Zaměstnavatel při zranění na teambuildingu odpovídá za škodu pracovníkovi bez ohledu na to, jestli škodu zavinil nebo ne. Podmínkou je příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a pracovním úrazem. Aby zaměstnanci vznikl nárok na náhradu škody, ta musí vzniknout při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Pracovním úrazem je poškození zdraví či smrt, které byly způsobeny zaměstnanci nezávisle na jeho vůli krátkodobým náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních povinností a v souvislosti s ním. Pracovním úrazem není zranění, které si pracovník způsobil na cestě do práce a zpět.
Pravidlo zavedla sama praxe
Nejvyšší soud v ČR před časem rozhodl, že zranění zaměstnance na teambuildingové akci je pracovním úrazem. Paradoxem je, že uznání pracovního úrazu se nedomáhal zaměstnanec, ale zaměstnavatel při sporu s pojišťovnou. Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají alespoň jednoho pracovníka, jsou totiž pro případ odpovědnosti za škodu při pracovník úrazu nebo nemoci z povolání pojištění v rámci zákonného úrazového pojištění. Podobné téma: Kolik zaplatíte protistraně, když prohrajete soudní spor?
Nejvyšší soud také zdůraznil, že je třeba v této problematice odlišit teambuilding od eventuelního společného pobytu zaměstnanců bez cíleného průběhu, který má mít povahu placené dovolené. Teambuilding je oproti tomu chápán jako intenzivní a záměrné budování potenciálu pracovních týmů. Důraz je při těchto akcích kladen zejména na prohloubení motivace a důvěry, zlepšení výkonnosti a komunikace mezi členy pracovního kolektivu a zvýšení kreativity. Podobné téma: Kouslo vás klíště? Můžete získat zákonné náhrady
Pro výslednou klasifikaci těchto firemních akcí není důležité jejich formální označení v příslušných dokumentech, ale jeho skutečná obsahová náplň. Proto zaměstnavatel při splnění podmínek stanovených právními předpisy odpovídá zaměstnanci za úraz, který je úrazem pracovním a který se mu přihodil i na teambuildingové akci pořádané zaměstnavatelem. Podobné téma: Co když se zraníte na neuklizeném chodníku?
V případě pracovního úrazu má zaměstnanec nárok na náhradu ztraceného výdělku – tedy na rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem úrazu a výší dávky nemocenské po dobu pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel tuto náhradu není povinen platit, pokud dokáže, že si zaměstnanec přivodil pracovní úraz vlastním zaviněním porušením právních předpisů a pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo v důsledku své opilosti.
V poměrné části podle míry zavinění může platit zaměstnavatel pracovníkovi náhradu v případě, že si zaměstnanec způsobil újmu tím, že si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování, aniž by porušil právní či jiné předpisy, jednal lehkomyslně a musel si být vědom, že si může újmu na zdraví způsobit. Za lehkomyslnost se nepovažuje tzv. běžná neopatrnost, která vyplývá z rizika práce – například uklouznutí na schodech i přes to, že má zaměstnanec obuv vhodnou do daného pracovního prostředí.
Přihodil se vám na firemní akci úraz?
O povinnostech zaměstnavatele vůči svým pracovníkům čtěte na serveru Měšec i v dalších článcích:
- Krach firem nemusí být pro jejich zaměstnance problém
- Ručí zaměstnavatel za pracovníkův kabát na věšáku?
- Co s vaším zaměstnáním během vězení nebo výkonu trestu?
- Zaměstnavatel mi nepovolil dovolenou. Má na to nárok?
- Neomluvená absence: Čím vás zaměstnavatel může potrestat?
- Zaměstnavatel je v konkurzu? Máte nárok na peněžitou pomoc
ČLÁNKY DO MAILU