inflace

Česká národní banka se na svém zářijovém zasedání přes hlasité bubnování na poplach nakonec k devizovým intervencím neodhodlala. To neznamená, že to neudělá později.

Den “D” je tu. ČNB zasedá a na programu bude opět hlasování o intervencích proti české koruně. Poslední série komentářů ukazují na rostoucí podporu intervencí.

Recese sice již skončila, nicméně ekonomika je stále natolik malátná, že téměř nic netlačí ceny výše. Naopak, v české ekonomice se rozšiřuje deflace.

Česká koruna začala své středeční obchodování nadějně, když posílila z úrovní mírně nad 25,80 CZK/EUR na své denní maximum 25,71.

Centrální bankéři tradičně sledují statistická data odrážející sílu spotřebitelské poptávky. Zvyšující se spotřebitelské výdaje domácností indikují v „normální“ situaci hrozbu budoucích inflačních tlaků, na což centrální banky reagují zvyšováním úrokových sazeb.

Meziroční růst spotřebitelských cen v srpnu dále zpomalil z 1,4 % na 1,3 %, inflace se tak opět přiblížila květnovému lokálnímu minimu na úrovni 1,2 %.

Sýrie momentálně mizí z radarů investorů a spekulantů, neboť američtí zákonodárci se nejdříve musí vrátit z prázdnin než rozhodnou o tom, zdali si tato země zaslouží vojenskou pozornost USA.

Inflace v červenci jako celek klesla. Z červnové hodnoty 1,6 % klesla na 1,4 %. Celkově je hodnota inflace velmi nízká, stále pod cílem okolo dvou procent.

Inflace v červenci poklesla, bramborový efekt pomalu mizí Meziroční růst spotřebitelských cen v červenci zpomalil z 1,6 % na 1,4 %, inflace se tak opět přiblížila květnovému lokálnímu minimu na úrovni 1,2 %.

Koruně se v úterý dařilo díky zveřejněným údajům pro červnovou spotřebitelskou inflaci. Ta překvapivě zrychlila na 1,6 % y/y (trh očekával stagnaci na květnových 1,3 %) a o 0,2 pb překonala prognózu centrální banky.

Ceny zemědělských výrobců vzrostly v květnu o 8 % a průmyslníci meziročně o 0,3 %. Ceny tržních služeb i stavebních prací ale klesly. Máme se bát inflace?

Výsledky inflace potvrzují, že inflačních tlaků se není třeba bát a nízké úrokové sazby budou mít v ČR ještě dlouhého trvání.

Japonská centrální banka uskutečňuje odvážný měnový experiment, aby podnítila růst inflace. Vyplatí se jí tento plán? A jaká podstupuje rizika?

Tento rok je jistě rokem rekordů. Nová tržní maxima, historicky největší počet úvěrů a spotřeba inkoustu na tisk bankovek roste exponenciální řadou napříč všemi ekonomikami.

Nehledě na to, že centrální banky tisknou nové peníze o sto šest, inflace globálně klesá. To je fakt, který jsme si mohli ověřit včera na amerických, ale i evropských číslech.

Loňská průměrná inflace dosáhla poměrně vysokých 3,3 %, nicméně již od závěrečného čtvrtletí začala rychle klesat. V letošním březnu tak byly spotřebitelské ceny meziročně vyšší už pouze o 1,7 %.

Meziroční spotřebitelská inflace se v březnu ustálila na 1,7 % meziročně. Meziměsíčně byly spotřebitelské ceny vyšší o 0,1 %, což bylo v souladu s naším i tržním odhadem.

Údaje o HDP ukázaly na pokračující recesi a pokles ekonomiky. Protiinflačně dopadla i únorová spotřebitelské inflace. Trh doufá, že je to příležitost k uvolnění podmínek.

Inflace, čili meziroční růst spotřebitelských cen, v únoru podle Českého statistického úřadu zpomalila o 0,2 procentního bodu.

Skutečný sníh roztál během několika dní, zato hodnota peněz loni roztávala velmi postupně – jen pomalu se scvrkávaly, tedy alespoň jejich velká většina patřící našim domácnostem.

Vnímání potřeby devizových intervencí mezi členy bankovní rady pokleslo oslabením koruny. Podle analytiků zůstane maximálně u slovního varování.