnanci nenáleží odstupné na základě § 67 odst. 1 nebo odst. 2 zákoníku práce, proto ještě neznamená, že mu na něj nemohlo vzniknout právo jinak – například na základě dohody zaměstnance a zaměstnavatele nebo na základě vnitřního předpisu. Na odstupné proto může vzniknout, je-li to dohodnuto ve smlouvě nebo stanoveno vnitřním předpisem, právo i zaměstnanci, jehož pracovní poměr byl ukončen dohodou podle § 49 zákoníku práce bez uvedení důvodu. 

Články a rady k odstupnému

Pokud jde o výši odstupného: Odstupné 2012: Tři platy až po dvou letech práce

Pokud jde o odstupné, když výpověď dáváte vy jako zaměstnanci, a ne zaměstnavatel vám: Dejte výpověď a získejte odstupné. I to umožňuje novela zákoníku práce

Pokud jde o povinnost vrátit vyplacené odstupné: Vracení odstupného – jak to je?

K nároku na odstupné směřoval i dotaz v poradně pro zaměstnance a zaměstnavatele.

Několik slov o významu judikatury

Jestliže se blížíme k závěru přehledu pracovněprávní judikatury za rok 2017, tak ještě dovolte několik vět o judikatuře a její úloze. Judikátem nejsou rozhodnutí soudů, která nepřesahují svým dopadem a významem skutkové okolnosti konkrétního případu, nejsou jimi tedy všechna rozhodnutí soudů.

Aby rozhodnutí bylo judikátem, půjde zásadně o rozhodnutí soudu vyššího stupně, které obsahuje obecný, zobecněný, respektive zobecnitelný výklad určité právní normy (tj. předepsaného pravidla) nebo (celého či části) právního předpisu. Takové judikaturní rozhodnutí dotváří právní normu, případně ji samo i vytváří, a vyplňuje tak mezery právní úpravy. Judikatura nejen pomáhá normy právních předpisů vykládat, ale čím dál tím více je i sama tvoří, když její konkrétnější normy vycházejí a navazují na obecnější normy právního předpisu.

Co jsou to právní věty a proč nejsou vždy jednoduché?

Judikáty publikované ve sbírkách rozhodnutí jsou opatřovány výstižnými, výklad práva shrnujícími a zobecňujícími tzv. právními větami, které uvádějí text publikovaného soudního rozhodnutí. Právní věty jako jakýsi koncentrát judikátu tedy výstižně shrnují smysl rozhodnutí, respektive jeho odůvodnění a umožňují čtenářovi rychlou orientaci. K té by v našem monitoru měly pomoci spíše jednotlivé nadpisy.

Předchozí díly seriálu: 1. část2. část3. část4. část5. část6. část7. část, 8. část

Dlužno poznamenat, že právní věta není větou v (obvyklém) jazykovém (gramatickém) smyslu, zpravidla ji tvoří několik vět (souvětí) nebo i odstavců. Právní věta je to nejdůležitější z judikátu. Proto také právě právní věty nebo citace toho klíčového z rozhodnutí v našich přehledech převažují. A vězte, že je opravdu nelze příliš měnit, do krajnosti zjednodušovat, jak žádají někteří čtenáři. Byl by to projev diletantismu, protože by se posunul význam slov – právní věta by přestala být právní větou a nevypovídala by o obsahu a významu judikátu.

Právní věty lze vysvětlovat, komentovat, přibližovat, leč pak jsou články příliš dlouhé a o ty většinou není zájem – dnes vše musí být rychlé, tedy i krátké ke čtení. Je to na vás, abyste určili, když dočtete až do konce, jak dále informovat o judikatuře.

Jak judikatura mění pravidla zákona a změnila i zákoník práce

Význam judikatury narůstá. Judikatura má význam nejen v interpretační a aplikační praxi soudů, ale i v normotvorné činnosti – jednak, ne vždy přesné, normy právních předpisů, jak už bylo uvedeno, dotváří a jednak zákonodárce inspiruje.

