Zaměstnanec pracoval jako zámečník. Dne 14. 8. 2009 u něj však byla zjištěna nemoc z povolání, pro kterou se stal podle lékařského posudku ze dne 8. 7. 2010 nezpůsobilým k výkonu dosavadní práce, tj. zámečníka. Podle posudku ale byl schopen vykonávat jiné zaměstnání, a to mimo riziko vibrací a přetěžování horních končetin, mimo zvedání těžších břemen.
Dne 12. 7. 2010 uzavřel zaměstnanec se svým zaměstnavatelem „dohodu o převedení v práci ze zdravotních důvodů“, podle níž byl převeden na nový druh práce „pomocník dělník – obsluha mostového jeřábu“. Čtěte také: Kdy vás může zaměstnavatel převést na jinou práci a kdy přeložit?
Na novém pracovišti odpracoval pouze tři a půl směny, vyčerpal 12 a půl dne dovolené a od 2. 8. 2010 byl v pracovní neschopnosti. Podle dalšího lékařského posudku ze dne 1. 12. 2010 pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci, tj. i novou práci pomocného dělníka – obsluhy mostového jeřábu pro nemoc z povolání.
Proto zaměstnanec dne 6. 12. 2010 uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o rozvázání pracovního poměru, podle které pracovní poměr skončil dnem 7. 12. 2010, a zaměstnavatel zaměstnanci poskytl odstupné ve výši 12násobku průměrného výdělku, avšak vycházel z předpokládaného výdělku (jak se určuje předpokládaný výdělek místo skutečného průměrného výdělku, jsme psali v textu Víte, že můžete vydělat více, když nepracujete, než když pracujete?) hůře placeného pomocného dělníka, tj. z práce, na kterou byl žalobce v důsledku nemoci z povolání převeden.
Dostal tedy méně peněz, než kolik by dostal, kdyby se vycházelo z původního, předchozího výdělku zámečníka. Zaměstnanec zaměstnavatele zažaloval o rozdíl s tím, že dohoda o převedení na jinou práci je neplatná.
Podobnou problematikou a nároky zaměstnanců v situaci, kdy jim zdravotní omezení brání ve výkonu dosavadní práce, se zabývají na Měšec.cz i další články:
Spor opakovaně projednal soud prvního stupně i soud odvolací. Ten napodruhé požadavkům zaměstnance vyhověl a určil, že mu má zaměstnavatel peníze doplatit, avšak ten si podal dovolání. A tak se spor dostal k Nejvyššímu soudu, který se autoritativně zabýval právě otázkou neplatnosti dohody o převedení na jinou práci.
Přidělovaná práce musí odpovídat zdravotnímu stavu
Od vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo vnitřním předpisem (dle § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce).
Zaměstnavatel je zároveň povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti (§ 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce). Povinnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci toliko práci, která odpovídá jeho zdravotnímu stavu, je obecnou povinností všech zaměstnavatelů vůči všem jejich zaměstnancům.
Z toho, jaká je variabilita pracovních vztahů a druhů práce, které mohou zaměstnanci vykonávat, je zřejmé, že také požadavky na zdravotní stav zaměstnanců (a tedy možnost a povinnost zaměstnavatele přidělovat jen práci, k jejímuž výkonu jsou zaměstnanci způsobilí) budou rozličné a mohou se také významně lišit. Vždy ale bude platit, že zaměstnavatel může zaměstnanci přidělovat jen takovou práci, která odpovídá jeho zdravotní způsobilosti.
Neplatná dohoda
Dohoda o převedení na jinou práci uzavřená mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem v situaci, kdy zaměstnanec již v době, kdy byl tento právní úkon učiněn, nebyl zdravotně způsobilý k výkonu práce, na kterou měl být převeden podle této dohody (nejednalo-li se pouze o dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance, která je překážkou v práci na straně zaměstnance dle § 191 zákoníku práce), jejíž existence by představovala právem uznanou dočasnou nemožnost plnění základních pracovněprávních povinností a vzhledem k tomu rovněž dočasnou suspenzi pracovního závazku vymezeného v § 38 odst. 1 písm. a) a b) zákoníku práce, je neplatná pro rozpor se zákonem, neboť z § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce vyplývá zákaz, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, určil Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze srpna roku 2018 (spis. zn. 21 Cdo 673/2018).
Jestliže tedy zaměstnavatel a zaměstnanec 12. 7. 2010 sjednali dohodu o převedení na jinou práci ze zdravotních důvodů, v níž byl jako nový druh práce uveden „pomocný dělník – obsluha mostového jeřábu“, a nebyl-li přitom zaměstnanec schopen tuto práci vykonávat již v době uzavření dohody, je dohoda o převedení na jinou práci ze dne 12. 7. 2010 neplatná, neboť svým obsahem odporuje zákonu (její obsah je v rozporu se zákonným zákazem vyplývajícím z § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce).