Zranění na teambuildingu je pracovním úrazem

9. 9. 2009

Doba čtení: 2 minuty

Účast na teambuildingu, který má stmelovat pracovní kolektiv, s sebou často přináší i různé sportovní aktivity. Zranění, ač není na pracovišti, se i během této akce řadí do kolonky „pracovní úraz“ se všemi právními důsledky a odpovědností zaměstnavatele za škodu, která pracovníkovi vznikla.

Zaměstnavatel při zranění na teambuildingu odpovídá za škodu pracovníkovi bez ohledu na to, jestli škodu zavinil nebo ne. Podmínkou je příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a pracovním úrazem. Aby zaměstnanci vznikl nárok na náhradu škody, ta musí vzniknout při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Pracovním úrazem je poškození zdraví či smrt, které byly způsobeny zaměstnanci nezávisle na jeho vůli krátkodobým náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních povinností a v souvislosti s ním. Pracovním úrazem není zranění, které si pracovník způsobil na cestě do práce a zpět.

Pravidlo zavedla sama praxe

Nejvyšší soud v ČR před časem rozhodl, že zranění zaměstnance na teambuildingové akci je pracovním úrazem. Paradoxem je, že uznání pracovního úrazu se nedomáhal zaměstnanec, ale zaměstnavatel při sporu s pojišťovnou. Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají alespoň jednoho pracovníka, jsou totiž pro případ odpovědnosti za škodu při pracovník úrazu nebo nemoci z povolání pojištění v rámci zákonného úrazového pojištění. Podobné téma: Kolik zaplatíte protistraně, když prohrajete soudní spor?

Nejvyšší soud také zdůraznil, že je třeba v této problematice odlišit teambuilding od eventuelního společného pobytu zaměstnanců bez cíleného průběhu, který má mít povahu placené dovolené. Teambuilding je oproti tomu chápán jako intenzivní a záměrné budování potenciálu pracovních týmů. Důraz je při těchto akcích kladen zejména na prohloubení motivace a důvěry, zlepšení výkonnosti a komunikace mezi členy pracovního kolektivu a zvýšení kreativity. Podobné téma: Kouslo vás klíště? Můžete získat zákonné náhrady

Pro výslednou klasifikaci těchto firemních akcí není důležité jejich formální označení v příslušných dokumentech, ale jeho skutečná obsahová náplň. Proto zaměstnavatel při splnění podmínek stanovených právními předpisy odpovídá zaměstnanci za úraz, který je úrazem pracovním a který se mu přihodil i na teambuildingové akci pořádané zaměstnavatelem. Podobné téma: Co když se zraníte na neuklizeném chodníku?

V případě pracovního úrazu má zaměstnanec nárok na náhradu ztraceného výdělku – tedy na rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem úrazu a výší dávky nemocenské po dobu pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel tuto náhradu není povinen platit, pokud dokáže, že si zaměstnanec přivodil pracovní úraz vlastním zaviněním porušením právních předpisů a pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo v důsledku své opilosti.

V poměrné části podle míry zavinění může platit zaměstnavatel pracovníkovi náhradu v případě, že si zaměstnanec způsobil újmu tím, že si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování, aniž by porušil právní či jiné předpisy, jednal lehkomyslně a musel si být vědom, že si může újmu na zdraví způsobit. Za lehkomyslnost se nepovažuje tzv. běžná neopatrnost, která vyplývá z rizika práce – například uklouznutí na schodech i přes to, že má zaměstnanec obuv vhodnou do daného pracovního prostředí.