V oboru pracovního práva můžeme uvést například zprvu soudní výklad a pak následnou legislativní změnu podmínek, a to pro okamžité rozvázání pracovního poměru zaměstnancem z důvodu nevyplacení nebo nikoliv včasného vyplacení mzdy, platu či jejich náhrady zaměstnavatelem, pokud jde o určení okamžiku, od které se počítá příslušná patnáctidenní lhůta, po jejímž marném uplynutí je zaměstnanec oprávněn zrušit pracovní poměr.

Bylo nejprve Nejvyšší soudem určeno a posléze i zákonem s účinností od 1. 1. 2012 stanoveno, že patnáctidenní lhůta pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance pro nevyplacení mzdy zaměstnavatelem se nepočítá už od marného uplynutí termínu výplaty, ale až po uplynutí celého kalendářního měsíce, do kterého výplatní termín spadá. Protože se mzda vyplácí zpětně, lhůta 15 dnů se začíná počítat až po uplynutí celého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za nějž mzda náleží.

Příklad: Pokud zaměstnavatel, který určil jako termín výplaty 15. den následujícího měsíce, nezaplatil zaměstnanci za práci vykonanou v březnu 2018 mzdu nebo část mzdy ve výplatním termínu 15. dubna 2018, ani nejpozději do konce dubna 2018 (do 30. 4. 2018), běží lhůta od 1. do 15. května 2018. Pokud ani do 15. 5. 2018 zaměstnavatel nezaplatí, zaměstnanec může zrušit pracovní poměr okamžitě nejdříve 16. května 2018.

Místo odstupného za 3 měsíce jenom náhrada mzdy za 2 měsíce

Od 1. 1. 2012 došlo novelou zákoníku práce i k další změně ohledně odstupného. Zatímco podle dřívější právní úpravy účinné do 31. 12. 2011 příslušelo zaměstnanci při okamžitém zrušení pracovního poměru z jeho strany od zaměstnavatele odstupné (ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku), od 1. 1. 2012 mu v těchto případech náleží podle § 56 odst. 2 zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (tedy za 2 měsíce).

Z odborné záležitosti se stává populární věc

Přehledy judikatury však neměly u redakce (a možná ani u většiny čtenářů, jakkoliv si je někteří pochvalovali) příliš velký úspěch, a tak je nejspíš přehled za rok 2017 posledním. Je to pochopitelné, s judikaturou stále pracují především odborníci. Ale už to není absolutní pravda. O judikaturu se začíná zlehka zajímat i neprávnická veřejnost, když osvětové články v novinách, časopisech, internetových titulech přibližující pravidla pro řešení určitých životních situací jsou vystavěna na soudních případech, významných kauzách.

Jaký máte názor na judikaturu vy?

Nicméně, pokud by vás takové celkové přehledy publikované vedle – nad rámec – pouze jednotlivých vybraných a nejzajímavějších judikaturních případů zajímaly a chtěli byste je, napište do redakce (na mail redakce@mesec.cz), která předá vzkazy a názory autorovi.

skoleni_15_4

I nadále budeme přinášet články o nejvýznamnějších případech s všeobecným významem a dopadem na praxi, ale zřejmě odpadnou širší přehledy, které komplexněji upozorňovaly i na další judikaturu, která se třeba týká menšího počtu adresátů – zaměstnanců a zaměstnavatelů – protože jde o nějakou minoritní otázku nebo specifický obor. Jejich prostřednictvím jste však mohli nahlédnout v podstatě do celé aktuální pracovněprávní judikatury. Každý si mohl najít to své.

Napište i své postřehy, náměty, kritiku. Od čtenářů přicházela poděkování za právní osvětu na straně jedné a na straně druhé kritika její formy. Rozhodněte vy, zda už judikaturu vůbec nemonitorovat, anebo přinášet třeba jen občasné heslovité přehledy upozorňující na soudní rozhodnutí, která si budete muset sami vyhledat na internetu, nebo i nadále přehledy oněch takzvaných právních vět, tedy vybranou – úvahy a argumentaci soudu – shrnující část odůvodnění rozhodnutí (rozsudku, usnesení, nálezu), které však nejsou každému srozumitelné.

Přehledy judikatury (významných rozhodnutí soudů vyšších stupňů s všeobecným významem), tedy rady od soudů:

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).