Důchody

Demografické a makroekonomické prognózy dalšího vývoje v Česku vyznívají zcela jednoznačně. Zatímco peněz na důchody bude ubývat, ceny potravin, léků, energií a služeb souvisejících s bydlením porostou. Zachovat milionům důchodců uspokojivý životní standard bude pro stát stále těžší.

Důchod má být pro člověka odměnou za celoživotní dřinu. Má si v něm odpočinout a dělat konečně věci, na které neměl kvůli své náročné práci čas. Ale jak je to vlastně doopravdy, neodchází Evropané do penze až příliš unaveni, opotřebovaní a staří?

Bude-li Česká republika zbytečně otálet s realizací důchodové reformy, vzroste během několika let její deficit veřejných financí na neúnosnou mez. Řešením by mohlo být vytvoření soukromých důchodových systémů, jejichž součástí bude mimo jiné i penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Pokud vláda schválí návrh ministra práce a sociálních věcí, důchody se v příštím roce zvýší o 3,95 %. Výdaje na důchody tak stoupnou o 11,3 mld. Kč a dosáhnou částky 300 mld. Kč ročně. Průměrný důchod bude činit 9.111 Kč měsíčně. Stačí to?

Ženy požadují na základě mezinárodního výzkumu AXA Retirement Scope 2007 nižší důchodový věk než muži. Ještě před 30 lety byl přitom nižší státem stanovený věk pro odchod do důchodu pro ženy v Evropě samozřejmostí a závisel především na počtu vychovaných dětí (čím více, tím nižší důchodový věk).

Penzijní připojištění se státním příspěvkem už má v Česku více než 3,8 miliónu lidí. Jen za první pololetí letošního roku uzavřeli obyvatelé ČR 300 tisíc nových smluv. Objem úspor spravovaných penzijními fondy tak přesáhl 150 mld. Kč a měsíčně vyroste o další 3 mld. Kč.

V Evropě dochází k posouvání důchodového věku, čemuž se s největší pravděpodobností nevyhne ani Česko. V sousedním Německu už bylo letos odsouhlaseno zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu na 67 let, a tento důchodový věk již platí v Dánsku a na Islandu. Hodně nahlas se o tom mluví ve Švédsku a Velké Británii, v Irsku už se chodí do důchodu v 66 letech. Jaký je důchodový věk v jednotlivých evropských zemích a kdy skutečně Evropané odcházejí do důchodu a s jakou penzí?

Součástí představeného nástinu důchodové reformy je mj. i další zvýšení atraktivity penzijního připojištění. Narůst má státní příspěvek a lidé i jejich zaměstnavatelé budou motivováni k vyšším úložkám po delší dobu. Jen o zajištění lepší ochrany vkladů klientů se zatím příliš nehovoří.

Zaměstnavatel vede o svých zaměstnancích spisy. Mohou obsahovat pouze informace nezbytné k výkonu práce. Kdo smí do složky nahlédnout? Po ukončení zaměstnání zaměstnavatel vyhotoví zápočtový list. Co musí obsahovat? A jak získat podklady pro podporu v nezaměstnanosti?

Ministerstvo práce a sociálních věcí včera zveřejnilo svůj návrh důchodové reformy. Reformovat se bude ve třech fázích a první z nich má již paragrafované znění. Ministerstvo tak udělá tečku za nekonečnými diskuzemi o variantách reformy. Co nás čeká v případě schválení návrhu?

Jak se stát stará o sirotky? Mají na sirotčí důchod nárok všechny děti, které přišly o jednoho či oba rodiče, nebo přijdou některé zkrátka? Dítětem se už dávno necítíte, přesto tento důchod můžete pobírat i vy - ročně můžete být bohatší i o několik desítek tisíc korun...

Státní penze v členských zemích Evropské unie je mnohem vyšší než v ostatních vyspělých zemích světa. Její výše však bude v nejbližších letech klesat. Budoucí penzisté budou více odkázáni na své vlastní úspory. Jaká je současná životní úroveň penzistů a kde jsou nejvíce postiženi "chudobou"?

Tématem číslo jedna se v posledních měsících stala reforma veřejných financí. Diskuse se točí hlavně kolem toho, kde by měl stát šetřit. Zdaleka ne všichni diskutující ale mají přehled, kde stát nejvíce utrácí. Jaká je struktura výdajů státního rozpočtu? Kde a jak se dá nejvíce ušetřit?

Životní úroveň evropských penzistů je poměrně vysoká. V současné době dosahuje státní penze v některých zemích více než 80 % čisté mzdy občana dosahované před odchodem do důchodu. Jak dlouho si ale penze důchodci užijí? Kde pobírají občané nejdéle penzi a kde naopak nejméně?

Chcete vědět, jakou máte šanci, že se dožijete důchodu? Je-li vám třicet a jste-li průměrný muž žijící v Praze, čeká vás nejspíš dalších 45 let života. Pokud by nedošlo ke změně podmínek, budete si užívat důchodu zhruba dvanáct let. Všechno ale také pro vás může dopadnout úplně jinak.

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas deklaroval na podzim loňského roku zájem zahrnout do druhé fáze penzijní reformy vyšší podporu penzijního připojištění. Sklidil řadu pochvalných reakcí, objevili se však i kritici. Zařadil se mezi i ně Petr Bukač článkem publikovaným na serveru Měšec.cz letošního 28. března.